Tento týden zveřejněné výstupy z rozsáhlého šetření ve všech třinácti krajích potvrzují, co jsme uvedli v prvním díle našich předvolebních analýz. Letošní krajské volby budou střetem dvou nejsilnějších koaličních stran: sociálních demokratů a hnutí ANO. Agentury Median a STEM/MARK měřily pro Českou televizi potenciál politických stran, šetření jednoznačně potvrzuje dlouhodobé trendy.

V devíti krajích má nejvyšší potenciál hnutí ANO, třikrát skončilo druhé, v jednom kraji se ČSSD a ANO dělí o první pozici, sociální demokraté jsou pak první ve dvou krajích, v sedmi druzí a ve třech třetí. Mezi dvě nejsilnější strany se v Ústeckém kraji vklínili komunisté, v Libereckém Starostové a nezávislí (STAN) a ve Zlínském lidovci. Ve všech zbylých deseti krajích jsou na prvních dvou místech buď hnutí ANO, nebo ČSSD.

„Pokud bych shrnul výzkum pro ČT, tak ve dvou krajích má vyšší potenciál ČSSD, v jednom je remíza, ve dvou krajích je odstup ANO a ČSSD pod statistickou chybou. V jednom vede STAN a v sedmi má nejvyšší potenciál ANO s odstupem vyšším, než je statistická chyba. Takže největším favoritem krajských voleb je ANO,“ říká v rozhovoru pro Deník Referendum sociolog Daniel Prokop, který působí právě v agentuře Median.

Upozorňuje ale, že volební potenciál jednotlivých formací lze nahlížet z několika perspektiv. „Pokud přihlédneme k tomu, kolik bylo potřeba získat v minulých krajských volbách hlasů k vítězství, dopracujeme se k intervalu mezi devatenácti a pětadvaceti procenty,“ připomíná Prokop. Letos to může být ale jinak, tradiční strany nezastavily úbytek hlasů, podpora mezi jednotlivé formace se tříští, pětiprocentní práh nutný pro zisk mandátů tak má ve většině krajů šanci překročit více stran než v minulosti.

„Tudíž se může práh zaručující vítězství letos ještě mírně snížit. Pokud bychom předpokládali, že na porážku druhé strany bude v průměru stačit kolem jednadvaceti až dvaadvaceti procent, znamenalo by to, že jsou v každém ze třinácti krajů dva až čtyři subjekty, které mají potenciál tohoto zisku dosáhnout. ANO všude. ČSSD skoro všude, ve Středočeském, Libereckém a Zlínském navíc STAN. V Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském pak komunisté, kteří mají ale potenciál kolem jednadvaceti procent ve více krajích,“ vysvětluje Prokop.

Navíc na Vysočině, ve Zlínském a teoreticky také v Jihomoravském kraji mají slušný potenciál lidovci. V Pardubickém kraji Koalice pro Pardubický kraj. „A to nepočítám strany, které mají potenciál patnáct až jednadvacet procent, se kterým lze teoreticky také vyhrát. Hlavně při malé účasti. Jak ukázala například TOP 09 v Evropských volbách,“ doplňuje sociolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

Měsíc před volbami tedy vše nasvědčuje tomu, že jejich výsledek je hodně otevřený. Podle Prokopa si lze představit, že hnutí ANO zvítězí v osmi až deseti krajích, avšak může to podle něj dopadnout i obráceně: ANO vyhraje ve třech krajích, ČSSD ve čtyřech nebo v šesti a šest krajů si rozeberou menší formace: KSČM, KDU-ČSL, STAN, případně některá z regionálních koalic).

K tomu je navíc potřeba pracovat s tím, že většina lidí ještě není rozhodnutá. „V průměru pouze asi pětadvacet procent lidí si je jistých výběrem strany i svou účastí ve volbách. Zbytek — sedmdesát pět procent — se bude o obojím ještě rozhodovat,“ zdůrazňuje Prokop.

Podpora stran se tudíž může a nejspíš i bude ještě hodně měnit. „Osobně myslím, že v téhle situaci je obtížné vytvořit model, který by byl stabilní a měl výpovědní hodnotu minutu po dotázání respondenta,“ upozorňuje Prokop. Jinak řečeno, překvapení nejsou vyloučena.

ČSSD oslabuje, ANO může doplatit na svou rozkročenost

Pokud jde o podporu sociální demokracie, podle výstupů z šetření Medianu a agentury STEM/MARK, je evidentní, že ČSSD oslabuje. Přitom však platí, že nejsilnější podporu má v regionech, kde uspěla i před čtyřmi roky: v Jihočeském kraji, na Vysočině, v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.

„Avšak třeba na jižní Moravě to není nějaká pohádka. S potenciálem třiceti procent, který jsme jim tam naměřili, by byl dost heroický výkon zopakovat výsledek okolo sedmadvaceti procent z minulých voleb,“ upozorňuje Prokop.

