Místní referenda 2020: V Chodově a Střekově lidé rozhodnou o nákupních centrech
Jan GruberDruhý díl seriálu o místních referendech představuje ta, která se spolu s volbami uskuteční v Chodově na Sokolovsku a v ústeckém Střekově. Obě hlasování se týkají výstavby obchodních domů, jež by výrazným způsobem proměnila tvář obcí.
Souběžně s podzimními krajskými a senátními volbami se i letos uskuteční řada místních referend, a to hned devět. V některých obcích je iniciovala tamější zastupitelstva, v jiných aktivní občanská společnost a někde o jejich konání rozhodly i soudy. Lidé napříč celou zemí v nich budou rozhodovat o širokém okruhu otázek. Druhý díl seriálu Deníku Referendum, který prozkoumá všechna vyhlášená lokální hlasování, se zaměří na Chodov a ústecký Střekov, kde se jejich obyvatelé vyjádří k záměrům zbudovat v centrech měst obchodní centra.
Chodov: Výstavba nákupního centra na zelené louce
Obyvatelé Chodova na Sokolovsku budou na začátku října rozhodovat nejen o obsazení zastupitelstva Karlovarského kraje, ale také se v místním referendu vyjádří k záměru výstavby nákupního domu. Lokální lidové hlasování iniciovalo tamější zastupitelstvo v čele se starostou Patrikem Pizingerem (HNHRM), neboť chtělo vědět, zda lidé souhlasí s největším záborem zelené plochy v centru města za posledních dvacet let. „Pro takový projekt je nezbytné znát názor Chodováků,“ vysvětlil Deníku Referendum Pizinger.
„O stavbě obchodního centra se v Chodově mluví asi patnáct let. Zastupitelstvo v této věci není jednotné a stejně tak se různí názory mezi místními. Cítili jsme, že jedenadvacet zastupitelů nemá dostatečný mandát, aby rozhodlo o tak významném kroku, který na další desítky let, prakticky nevratně, ovlivní podobu města. Proto jsme si řekli, že nejsprávnější cestou, jak se dobrat nějakého výsledku, je uspořádání místního referenda,“ doplnil starosta.
V Chodově se posledních krajských voleb zúčastnilo necelých pětadvacet procent místních občanů a k těm komunálním jich před dvěma lety přišlo jen něco málo přes šestadvacet procent. „Očekávám, že letos bude volební účast podstatně vyšší. Doufám, že lidé možnost rozhodnout o něčem, co se jich bezprostředně týká, využijí. My se proto snažíme dělat maximum,“ odpověděl Pizinger na otázku, zda věří, že volby mezi Chodováky tentokrát vzbudí větší zájem a dorazí jich tolik, aby bylo referendum platné.
Odhadnout výsledek si nicméně starosta netroufl a odmítl i prozradit, jak se chystá hlasovat. „V zastupitelstvu jsme se dohodli, že nebudeme občany ovlivňovat svým názorem,“ podotkl.
„Radnice se k záměru výstavby obchodního centra staví zcela neutrálně,“ potvrdil Deníku Referendum městský historik Miloš Bělohlávek (nestr. za HNHRM). „Pokouší se nicméně v lidech probudit zájem o veřejné dění, které je v našem regionu obecně tristní,“ dodal. Sám na otázku, k jaké možnosti se kloní on, odpověděl jasně: „Jsem proti, jak z hlediska životního prostředí, tak z pohledu urbanistického.“
Střekov: Obchodní dům s byty, nebo bez nich
Stejně jako v Chodově budou lidé v místním referendu rozhodovat o stavbě nákupního centra v ústeckém Střekově. Na severu Čech se ovšem nevede spor o to, zda má obchodní centrum vzniknout, ale o to, jakou má mít podobu. Investor, jímž je firma Saller Group, plánuje ve středu města vybudovat přízemní nákupní komplex obklopený parkovišti a má k tomu podporu vedení radnice. Opozice naopak požaduje, aby centrum neobsadilo jen obchodní středisko, ale vzniklo zde rovněž bydlení.
Stavbu, o které se ve Střekově mluví již několik let, komplikuje územní plán, jehož některé části byly kvůli pochybením zrušeny soudem. Například v případě uvedené městské části dokument pro danou oblast počítal s jejím využitím, jak pro obchodní zónu, tak pro kombinované funkce obchodu a bydlení. Lokální lidové hlasování má proto dle vedení radnice sloužit jako podklad pro přípravu doplnění územního plánu a k územnímu řízení, za což je zodpovědný ústecký magistrát.
„Referendum chápeme jako podpůrné vyjádření místních občanů pro rozhodnutí vedení celého města. Chceme vědět, jestli si lidé projekt přejí [ve variantě bez bytů],“ řekla Deníku Referendum místostarostka Střekova Aleša Kymličková (ODS). „Žádnou kampaň, abychom zdejší obyvatele přitáhli k hlasování, ale nevedeme. Žijeme v demokratickém zřízení, takže nepokládám za nutné, abychom někoho nutili k vyjádření,“ dodala s tím, že výsledek referenda si netroufá odhadnout.
Podle opozičního zastupitele Martina Krska (PRO! Ústí) je nicméně absence informační kampaně ze strany vedení městské části zásadním problémem. „Nejenže radnice špatně položila otázku, protože odpověď na ni může mít i jiné významy, ale především lidé budou hlasovat bez hlubší znalosti věci a nebudou vědět, jaké se nabízejí alternativy k návrhu developera,“ vysvětlil Deníku Referendum.
„Střekov navíc tímhle tématem nežije,“ pokračoval Krsek,“ což je samozřejmě škoda, protože centra měst by neměla obsazovat architektura, která patří leda na jejich periferie. Zdejší obyvatelé totiž vědí, že konečné rozhodnutí neleží v jejich rukou. Že nakonec rozhodne magistrát. Proto ostatně nikdo nevěří, že bude referendum platné. A ačkoli jej obecně pokládám za důležitý nástroj občanské participace, tak v tomto případě se jedná o zbytečně vyhozené peníze,“ uzavřel.
Voleb do obecních zastupitelstev se ve Střekově před dvěma lety zúčastnilo sedmatřicet procent oprávněných voličů, k těm krajským jich v roce 2016 přišlo výrazně méně, a to jen málo přes jedenatřicet procent. Ústecko ostatně spolu s Karlovarským a Moravskoslezským krajem patří mezi regiony s nejnižší volební účastí v celé České republice, která se zde pohybuje kolem hranice třiceti procent.