Sotva Jaroslav Foldyna, národní socialista a někdejší lodní kapitán, ohlásil svůj odchod z ČSSD, objevil se na třetím místě ústecké kandidátky Okamurovy SPD pro krajské volby. Kdokoli sledoval Foldynovy názory, styl a výroky v posledních letech, toho takový transfer jen těžko překvapí.

Svým charakterem velmi připomíná odloučení Václava Klause mladšího od jeho ODS, s několika rozdíly. Václav Klaus mladší byl ze své ODS vyloučen. Snažil se to pochopitelně politicky využít a stylizovat se do role mučedníka. Otevřeně spekuloval o tom, že se slabý předseda Fiala musel Klause zbavit, protože ten se stával populárnějším a hrozilo, že mu vyfoukne vedení. Blíže skutečnosti je ale varianta, že Klaus svou náturou, svým stylem a hlavně svými postoji ohrožoval pracně budovanou image ODS jako strany pro inteligentní (zejména sebepojetím), konzervativní střední třídu. 

Tuto Fialovu linii podpořili i delegáti na posledním sjezdu tím, že odmítli Alexandru Udženiju v roli první místopředsedkyně, třebaže byla jedinou kandidátkou. Její excesy, jako byla návštěva narozenin Jaromíra Soukupa či její všeobecně okázalá hra na krajně pravicový populismus prostě nejsou v ODS žádány.

Zesnulý Kubera nebo staronový talent Vondra jsou prostě trochu něco jiného, drží totiž poctivěji nejpodstatnější názorovou linii strany, akorát jsou trochu víc „punk“, s čímž typický padesátiletý volič ODS, tak trochu onen pověstný „boomer“, ale především zarytý antikomunista, a tedy tak trochu androš, nemůže mít zásadnější problém — však i konzervativní tradicionalista Kodet v Pelíškách mezi kázáním o válečných poctách a despotickým moralizováním dospívající ženy a dcery vzkazoval proletářům všech zemí, ať si „vylížou prdel“.