Za problém sociálních demokratů pak označuje to, že oslabují i v těchto svých tradičně silných regionech. „Nezdá se, že by získávali populistické hlasy v regionech Severozápadu, ale ani nijak neposilují v bohatších regionech Čech, kde by se na ně mohla orientovat střední třída. Výjimkou jsou, jak se zdá, Jižní Čechy a Vysočina.“

Hnutí ANO pak podle Prokopa evidentně cílí na značně odlišné sociální skupiny obyvatel. Na což může nakonec také doplatit. „U ANO vidím problém v tom, že oslovuje dost rozdílné elektoráty. V některých krajích si drží středopravou neukotvenou skoro-střední třídu, která je Andreje Babiše hodně volila v roce 2013,“ vysvětluje s tím, že tito lidé stále patří mezi liberálnější část elektorátu.

„V chudých krajích se ale z hnutí ANO stává do jisté míry populistická varianta pro frustrované. Bude těžké všechny tyto elektoráty oslovit najednou. Babišovy výroky o Letech mohou jednu skupinu přilákat a vyhrát volby v Ústeckém kraji, ale druhou odradit a poškodit stranu mezi střední třídou a ve městech bohatších regionů,“ vysvětluje sociolog.

„Přílišná pravicovost může navíc poškodit Babišovu formaci mezi staršími voliči, k nimž se oproti volbám v roce 2013 posunula. Což je podle mého názoru mimochodem důvod, proč Babiš couvl, pokud jde o zastropování odchodu do důchodu,“ dodává.

„Avšak pokud jde o středo-pravé voliče, může je tímto ústupkem koaličním partnerům,“ pokračuje sociolog, „naopak ztratit. Příkladů je více. Prostě hnutí ANO může zažít všechny krásy catch all strany, avšak také nemusí. Uvidíme, zda dokáže tyto protiklady překonat, a to formálně dobrou a naplánovanou, ale tematicky mělkou a nevyhraněnou kampaní. Může se ale také ukázat, že jde o vyčerpaný způsob kampaně.“

V tuto chvíli tedy vše nasvědčuje tomu, že letos ani jedna formace volby nevyhraje s výsledkem kolem třiceti procent. Hnutí ANO, natož ČSSD nebudou volbám dominovat. „Spíše to budou vítězství, jaká jsme zaznamenali v komunálních volbách. Tedy ta, která nezaručují vládnutí v krajích a umožňují spoustu různých koalic,“ uzavírá sociolog v rozhovoru pro Deník Referendum.

O vítězi voleb rozhodne podoba koalic

Politolog Pavel Šaradín v této souvislosti upozorňuje, že hnutí ANO sice ve většině krajů je mírným favoritem, avšak o skutečném vítězi voleb podle něj bude možné hovořit až po sestavení krajských koalic. A jejich podoba bude ovlivněna několika faktory, přičemž volební výsledek nemusí být tím hlavním. Interakce jednotlivých subjektů totiž mohou daleko silněji ovlivnit například osobní vztahy jejich lídrů.

Jinak řečeno, koaliční potenciál jednotlivých stran automaticky neklesá či nestoupá pouze s ohledem na volební výsledek. Nebylo by to v české politice nic převratného, pokud by se vítěz voleb octl v izolaci. „Může nastat podobná situace jako v roce 2014 ve velkých městech po komunálních volbách. Navzdory dobrým výsledkům mnohde skončilo hnutí ANO v opozici,“ připomíná Šaradín.

I po krajských volbách může povolební konstelace nasměrovat lidovce či sociální demokraty ke spolupráci s pravicovými subjekty. Šaradín nicméně upozorňuje, že by to zcela jistě mělo vliv na vztahy ve vládě. „Případnou spoluprací s ODS či TOP 09 by navíc sociální demokracie ztratila důvěryhodnost před volbami v roce 2017,“ myslí si politolog.

Jeho kolega Milan Znoj naopak tvrdí, že ať už krajské volby dopadnou vítězně pro ANO, či pro ČSSD, fungování vládní koalice to příliš neovlivní. „Výsledek krajských voleb bude pouze jednotlivými aktéry využíván ve vzájemném hašteření, které bude do parlamentních voleb narůstat. Jeden druhého tak bude moci škvařit i v krajské politické šťávě,“ myslí si Znoj.

Také politolog Lukáš Jelínek tvrdí, že dusno před letošními krajskými a senátními volbami je jen předehrou před dusnem, které nás čeká před sněmovními volbami příští rok. „Nečekám proto žádné velké zvraty, jenom o něco větší houstnutí atmosféry. Koneckonců, i Babišovou strategií je umořit protivníka kauzami a aférami. A k tomu se vydávat za oběť spiknutí všech ostatních,“ připomíná Jelínek.

Nic převratného se podle něj neodehraje ani v ČSSD. „Pokud sociální demokraté pohoří, bude se hledat viník. „V hejtmanech, v prvním místopředsedovi zodpovědném za volby — jak už Michal Hašek připomněl Milanu Chovancovi. Ale všichni vědí, že by nebylo moudré třást před sněmovními volbami židlí předsedy. Kromě toho neexistuje sjednocená opozice proti Sobotkovi, není nikdo relevantní, kdo by ho mohl vyzvat na souboj,“ zdůrazňuje Jelínek.

