Naše vláda má svobodu médií v programu. Ficovy útoky na novináře nesmí přehlížet
Vojtěch BergerSituace slovenských médií je po nástupu Ficovy vlády tragická. Do kabinetu se kromě Fica dostali i politici spjatí s dezinformační scénou. Česká politická reprezentace by své slovenské protějšky měla konfrontovat. Možnost bude mít už nyní.
Až se český ministr kultury Martin Baxa (ODS) potká se svou novou slovenskou kolegyní, neměl by to být jen prostor pro obvyklé zdvořilostní fráze. Martina Šimkovičová, která podobně jako Baxa zodpovídá ve vládě i za oblast médií, do úřadu plynule přešla z moderátorské židle konspiračního youtubového kanálu TV Slovan. Vláda Roberta Fica navíc vyhlásila bojkot některých nepohodlných médií a Česká republika by se rozhodně neměla tvářit, že se v Bratislavě nic neobvyklého neděje.
Tvářit se, že se to neděje?
Slovenská vláda sice funguje sotva měsíc, už ale dala jasně najevo, jaká bude její „mediální politika“. Dá-li se tak vůbec její otevřené nepřátelství vůči seriózním médiím pojmenovat.
Politici, kteří budou mít média ve své gesci, ať už v resortu kultury nebo v parlamentu, mají také viditelně blízko k dezinformační a proruské scéně.
Robert Fico už dávno před kampaní oznámil, že „půjde po krku“ šéfovi veřejnoprávního telerozhlasu Luboši Machajovi. Místopředseda Ficovy strany Smer Ľuboš Blaha zase sliboval, že po volbách „udělá pořádek s neziskovkami a médii“. A když Smer v září volby vyhrál, Blaha a spol. okamžitě avizovali, že odteď budou exkluzivní informace dávat namísto klasických médií těm takzvaně alternativním. Tento týden přišel i oficiální vládní bojkot některých redakcí.
V Česku se můžeme tvářit, že se to neděje, živit fráze o skvělých česko-slovenských vztazích a případné neshody mezi politiky na obou stranách omezovat maximálně tak na téma migrace.
Od minulé Babišovy vlády by nesouhlasnou reakci na omezování svobody médií na Slovensku asi nikdo nečekal. Ale Fialův kabinet, který se v zahraniční politice profiluje přece jen víc hodnotově, by zareagovat měl. Otázkou je, kdo, kdy a zda vůbec se vyřízení nepříjemného vzkazu ujme.
Nedá se očekávat, že si tématem svobody novinářů budou chtít první společnou tiskovku „kazit“ oba premiéři na setkání v Praze koncem týdne, jsou ale i jiné cesty. Třeba přes resort kultury, kde se jindy řeší spíše spolupráce v památkové péči nebo hudební, divadelní či folklórní výměna.
Sputnik, GRU a spol.
Z rozhodnutí slovenské vlády preferovat alternativní média může těžit třeba stránka Hlavné správy. Tento web nedávno prohrál soud o zápis v seznamu dezinformačních médií projektu Konšpirátori.sk (na něm je mimochodem i zmíněná TV Slovan nové ministryně kultury Šimkovičové).
Na seznam se web dostal nejen kvůli šíření proruské propagandy (konkrétní případy zde), ale také kvůli nerespektování základních pravidel žurnalistické práce, jako jsou například opravy prokázaných chyb v textech na webu, prostor pro všechny osoby dotčené v článcích, nesměšování zpravodajství s komentáři, transparentní údaje o redakci a podobně.
Web Hlavné správy se v minulosti dostal i do podezření z přímé spolupráce s Ruskem. V roce 2018 vyšlo najevo, že pro web pod pseudonymem píše Rus, který tehdy spolupracoval s kremelskou mediální agenturou Rossija Segodnja.
Loni se pak jeden z přispěvatelů webu objevil na videu, kde ho zaměstnanec ruské ambasády za peníze verbuje do ruské rozvědky GRU.
Mimochodem, nový šéf mediálního výboru slovenského parlamentu Roman Michelko (stejně jako ministryně Šimkovičová zvolený za Slovenskou národní stranu) byl dříve komentátorem ruského Sputniku a konspiračního plátku Zem a Vek.
Seznam nepřátelských médií
Premiér Fico také po opětovném nástupu k moci na média ostře zaútočil a pohrozil jim konkrétními kroky ze strany vlády:
„Považuji tato média za nepřátelská a v tomto duchu vydám pokyny na úřadu vlády,“ řekl na adresu například deníku SME, Denníku N a portálu Aktuality.sk, které kritizuje dlouhodobě. Později s nimi oficiálně přerušil veškerou komunikaci. Opřel se také do nejsledovanější komerční televize Markíza, která patří do skupiny PPF ovládané rodinou zesnulého českého miliardáře Petra Kellnera.
