Nezaměstnanost nadále klesá, a to mezi všemi věkovými skupiny s výjimkou té nejstarší, tedy od šedesáti let výš. Problematická je pak zaměstnanost lidí s nejnižším vzděláním, přestože pracovní nabídky vytvořené pro osoby s vyučením či základním vzděláním tvoří v objemu volných pozic největší podíl. Co se týče regionální struktury, s největší nezaměstnaností se nadále potýkají Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, nejlépe je na tom naopak Praha. Informace vyplývají ze statistické ročenky trhu práce za rok 2016 vydané v polovině května ministerstvem práce a sociálních věcí.

Průměrný podíl nezaměstnanosti vloni klesl na 5,6 procenta, na konci roku se pak snížil dokonce na 5,2 procenta, což znamená meziroční pokles nezaměstnanosti o jeden procentní bod. Nezaměstnanost mužů a žen je pak víceméně vyrovnaná, na konci roku bylo bez práce 5,3 procenta žen oproti 5,1 procenta mužů. Průměrně bylo během roku 2016 uchazečů o zaměstnání čtyři sta šest tisíc, což znamená oproti roku 2015 snížení o sedmdesát tři tisíc. Průměrný počet volných pracovních míst vzrostl na sto dvacet osm tisíc, na jednu volnou pozici tak připadalo průměrně 2,9 uchazeče. Poklesl i počet uchazečů o zaměstnání pobírajících podporu v nezaměstnanosti, přesto jejich podíl v objemu uchazečů vzrostl na dvacet čtyři procent. Průměrná výše podpory v roce 2016 poporostla o dvě stě korun na 6 376 korun.

Počet osob shánějících práci starších padesáti let se sice snížil o 14 tisíc na 127 tisíc, jejich poměr se však z 31 procent vyšplhal na 33 procent. Zato poměr nezaměstnaných mladých do dvaceti pěti let poklesl na 12,3 procenta. Nejvíce zaměstnanost vzrostla ve věkových skupinách 20—24 let a 35—39 let.

Na třicet procent vzrostl poměr uchazečů se základním nebo nedokončeným vzděláním, vyučení pak tvoří 37 procent nezaměstnaných. „Obecně na trhu práce nadále platí klesající možnost uplatnění uchazečů s nízkým stupněm vzdělání a naopak rostoucí předpoklady uplatnění se pro uchazeče s vyšším stupněm vzdělání,“ uvádí ročenka, přestože rostoucí počet vysokoškoláků je podle prezidenta Miloše Zemana nebo místopředsedy vlády pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) problém.

Přestože počet lidí evidovaných na úřadu práce déle než rok se snížil na 38 procent, průměrná doba evidence na úřadu se zvýšila na šest set osmdesát pět dní, tedy téměř dva roky. Zdravotně postižených bylo průměrně čtrnáct procent uchazečů o práci.

Karviná — šestnáct uchazečů na jedno pracovní místo

Nezaměstnanosti převyšující republikový průměr čelilo třicet šest okresů, nejhůře na tom byla dlouhodobě problematická Karviná (10,3 procenta), Most (10,1 procenta) a Bruntál (9,5 procenta). Karviná je na tom nejhůře i z hlediska poměru počtu uchazečů na pracovních pozic, na jedno volné místo tam vloni připadalo průměrně téměř šestnáct nezaměstnaných.

„Podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů je vyšší v regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností,“ upozorňuje dále ročenka. Například v okrese Ostrava-město je tak třiapadesát procent uchazečů v evidenci déle než rok. Se stejným problémem se potýkají i Karviná či Most. Karviná dokonce v roce 2011 vyšla z průzkumu MasterCard jako nejhorší místo k životu v České republice, a to jak kvůli nezaměstnanosti, tak kvůli kvalitě zdravotní a sociální péče, ceně bydlení či kriminalitě.

Nejméně nezaměstnanost sužovala okresy Rychnov nad Kněžnou a Praha-východ (oba 1,8 procent) a Mladá Boleslav (2,7 procent). Nejvýhodněji jsou na tom z pohledu poměru počtu nezaměstnaných a neobsazených míst absolventi a mladiství, na jednu pozici jim určenou připadalo pouze 0,4 uchazeče.

Ročenka zahrnuje i údaje o vývoji programu Aktivní politiky nezaměstnanosti spolufinancované z Evropských strukturálních fondů, který se snaží zaměřit obzvláště na uchazeče evidované déle než pět měsíců nebo na ty, jimž ztěžuje návrat na pracovní trh věk, zdravotní stav či péče o dítě. Program cílil na sedmdesát čtyři tisíc uchazečů a vzniklo díky němu čtyřicet devět tisíc pracovních míst. Díky programu vzniklo také osm set chráněných pracovních míst pro osoby s postižením. Možnost rekvalifikace využilo téměř třináct tisíc osob, největší zájem o ni byl v Karviné, Praze a Jihlavě.

Podle analýzy ministerstva práce se Česká republika drží na hranici přirozené nezaměstnanosti. Nejhledanější jsou montéři, řemeslníci a opraváři, ale i pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci nebo uklízeči a kuchaři.