Jak vypadá polská zahraniční politika pod vládou Kaczyńského strany Právo a spravedlnost? Je to dost překvapivé konstatování, ale Polsko žádnou zahraniční politiku nemá. Rozhodně ne tak, jak se běžně chápe, tedy ve smyslu udržovat dobré vztahy s co největším počtem států, především se sousedy, a opečovávat spojence, snažit se uhlazovat možné spory. Udržovat dlouhodobě stejnou linii a neměnit ji podle zájmů jedné strany či pár osob.

Tohle v dnešním Polsku neplatí. Tam je zahraniční politika pouze odnoží domácí, jež hraje v očích Jaroslawa Kaczyńského, skutečného vládce země, prim. Veškeré kroky diplomacie se měří podle bodů, jaké vládnoucí strana získá doma. Když průzkumy ukážou, že něco nezabírá, přijde klidně ze dne na den obrat o stoosmdesát stupňů. Prezident, premiér, ministr začnou mluvit úplně jinak než dosud. A nikdo nehledí na škody, jež to evidentně přinese dlouhodobému image země a vztahům s partnery.

Zády k Ukrajině

Nejvýraznější změna přišla teď čerstvě vůči Ukrajině. Po měsících stoprocentní podpory Kyjevu, kdy se zdálo, že není na světě státu bližšího než Ukrajina, Varšava úplně otočila. Najednou tvrdí, že Ukrajina by měla projevovat Polsku víc vděčnosti, oznámí, že Ukrajině přestává posílat zbraně, její premiér „chce říci prezidentu Zelenskému, aby už nikdy neurážel Poláky,… že nejdůležitějším úkolem polské vlády je bránit dobré jméno Polska.“ A k tomu všemu pro jistotu pokračuje v embargu na ukrajinské obilí a další potraviny, ač Ukrajina jejich vývoz přes Polsko zoufale potřebuje.

Kdo by četl výroky polských politiků na adresu Ukrajiny jen za posledních čtrnáct dní, měl by dojem, že Polsko je jako druhé Maďarsko a s Ukrajinou je nepojí žádné spojenectví. Proč ten drastický obrat, kterého si česká média ještě moc nevšimla? Je to tak prosté, Watsone, a zároveň přízemní: domácí volby tuto neděli. A pohnutky jsou velmi nepěkné.

Vládní straně Právo a spravedlnost v průzkumech stále víc vychází, že ač získá pravděpodobně víc hlasů než kterákoli jiná strana — i když ani to už dnes není zcela jisté —, na parlamentní většinu nedosáhne. A že napravo od ní jí vyrostla nezanedbatelná konkurence v podobě takzvané Konfederace, jíž průzkumy připisují skoro deset procent.

A téhle síle, která je směsicí dvou proudů, krajních libertariánů, kteří chtějí jen minimum daní, minimum státu a žádný veřejný sektor, a otevřených antisemitů, lidí hlásajících skoncovat s „ukrajinizací Polska“, se Právo a spravedlnost snaží přetáhnout voliče. Takže velmi přitvrzuje a nestydí se pošilhávat po extrémně pravicových výrocích a krocích.

Podpora Ukrajině je mýtus

Polská stoprocentní, nějak tradiční podpora Ukrajině je jen mýtus. Než Putin začal válku v únoru 2022, polský premiér Ukrajinu nikdy nenavštívil, maximálně možná jednou. Kaczyński samozřejmě nikdy. A průzkumy bohužel ukazují, že na protiukrajinském diskurzu lze dnes v Polsku získat několik procent.