Poslední dny před polskými volbami: hraje se o všechno
Jan ŠkvrňákNadcházející parlamentní volby v Polsku jsou pokládány za zlomové. Pokud znovu vyhraje Právo a spravedlnost, může to mít fatální důsledky pro tamní demokracii. Opozice proto maximalizuje své úsilí o zisk voličů.
Polsko prožívá poslední dny před nedělními parlamentními volbami. Klání, vnímané jako nejdůležitější po roce 1989, je poměrně vyhrocené. Kromě verbální agrese si politici a jejich příznivci vzájemně narušují mítinky a tiskové konference. Opoziční poslankyně byla dokonce zadržena policií, ale po legitimování byla na základě imunity vypuštěna z policejního vozu. Neznámý útočník napadl opozičního politika. Do konfliktu se dostal i Jarosław Kaczyński u smolenského pomníku.
Vládnoucí Právo a spravedlnost s heslem Bezpečné Polsko akcentuje především vojenská a sociální témata — připomíná modernizaci armády, omezení ruské ropy a plynu, valorizaci přídavků na děti, které od ledna činí 800 zlotých měsíčně namísto dosavadních 500, zvýšení minimální mzdy, snížení věku odchodu do důchodu.
Pro zamýšlené třetí vládní období přišla strana Právo a spravedlnost s osmi programovými body: zaprvé „přátelská sídliště“, čímž je myšlena modernizace a revitalizace sídlišť, zadruhé zlepšení kvality jídla v nemocnicích, zatřetí „lokální regál“ — tedy dvě třetiny ovoce, zeleniny, mléčných a masných výrobků v supermarketech od místních výrobců, dále léky zdarma do 18 let a nad 65 let věku, již zmíněné přídavky na děti 800+ (800 zlotých měsíčně na každé dítě) od ledna 2024, státní i soukromé dálnice zdarma, financování dvoudenních výletů po Polsku pro žáky a konečně důchody po 38 odpracovaných letech pro ženy a 43 letech pro muže.
Občanská koalice, do níž vedle liberální Občanské platformy patří menší strany Nowoczesna, levicová Iniciativa Polsko a také strana Zelení, nabízí voličům sto konkrétních programových bodů na prvních sto dní vlády. Mezi nimi je například zvýšení odpočtů z daní či hrazení nemocenské pojišťovnou od prvního dne nemoci. Koalice chce zlepšit předporodní péči, financovat umělé oplodnění, učitelům hodlá zvýšit plat o 30 procent a jiným zaměstnancům státní správy o 20 procent.
Koalice Levice přišla s návrhem pětatřicetihodinového pracovního týdne při zachování dosavadní mzdy a pětatřiceti dní dovolené ročně. Podobně jako Občanská koalice chce zvednout platy ve státní sféře o 20 procent nebo zvýšit počet zaměstnanců ve školkách.
Opoziční obrdemonstrace a televizní debata
Na začátku října ve Varšavě proběhl Pochod milionu srdcí, který měl ukázat sílu a možnosti opozice. Podle organizátorů a varšavské radnice dorazilo milion účastníků, zatímco policie hovoří o sto tisících. Podle výpočtů portálu Onet, jinak bližšího opozici, se demonstrace zúčastnilo mezi 600 a 800 tisíci lidí. Pochod pořádala Občanská koalice, zúčastnili se i zástupci Levice. Účast naopak odmítli představitelé koalice Třetí cesta, kteří objíždějí Polsko s akcí 1000 setkání.
V pondělí 9. října proběhla ve státní TVP debata lídrů šesti stran, kde byla zastoupena i strana Bezpartyjni Samorzadowcy — hnutí lokálních politiků, které má v průzkumech okolo dvou procent.
Na obrazovky TVP se vrátil Donald Tusk. Předseda Občanské platformy vyzval Jarosława Kaczyńského, aby se s ním v debatě střetl. Avšak Kaczyński, jenž má stále v paměti porážku v debatě s Tuskem před šestnácti lety, i tentokrát odmítl a poslal místo sebe premiéra Morawieckého.
Očekával se výrazný střet těchto dvou politiků, ale jejich slabý výkon zastínili jiní. Většina komentátorů se shoduje, že zvítězil Szymon Hołownia z Třetí cesty, který byl klidný a věcný. Dobře dopadla i jinak méně známá politička Levice Joanna Scheuring-Wielgus, před debatou podceňovaná. Krzysztof Bosak četl program Konfederace z papíru, Krzysztof Maj dostal svou stranu Bezpartyjni Samorządowcy alespoň trochu do povědomí.
Armáda a Ukrajina jako volební témata
Hlavní událostí poslední fáze kampaně nicméně zůstane nejspíše úterní rezignace náčelníka Generálního štábu Polské armády Rajmunda Andrzejczaka a náčelníka Operačního velitelství ozbrojených sil Tomasze Piotrowského. Generálové odešli po konfliktech s ministrem vnitra Blaszczakem. Předmětem sporů byl pád ruské rakety na polském území, kde ministr i generalita shazovala odpovědnost z jednoho na druhého.
Vojáci také nebyli spokojeni se zveřejněním části přísně tajného obranného plánu z roku 2011. Právo a spravedlnost pátou fázi obranných operací na linii řeky Visly dezinpretuje tak, že se předchozí vláda Donalda Tuska chtěla vzdát východního Polska. Ve skutečnosti polská obranná doktrína počítá s ústupovými boji a zdržováním do doby, než přijdou na pomoc jiná vojska NATO.
Neutěšené vztahy na vrcholu ozbrojených sil v době války na Ukrajině opozice výrazně zkritizovala. Nové velitele jmenoval prezident Duda záhy, ještě odpoledne. Náčelníkem Generálního štábu se stal Wiesław Kukała, bývalý první velitel Vojsk územní obrany, naposledy náčelník hlavního velitelství ozbrojených sil. Novým náčelníkem Operačního velitelství se stal Maciej Klisz, dosavadní náčelník Vojsk územní obrany.
Volby v polarizované společnosti rozhodují dva činitelé — mobilizace vlastních voličů a demobilizace těch druhých. V prvním případě vláda rozšířila počet volebních okrsků na venkově a v dopravně vyloučených lokalitách. Stejný cíl si klade i spojení návodného referenda s volbami.
Podobný krok učinila i bašta opozice, Varšava, která zavedla během voleb bezplatnou MHD. Zvýšit volební účast se snaží i řada klipů občanských organizací. Většinou v nich rezonuje téma potratů, o nichž rozhodují politici, nikoli samotné ženy.
Některé průzkumy ukazují, že systémová opozice by mohla mít příštím Sejmu většinu — na páté místo se propadla Konfederace a vzrostly preference Třetí cestě. Přesnost polských průzkumů je nicméně srovnatelná s nedávnými slovenskými exitpolly. Do voleb zbývá několik dní a ještě se ukáže, zda má někdo ještě trumfy v rukávu.