Pravice, Piráti a STAN začínají jednat o integraci. Překážek je mnoho

Jan Gruber

Opozice hovoří o potřebě integrace před sněmovními volbami. Mluví se o vzniku dvou bloků. Prvním tvořeném ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Druhém Piráty a STAN. Ač jde s ohledem na volební systém o pochopitelný záměr, na cestě leží řada překážek.

„Stále se nemohu zbavit pocitu, že se pravice do spojování až příliš nutí. Zdá se mi, jakoby stranická vedení přestala věřit ve vlastní schopnosti,“ říká politolog Lukáš Jelínek. Foto Veronika Rejmanová, TOP 09 

Počátkem roku Petr Fiala (ODS) na stranickém kongresu, kde obhájil předsednický post, zdůrazňoval nezbytnost spolupráce, aby v blížících se volbách nepropadly hlasy pro středopravé politické formace. „Předpokládám, že namísto dnešních pěti stran demokratické opozice půjdou do voleb jen tři subjekty,“ předvídal. Nyní, o několik měsíců později, se jednání s tímto cílem skutečně rozbíhají.

Zdá se však, že dají vzniknout ne třem, ale pouze dvěma předvolebním blokům. Ten konzervativní by mohli utvořit občanští demokraté spolu s lidovci a TOP 09, liberální Piráti se Starosty. Pozorovatelé politického dění pokládají snahu o integraci pravice za logickou, kladou si však otázku, zda se ji podaří dotáhnout do konce a bude-li to na porážku dominantního politického hnutí ANO stačit.

Jedním z důvodů, který vede opozici k úvahám o utváření předvolebních koalic je nespravedlivý volební systém. „Poslední sněmovní volby nám tuhle nespravedlnost dobře ukázaly. Malé strany — a teď mluvím zejména o KDU-ČSL, TOP 09 a STAN — byly bity na poměr mandátů k získaným hlasům. Na jeden poslanecký post jich potřebovaly téměř třikrát více než politické hnutí ANO,“ vysvětlil Deníku Referendum Lubomír Kopeček působící na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovu univerzity v Brně s tím, že nejslabší sněmovní politické subjekty se nad to neustále pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do dolní komory Parlamentu a bojují o přežití.

×