Nález ruské rakety nedaleko města Bydhošť rozpoutal v Polsku ostrou politickou debatu. Ministr obrany Mariusz Błaszczak, který se ještě vloni holedbal, jak skvělou má Polsko protivzdušnou obranu, nedokáže vysvětlit, jak mohla ruská raketa, byť nenesla nálož, spadnout nedaleko města Bydhošť. Až do letošního dubna navíc její přítomnost v lese, kde ji náhodou našel jezdec na koni, nikoho nevzrušovala.

Pro polskou vládní stranu, která si tolik zakládá na obrazu budovatelů „nejsilnější armády v Evropě“, je to prekérní. Situaci navíc komplikuje nepříliš obratné počínání ministra obrany, který namísto vysvětlování utíká od problémů a viní armádu. Opozice kvůli tomu požaduje jeho hlavu. Poslanci Borys Budka z Občanské platformy a Krzysztof Gawkowski z Nové levice už v květnu oznámili, že se v Sejmu chystají vyvolat hlasování o nedůvěře ministru obrany. K návrhu zatím sbírají podpisy. K tomu, aby se hlasování mohlo uskutečnit, jich musí mezi poslanci získat minimálně šedesát devět.

„Jsou dvě vlastnosti, které by měl ministr obrany mít: čest a odvahu. Mariusz Błaszczak se ale projevil jako člověk bez odvahy. Útočil na polské armádní představitele a generály, lhal o nich. Ukázal, že se bojí nést odpovědnost za své chyby a jednoduše od nich zbaběle utekl,“ uvedl pro deník Gazeta Wyborcza Budka.

Událost s raketou navíc zkomplikovala vztahy mezi polskými armádními špičkami a ministrem obrany. Z nečinnosti se viní navzájem a situace se vyhrotila dokonce do té míry, že šéf resortu obrany požadoval demisi dvou generálů. Jenomže podle svých kritiků tím ukázal, že když nastanou problémy, svalí vinu raději na armádu, než by ji vzal na sebe.

Snad tomu tak je i proto, že ministr obrany Mariusz Blaszczak má o co přijít. Oblíbenec Jarosława Kaczyńského patří k tvrdému jádru strany Právo a spravedlnost a její předseda nad ním drží ochrannou ruku. První muž partaje se dokonce loni nechal slyšet, že by jej současný ministr obrany mohl jednou zastoupit i v roli předsedy.

Dříve se jako o jeho nástupci uvažovalo o premiéru Mateuszovi Morawieckém. Ač zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se svého vedoucího postavení skutečně v nejbližší době chtěl Kaczyński vzdát, naděje pro věrné tu je. I tak už Mariusz Blaszczak sklidil první ovoce své oddanosti. Poté co se Kaczyński vzdal funkce vicepremiéra, aby se mohl věnovat volební kampani, nahradil ho v ní právě věrný ministr obrany.

Lukrativní místo, stejně jako celou svou politickou kariéru, by ale skandálem kolem rakety mohl ztratit. Po jeho hlavě nevolá jen opozice. V kuloárech Práva a spravedlnosti se špitá, že by se ho rád zbavil i ministr vnitra Mariusz Kamińsky, jenž patří rovněž mezi pravověrné straníky. Podle novinářky týdeníku Newsweek Renaty Grochalové mu není po chuti fakt, že je Blaszczak jakožto viceministr pro bezpečnost jeho nadřízeným. Kromě toho by utrpěl i Blaszczakův veřejný obraz. Přišel by o image lídra a chladnokrevného velitele, kterou si dlouhodobě buduje.

Kdyby se prosadil názor, že situace polské armády a bezpečnosti není tak dobrá, jak se ministerstvo obrany snaží na veřejnosti prezentovat, pro vládní Právo a spravedlnost by to mohlo být v probíhající volební kampani fatální. Ruskou hrozbu berou Poláci vážně a obrátit v současné době společnost proti ministrovi obrany by se straně PiS vůbec nehodilo. Zvlášť nyní před volbami, které se budou konat letos na podzim, přesný termín zatím nebyl stanoven, ale nebude to později než 11. listopadu.

Armáda dosud čelila problémům personálním, nikoli komunikačním

Takto vyhrocené vztahy mezi ministerstvem obrany a armádou jsou v Polsku novinkou. V době krize na bělorusko-polské hranici před dvěma lety se dokonce zdálo, že mluví jedním hlasem. Kampaň „Murem za polskim mundurem“ neboli „Jako jeden muž za polskou uniformou“ byla velkolepá. Iniciativa ministra Blaszczaka měla ukázat, že národ svou armádu a ozbrojené složky strážící Polsko před uprchlíky z Běloruska bezmezně podporuje.