Je jí teprve deset let, a přesto působí jako nejtradičnější česká politická strana: TOP 09. Většinou svých aktivit budí dojem, že bojuje za politiku, jaká tady po dlouhá desetiletí byla, a brání jakýmkoli novotám. Jestli se u nějakého slova její reprezentanti osypávají, je to „populismus“. Topka hrdě kráčí proti větru, takže je již od roku 2013 v opozici — a nejspíš v ní dlouho zůstane.

Přitom okolnosti zrodu TOP 09 byly přinejmenším nestandardní. Vznikala shora. Karlu Schwarzenbergovi se nelíbilo mezi hádajícími se zelenými, Miroslav Kalousek neměl šanci roztáhnout křídla u lidovců. Tak si řekli, že to zkusí spolu.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz 17. června Kalousek za třetího zakladatele v nadsázce označil tehdejšího šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. Kdyby tenkrát nesvrhl Topolánkovu vládu, neměli by prý ministři Schwarzenberg a Kalousek na zakládání nové strany čas.

Jenže pamětníci si jistě vzpomenou i na jinou historku ze začátků. To když se Mirek Topolánek na jedné neveřejné akci, která však byla nahrávána, rozhovořil o TOP 09 jako o projektu, jenž by měl být B-týmem ODS. Působilo to věrohodně. Občanští demokraté si na tohoto samorosta z Ostravy zvykali obtížně a on zase nevěděl, jak na regionální kmotry. Zato Kalousek byl jeho krevní skupina.

Počítalo se s tím, že TOP 09 podchytí část voličů KDU-ČSL a část voličů ODS. Někdejší kancléř prezidenta Havla Schwarzenberg byl zase zárukou prozápadní zahraniční politiky a akcentování environmentálních témat, o což se topka tu a tam snaží dodnes.

Začátky TOP 09 byly slibné ze tří důvodů. Za prvé zde byla od listopadu 89 opakující se poptávka po pravicové alternativě vůči ODS. Nejprve tuto roli hrála ODA, pak Unie svobody, po ní převzala veslo topka. Kdo chtěl podpořit pravici a ODS mu zaváněla Klausovými, Topolánkovými či Nečasovými aférami, měl možnost fandit TOP 09. Tuto variantu si vybrali zejména vzdělanější lidé v Praze a velkých městech.

Druhým tahákem byl Karel Schwarzenberg. Dnes sice pokládáme za vrchol marketingu komunikaci Andreje Babiše, ale před ním bylo nejvíc „cool“ a „sexy“ pospávající a nesrozumitelně hovořící kníže. Děvčata málem padala do mdlob a mládenci uznale pokyvovali hlavami. Dokud byli aktivními politiky Václav Havel, Jiří Dienstbier či Petr Pithart, takovými ikonami pro mladé se nestali. Přitom šlo o lepší politické stratégy, programatiky i řečníky, než je Schwarzenberg.

Nejcennějším trumfem topky však vždy byl Miroslav Kalousek. Vedle Schwarzenberga akcentujícího hodnoty byl Kalousek muž na praktické politické kroky, dohody i pikle. Navíc se vypracoval na krále bonmotů a srozumitelných sloganů.

Koulí na jeho noze však bylo letité působení v aparátu resortu obrany. Před soudem nikdy nestanul, ale do řečí se dostal na pozadí hned několika kauz. Když se začal naplno věnovat politice, dal zase průchod svému pragmatismu. Liberalizoval lidovce, vyjednával o vládnutí s Paroubkem, slepil tandem se Starosty a nezávislými, byť se do nich později trefoval coby zakuklených socialistů. Ne nadarmo se traduje, že když odcházel velikán KDU-ČSL Josef Lux, označil za nejschopnější kus v lidovecké stáji Kalouska.

Ať už s ním souhlasíme, či nikoliv, Kalousek je bezesporu jedním z nejtalentovanějších českých politiků. Čistokrevný profesionál — v dobrém i zlém. Byl schopným ministrem financí, zároveň však symbolem asociálních reforem, které pak přivedly k vládě nejen levici, ale i Babiše. Ke stejnému výsledku vedly i jednostranně a ideologicky uchopené církevní restituce. Kalouskovi nikdy nečinilo problém komunikovat s kýmkoliv — s politickými protivníky, aktivisty, médii. Zároveň ale propadal záchvatům vševědoucnosti a arogance, například když rozdával „výchovné“ facky v malostranském podloubí.

Kalouskovi bývá vyčítáno kdeco, ovšem na jeho nejhrubší fauly se zvolna zapomíná. Na pozadí vyšetřování role exministryně Parkanové při nákupu letounů CASA mu nebylo zatěžko zvednout telefon a „působit“ na vyšetřovatele případu Jiřího Mazánka. To jej dnes činí nehodnověrným, když kritizuje podobné praktiky Hradu či varuje před ovlivňováním justice ze strany Andreje Babiše a Marie Benešové. Také rád strašil nadvládou policejních plukovníků a podplukovníků nad politiky. I to po něm Babiš převzal. Nicméně, ruku na srdce, kam se Kalouskovi kostlivci hrabou na ty Babišovy…

Kalousek se Schwarzenbergem mají pravdu, když se chlubí, že nikdy od svých zásad necukli. Oba jsou známí vytrvalostí, nadhledem, ale i drženým slovem. Poté, co uvolnili prostor mladším, stala se z TOP 09 tuctová malá pravicová strana. Leč to, že mimo Prahu soustavně ztrácí pozice (v komunálu i krajích), je též jejich vizitka. Pozdě Schwarzenberg lituje, že málo jezdil do Písku či Přerova a víc času trávil v Bruselu. Od desíti k pěti jdou i výsledky topky ve sněmovních volbách: v roce 2010 získala 870 tisíc hlasů což vydalo na 16,7 procenta. V roce 2018 to bylo 270 tisíc hlasů a 5,3 procenta.

Otcové zakladatelé jsou ve shodě, když říkají, že v předsednické funkci by již neměl pokračovat Jiří Pospíšil. Myslí si, že náčelník by měl být na značkách ve Sněmovně, ne v Evropském parlamentu. Kalousek dokonce vyčetl Pospíšilovi (a s ním i Stanislavu Polčákovi ze STAN) lenost v europarlamentních lavicích. Nevylučuje ani, že by na předsedu znovu kandidoval sám. Poslední dobou je opět hyperaktivní. Čerstvě například neváhal označit exprezidenta Klause za agenta Moskvy.

Kalousek umí politické ústupky. Kdysi nabízel, že kdyby vznikla široká pravicová kandidátka, nebyl by na ní, aby nedráždil. Nyní se Schwarzenbergem říkají, že členové profláknuté Nečasovy vlády by již neměli pomýšlet na ministerská křesla. Přesto je ale Kalousek potenciálními partnery ze STAN či KDU-ČSL dál pokládán za žábu na prameni.

TOP 09 tedy nezbude asi nic jiného než dál hledat mladou krev. Je to ale obtížné. Ta dosavadní (Markéta Pekarová Adamová, Marek Ženíšek, Dominik Feri…) nic moc nezkazila, ale ani nezazářila. I jejich ústy si topka jako stařenka pamatující zašlé časy vede svou a málo pracuje na tom, aby zaujala i ten typ voličů, kteří koketují s ANO, jinými populisty, či — v lepším případě — s piráty. Přitom bez jejich oslovení se poměry v zemi nepohnou.

Obávám se proto, že brzy budeme už jen slýchat fousaté vyprávění, jak TOP 09 bývala pozoruhodnou stranou s pozoruhodnými politiky.