Pravice, Piráti a STAN začínají jednat o integraci. Překážek je mnoho

Jan Gruber

Opozice hovoří o potřebě integrace před sněmovními volbami. Mluví se o vzniku dvou bloků. Prvním tvořeném ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Druhém Piráty a STAN. Ač jde s ohledem na volební systém o pochopitelný záměr, na cestě leží řada překážek.

„Stále se nemohu zbavit pocitu, že se pravice do spojování až příliš nutí. Zdá se mi, jakoby stranická vedení přestala věřit ve vlastní schopnosti,“ říká politolog Lukáš Jelínek. Foto Veronika Rejmanová, TOP 09 

Počátkem roku Petr Fiala (ODS) na stranickém kongresu, kde obhájil předsednický post, zdůrazňoval nezbytnost spolupráce, aby v blížících se volbách nepropadly hlasy pro středopravé politické formace. „Předpokládám, že namísto dnešních pěti stran demokratické opozice půjdou do voleb jen tři subjekty,“ předvídal. Nyní, o několik měsíců později, se jednání s tímto cílem skutečně rozbíhají.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Zdá se však, že dají vzniknout ne třem, ale pouze dvěma předvolebním blokům. Ten konzervativní by mohli utvořit občanští demokraté spolu s lidovci a TOP 09, liberální Piráti se Starosty. Pozorovatelé politického dění pokládají snahu o integraci pravice za logickou, kladou si však otázku, zda se ji podaří dotáhnout do konce a bude-li to na porážku dominantního politického hnutí ANO stačit.

Jedním z důvodů, který vede opozici k úvahám o utváření předvolebních koalic je nespravedlivý volební systém. „Poslední sněmovní volby nám tuhle nespravedlnost dobře ukázaly. Malé strany — a teď mluvím zejména o KDU-ČSL, TOP 09 a STAN — byly bity na poměr mandátů k získaným hlasům. Na jeden poslanecký post jich potřebovaly téměř třikrát více než politické hnutí ANO,“ vysvětlil Deníku Referendum Lubomír Kopeček působící na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovu univerzity v Brně s tím, že nejslabší sněmovní politické subjekty se nad to neustále pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do dolní komory Parlamentu a bojují o přežití.

Podle ředitele střediska empirických výzkumů STEM Martina Buchtíka je dalším faktorem, jenž stojí za snahou o uzavření spojenectví, tlak veřejnosti, která předpokládá, že jen tímto způsobem bude dnešní opozice schopna po volbách vystřídat vládu Andreje Babiše (ANO) ve Strakově akademii. „Pokud se středopravé strany na spolupráci nedohodnou, tak je téměř jisté, kdo příští volby vyhraje.

Vytvoření předvolebních bloků lze tedy chápat jako nutnou podmínku pro případnou Babišovu porážku. Ani to ovšem nemusí stačit. Volební podpora jednotlivých subjektů se totiž v koalicích nesčítá, naopak hrozí, že o nějaké hlasy přijdou,“ řekl Deníku Referendum vědecký pracovník Sociologického ústavu Akademie věd Ondřej Císař.

Politický komentátor Lukáš Jelínek k tomu poznamenal, že překážkou pro znatelně lepší výsledek jednoho nebo druhého uvažovaného bloku jsou rozličné averze, které mezi stranami i jejich voliči dlouhé roky panují. „Dokážu si dobře představit, že někteří podporovatelé lidovců nebudou chtít dát svůj hlas subjektu zahrnující ODS a TOP 09, vůči nimž se strana opakovaně vymezovala. Stejně tak se voličům Starostů nemusí líbit spolupráce s Piráty coby trochu nečitelnou, možná extravagantní politickou silou,“ vysvětlil Deníku Referendum.

„Pokud by to opozice myslela s integrací vážně, tak by o ní nezačala jednat rok před volbami, ale připravovala by pro ni půdu mnohem dřív, aby se s ní voliči i členské základny smířily,“ shrnul.

Nebylo by snazší změnit volební systém?

Právě na neschopnost přesvědčit vlastní členy o výhodnosti a smysluplnosti společného postupu totiž před minulými sněmovními volbami doplatila koalice lidovců a Starostů. Celostátní výbor KDU-ČSL se tehdy navzdory několikaměsíčním jednání stranických špiček rozhodl smluvenou spolupráci na poslední chvíli odmítnout.

„Nesmíme zapomínat, že lidé se zhusta napříč stranami znají z lokální úrovně, tu spolu vycházejí, támhle se nenávidí,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum Buchtík s tím, že právě tento faktor může sehrát při integraci subjektů v pravé části politického spektra významnou roli. Což ostatně nedávno potvrdil i Miroslav Kalousek (TOP 09), který avizoval, že se právě na tento úkol hodlá zaměřit.

To ovšem nejsou zdaleka jediné problémy, které před středopravými partajemi stojí. Jelínek s Kopečkem upozornili na četné programové rozpory, které bude nutné v zájmu spojenectví překonat, přičemž ústupky lze očekávat spíše na straně těch slabších, totiž u Starostů, KDU-ČSL a TOP 09. Politolog Kopeček dále varuje, že menší politické subjekty může tato strategie dlouhodobě poškodit a v delším časovém horizontu dokonce zlikvidovat. „Narážím zejména na TOP 09. Bez spolupráce s dalšími pravicovými stranami zřejmě nemůže přežít, ale výhledově ji to zřejmě zničí,“ uvedl.

V této souvislosti si Jelínek položil otázku, zda by nebylo rozumnější se všem zmíněným těžkostem vyhnout takovou úpravou volebního systému, která by nebyla vůči slabším stranám diskriminační a ty proto nemusely podstupovat nelehká jednání o koalicích s nejistými výsledky. „Všichni by na tom — s výjimkou politického hnutí ANO — vydělali, proto nechuti novelizovat volební zákon příliš nerozumím.

Oproti stávajícímu slepování předvolebních koalic by šlo o čistější a přehlednější řešení. Opozice bohužel tuhle práci ve Sněmovně podceňuje. A minulé pokusy o úpravu systému navíc ukazují, že mezi jednotlivými stranami jsou značné příkopy, když se na takové věci nedokáží dohodnout,“ podotkl.

Návrhy na snížení uzavírací pětiprocentní klauzule — jak pro jednotlivé partaje, tak pro koalice několika politických subjektů — totiž Sněmovna v druhé polovině minulého roku vcelku rezolutně odmítla. Pro zmírnění hranice nutné pro vstup do dolní komory Parlamentu se tehdy vyslovili jen zástupci Pirátů, lidovců, TOP 09 a Starostů.

A návrat k systému, který v České republice panoval před opoziční smlouvou, s čímž přišel Marek Výborný (KDU-ČSL), se dočkal mezi zákonodárci ještě menší odezvy. Podpořili jej toliko Výborného straničtí kolegové, Piráti a někdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Ačkoli se tedy oslovení pozorovatelé zdejšího politického provozu shodují, že je sjednocení dnes rozdrobené do opozice opodstatněné a s odkazem na Švédsko připomínají, že se v kontextu Evropy nejedná o zvláštní praxi, varují před četnými nástrahami, které na cestě ke schválení společného předvolebního postupu leží. „Stále se nemohu zbavit pocitu, že se pravice do spojování až příliš nutí. Zdá se mi, jakoby stranická vedení přestala věřit ve vlastní schopnosti, že jsou s to zaujmout voliče svým programem. Zřejmě doufají, že lidé ocení jejich schopnost dohodnout se,“ uzavřel Jelínek.

    Diskuse