Necelý měsíc před krajskými volbami představili Piráti svou první knihu Česko InsPIRATIvní. Ta obsahuje sedmatřicet příkladů z pirátského působení zejména na radnicích měst a obcí. Její iniciátorka, poslankyně Olga Richterová (Piráti) uvedla, že „není o žádných vzdušných zámcích, ale o praktických krocích, jimiž Piráti pomohli Česká republice“. Vlivu publikace premiéra Andreje Babiše (ANO) O čem sním, když náhodou spím zřejmě nedosáhne. Například i z toho důvodu, že není volně ke stažení.

„Objevili jsme pirátský poklad. Jsou jím skvělé nápady, užitečné zkušenosti a dobrá praxe z naší práce v komunále a krajích. Řada těchto projektů zůstává často pouze na lokální úrovni, dále se nesdílí, což je velká škoda, neboť by mohly zlepšit životy občanů i v dalších regionech. To jsme se rozhodli změnit,“ vysvětlila Richterová, proč Piráti k sepsání knihy přistoupili, s tím, že publikace představuje jakýsi návod, jak jednotlivé popsané projekty uskutečnit.

Podle brněnského politologa Lubomíra Kopečka ovšem pirátská kniha zdaleka nedosáhne takového úspěchu jako ta Babišova. „Publikace O čem sním, když náhodou spím měla obrovskou propagaci a vyšla více než čtyři měsíce před volbami. Mohla se pyšnit výborným grafickým zpracováním a politické hnutí ANO ji ve své kampani široce využívalo. Rozdávalo ji na každém mítinku a byla i zdarma ke stažení. Jednalo se o skvělý marketingový tah,“ řekl Deníku Referendum

Česko InsPIRATIvní oproti tomu podle Kopečka působí tak, že cílí spíš na věrné příznivce s cílem částečně zaplatit náklady na volební kampaň. Kniha vyšla v nákladu pouhých čtyř tisíc kusů a jeden výtisk lze pořídit za tři sta korun, s podpisem stranické místopředsedkyně Richterové pak vyjde na tisíc korun. „Její koupí podpoříte naši další práci a třeba se vám s její pomocí podaří přesvědčit své přátele a známé, že vaše volba dává smysl,“ píší Piráti na svém webu.

Megalomanský Babiš, skromní Piráti

Publikace se — jak bylo již řečeno — zaměřuje na drobnější, lokální témata. Pražská zastupitelka Michala Krausová (Piráti) se zabývá problematikou „politických trafik“ a jako řešení nabízí otevřená výběrová řízení s účastí personalisty se zkušenostmi z byznysu. Tímto tématem se ostatně ve své knize zabýval i Babiš. Ale zatímco jeho návrhy vyvolávaly obavy o zavedené ústavní pořádky, Piráti v zásadě zastávají pozici, že změn k lepšímu lze dosáhnout zefektivněním práce ve stávajících poměrech.

Další odlišnost lze spatřit v oblasti nových technologií. Zatímco předseda politického hnutí ANO si ve své bezmála třísetstránkové knize digitalizaci státní správy představoval jako hodnocení úředníků po vzoru aplikací typu Uber, Piráti se zabývají — do jisté míry — méně ambiciózními, ovšem reálnějšími otázkami. Například fungováním chytré karantény nebo městského systému internetu věcí, jenž by lidem sděloval aktuální data o stavu ovzduší.

Rozdíly jsou samozřejmě dány i typem voleb, neboť krajská zastupitelstva mají podstatně méně kompetencí než vláda, respektive Parlament. Liší se ovšem i styl. Místo velikášských Babišových plánů příklady drobné práce a postupných kroků kupředu. Piráti si pro podzimní volby vytkli cíl v podobě sta mandátů ve všech třinácti krajích. Před čtyřmi lety jich získali pět a lze předpokládat, že tento výsledek letos výrazně vylepší, byť na oněch sto mandátů spíše nedosáhnou.