„Podíváme se na těch víc než 26 milionů eur, které Markíza dostala od předcházející vlády, a minimálně ministrům za stranu Směr dám pokyn, jak mají v následujícím období finančně k této televizi přistupovat. A samozřejmě se podíváme na monopolní postavení Markízy na mediálním trhu, které dnes televize předvádí v plné nahotě,“ řekl Fico.
Právě v Markíze mimochodem nová ministryně kultury Šimkovičová řadu let pracovala, v roce 2015 ale odešla poté, co veřejnou kritiku vyvolaly její protiuprchlické statusy na sociálních sítích.
Slovenská národní strana, která Šimkovičovou letos poslala do vlády, odmítla krátce po volbách kritická média pustit na svou stranickou tiskovou konferenci.
Ficova vláda otevřeně mluví o tom, že chce rozdělit veřejnoprávní telerozhlas RTVS na televizní a rozhlasovou část, tedy vrátit se k modelu před rokem 2011. Elegantně by se tak vyplnila Ficova slova, že „generálnímu řediteli půjde po krku“. Dvě nové ředitelské funkce by totiž znamenaly i dva nové manažery — a konec toho stávajícího.
Putinův motorkář u ministryně
Podobně jako v České republice má na Slovensku oblast veřejnoprávních, ale i dalších médií ve své gesci ministerstvo kultury.
Po předcházející úřednické vládě Ľudovíta Odóra zůstal v šuplíku nové ministryni „omašličkovaný“ dokument — Výzvy pro resort kultury. Kapitola média v něm stojí rozhodně za pozornost.
Za strategické priority totiž materiál označuje „stabilizovat financování veřejnoprávních médií“, „podporovat aktivity rozvoje mediální výchovy, kritického myšlení a boje proti šíření dezinformací“, „posílit pluralitu médií a jejich nezávislost“ a „zabezpečit zvýšení ochrany a bezpečnosti novinářů a novinářek“.
Úřednická vláda, která byla u moci jen pár měsíců, stihla spustit nový dotační program, jehož prioritou má být „podpora aktivit cílených na účinné odhalování a eliminaci šířených dezinformací, včetně posilňování šíření ověřených a objektivních informací (…) a to s důrazem na nejméně rozvinuté okresy“.
Jak ukazují dotační přehledy ministerstva, o peníze se hlásí řada zajímavých projektů, které chtějí kritické myšlení a mediální výchovu posilovat například zážitkovou pedagogikou nebo prostřednictvím videoher.
Bude zajímavé sledovat, jak se k tomuto dotačnímu programu postaví ministerstvo pod vedením Martiny Šimkovičové, která před pár měsíci ve své „Televizi Slovan“ například zpovídala jako hosta šéfa motorkářské skupiny Brat za brata Matúše Alexu.
Tito motorkáři navazují na prokremelský klub Noční vlci, i po ruské invazi na Ukrajinu se vydali do Ruska a sám Alexa letos v listopadu vystoupil na petrohradském Mezinárodním kulturním fóru, mimochodem na stejném pódiu jako Vladimir Putin.
Šéfem služebního úřadu ministryně kultury je Lukáš Machala, který ještě předloni přál Vladimiru Putinovi k narozeninám a sdílel příspěvky o iluminátech nebo konspirační teorii chemtrails.
„Tlustá čára za LGBT propagandou“
Ministryně Šimkovičová se už také v minulých letech jako řadová poslankyně nahlas vymezovala vůči „gender a LGBT propagandě“ a dnes už z Bratislavy přicházejí zprávy o tom, že jako nová ministryně „dala tlustou červenou čáru projektům s LGBTI+ propagandou“. Týkat se to podle organizátorů má i chystané — a již zrušené — výstavy na Bratislavském hradě, kde autorka fotografií mluví o cenzuře.
Témat, jichž by si měl ministr Baxa všímat, než si s ministryní Šimkovičovou poprvé potřese rukou — možná už tento pátek v Bruselu na setkání unijních ministrů kultury, je tedy dost.
Mezi tradiční fráze o historicky pevných česko-slovenských vztazích by měl někam vtěsnat i téma svobodných médií, mediální gramotnosti a dezinformací, jakkoli to poslední běžně patří spíš do agendy resortu vnitra.
Koneckonců, jak se píše v kapitole Kultura aktualizovaného programového prohlášení vlády Petra Fialy z letošního března, „nezávislost sdělovacích prostředků je nezbytnou podmínkou odolné demokracie“.
Text vyšel původně na serveru HlidaciPes.org. V DR vychází v rámci spolupráce obou redakcí.