Podle něj ani Bohuslav Sobotka žádné zúčtování se „Zemanovci“ či „Haškovci“ v případě úspěchu neprovede. „Hašek by po sesazení z křesla hejtmana nejspíš odešel sám, a žádná jiná hlava na setnutí se nenabízí. Kromě toho členové s myšlením blízkým Zemanovi či Haškovi jsou na spoustě řadových pozic v krajích, ale i na kandidátkách, a Sobotka je potřebuje,“ uvažuje Jelínek.

Milan Znoj to ale vidí jinak: „Výsledky krajských voleb mohou být rozhodující pro šance ‚zemanovské‘ opozice uvnitř ČSSD. Je to paradoxní, ale pokud krajské volby dopadnou pro ČSSD špatně, tak se ‚zemanovská‘ část krajské elity bude moci pokusit o revanš proti předsedovi Sobotkovi. Něco takového lze očekávat, jelikož zápas o politický profil ČSSD neskončil.“

Klíčový souboj mezi hnutím ANO a ČSSD nás čeká za rok

Šaradín nicméně nepředpokládá, že by sociální demokracie skončila ve volbách s výrazně špatným výsledkem. „Proto neočekávám zásadní oslabení předsedy strany. Velmi důležité bude, jak ČSSD dopadne právě při formování krajských rad. A naopak: ani při výrazném vítězství hnutí ANO nelze očekávat, že by chtěl Andrej Babiš shodit vládu a vyvolat předčasné volby. Ukončením koalice by se mohl ukázat jako ten, kdo není konstruktivní.“

To samé tvrdí politoložka Vladimíra Dvořáková. „Pokud nenastane nějaký velký skandál, který by zpochybnil existenci koalice, nemyslím si, že by chtěl kdokoli z aktérů vyvolat předčasné volby. Pořád ještě platí, že kdo vyvolá předčasné volby, bude za to spíše pykat,“ vysvětluje Dvořáková.

Pokus o vyvolání předčasných voleb by podle ní případně souvisel s jinou mocenskou otázkou než je fungování či nefungování koaliční spolupráce. „Narážím na celkovou proměnu mocenské struktury. Během roku a půl nás čekají kromě sněmovních ještě prezidentské volby. Nejbližší volební kalendář bude v tomto hrát podstatnější roli pro vypracování strategií jednotlivých aktérů,“ vysvětluje politoložka.

Podle ní je sice vztah Babiše a Sobotky mediálně zajímavý, za důležitější ale označuje vztahy TOP 09 a ODS, respektive otázku, která ze stran, a zda vůbec některá z nich, může hrát v budoucnu roli důstojné, a především alternativní opozice. „Jestliže mají ANO a ČSSD největší volební potenciál, pak se úpadek české pravice nezastavil, ale pokračuje rozpadem jejich krajských elit,“ doplňuje Dvořákovou Znoj.

„Interakce jednotlivých subjektů, a tedy podobu stranického systému, ovlivňuje i další aktér: prezident Miloš Zeman. Ten v tuto chvíli v Babišovi získal silného spojence pro nastolování určitého diskursu. Pokud jde o domácí politiku, Babiš dokonce v nastolování agendy občas supluje mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka, kterého bere veřejnost čím dál méně vážně,“ myslí si Dvořáková.

Zkrátka, to hlavní nás čeká až příští rok na podzim po sněmovních volbách a následně po volbách prezidentských. Ty krajské jsou pouhou generálkou. Jednotliví aktéři si zatím spíše testují rozličné strategie před generálním střetem. Scénářů je celá řada, v Deníku Referendum se jim budeme systematicky věnovat.

„Za rok bude zcela jistě živo i v ČSSD. Pokud volby vyhraje, bude řešit dilema, zda vládnout s Babišem, nebo ho obejít. Zamířit může ale i do opozice. Otázka také je, jak naloží s volbou prezidentskou. To vše je ale ještě hodně daleko,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum Lukáš Jelínek.

Mezitím si podle něj bude veřejnost dopřávat jiného nepříjemného předvolebního efektu: přestřelek uvnitř vlády, které si vyžádají více sil než řešení reálných problémů země. „Toho si všimne opozice, prezident i voliči. Pak by se mohlo stát, že i součet sněmovních mandátů koaličních stran na podzim 2017 nebude tak slavný, jak se dneska zdá,“ míní politolog.

Pokud jde o krajské volby, záležet podle něj bude na kampani, která je teprve na svém začátku. Na výsledek voleb budou mít dopad rovněž regionální kauzy, schopnost lídrů oslovit voliče nebo také ambice Andreje Babiše objet a oblepit celou republiku. A nutno říct, že se — aspoň zatím — jeho kampaň jeví oproti té sociálně demokratické podstatně viditelnější a agresivnější.

V neprospěch sociálních demokratů navíc hovoří to, že v krajích dominují již od „oranžového tsunami“ v roce 2008. Podle politologů lze tudíž čekat únavu, navíc je v několika krajích vládnutí sociálních demokratů poznamenáno příliš mnoha korupčními skandály a trvalou erozí důvěryhodnosti. A ANO se naopak na krajské úrovni teprve etabluje.