↗

Důsledky různých názorů na COVID-19: Zatímco Seattle je jedním z míst, které se z nejhoršího dostaly poměrně rychle, a stát Washington má nyní skoro nejnižší číslo nakažených, liduprázdný New York se podobá dystopickému filmu a na komplikace spojené s nemocí v něm zemřelo téměř třicet tisíc lidí. Nakažených je víc než čtvrt milionu. Foto Anthony Quintano, Flickr

Současná situace je pro celou společnost zásadním cvičením v kritickém myšlení a v tom, jak jsme schopni třídit a vyhodnocovat velké množství informací, nejenom na politické, ale i na osobní úrovni. Titul z epidemiologie nebo virologie má málokdo z nás, ale názor tak nějak musíme mít všichni — nebo ne? A na základě čeho si ho tedy utváříme?

V ideálním světě bychom se všichni každé ráno podívali na nová čísla, údaje a poznatky a racionálně, bez emocí vyhodnotili, co že se to vlastně děje a jaká opatření jsou zrovna na místě. Když ale odmyslíme zásadní fakt — tedy, že jediné, co víme, je to, že toho zatím moc nevíme —, současná situace skvěle ukazuje, že ve vyhodnocování informací nejsme vůbec tak racionální, jak si o sobě rádi namlouváme.

Američtí novináři si například všímají toho, jak vnímání těch samých čísel a fakt, která máme všichni denně před očima ve zpravodajství, koreluje s tím, zda člověk volí republikány nebo demokraty. Zatímco demokraté volají po větší opatrnosti a snaží se urychleně protlačit návrhy na podporu ohrožených skupin lidí a podporu v nezaměstnanosti, některé státy se silnou republikánskou většinou nezavedly téměř žádná proti-pandemická opatření, a v těch, kde zavedena byla, se proti nim pořádají demonstrace.

The New Yorker minulý týden přinesl rozsáhlou reportáž o tom, jak se liší reakce dvou velkých amerických měst — New Yorku a Seattlu. Guvernér státu Washington poměrně rychle přenechal hlavní slovo zdravotníkům a vědcům. Dodržoval komunikační manuál, který vypracovala speciální agentura Epidemic Intelligence Service stanovující, co, jak a v jakou chvíli komu komunikovat. Podařilo se mu tak vysvětlit lidem, proč je například potřeba zavřít školy.

Naopak v New Yorku se hádal guvernér Andrew Cuomo se starostou Billem de Blaisiem. A jejich politické spory zastínily hlasy odborníků. Seattle je jedním z míst, které se z nejhoršího dostaly poměrně rychle, a stát Washington má nyní skoro nejnižší číslo nakažených. Liduprázdný New York se podobá dystopickému filmu a na komplikace spojené s nemocí COVID-19 v něm zemřelo téměř třicet tisíc lidí. Nakažených je víc než čtvrt milionu.

Situace USA je specifická v mnohém — ať už extrémní populistickou rétorikou prezidenta, která je dlouhodobě založená na ostré konfrontaci vědeckých poznatků se „selským rozumem“, tak třeba i dlouhodobě neřešenou situací na poli dostupnosti zdravotní péče. Ale právě proto se na příkladu USA také tak výrazně ukazuje, že ať chceme nebo ne, pandemie je úplně stejně politickou záležitostí, jako je nezvladatelnou katastrofou, kterou nikdo z nás ovlivnit nemohl.

Za vzor opačného přístupu „řídíme se striktně vědeckými poznatky“ bývá vydávána německá kancléřka Angela Merkelová. Přístup založený na neustálém sledování a porovnávání dostupných čísel, fakt, modelů, scénářů a predikcí je zároveň ale stejně ideologický jako cokoliv jiného. A například v České republice je velmi dobře vysledovatelné, že se obsesivní ohánění grafy dobře překrývá s liberální politickou orientací. „Věda“ je tak stavěna do opozice proti „neinformovanému populismu“.

Takový přístup je ale založený na představě, že fakta sama o sobě jsou rozhodující — přitom jak ukazuje americký příklad výše, lidé, kterým jsou předložena stejná fakta, z nich mohou odvodit naprosto odlišné závěry. Odkazování se na vědu může sloužit úplně stejným politickým záměrům jako odkazování se na selský rozum a oboje přitom většinou slouží jenom k diskreditaci názorů, se kterými nesouhlasíme.

Tím se rozhodně nechce říct, že vědecké poznání je bezcenné a že vědecké metody nejsou tou nejlepší zbraní, kterou v boji s pandemií máme — jenom je potřeba být opatrný při jejich interpretaci, na kterou běžný člověk většinou nemá dostatečné nástroje a znalosti. Jak ukazuje výše zmíněný příklad New Yorku a Seattlu, je velmi podstatné, kým a v jakém kontextu jsou nám vědecké poznatky předložené.