Volby na Slovensku skončily, výsledky známe. Nyní začínají povolební vyjednávání. První pověření sestavit vládu dostal od prezidentky předseda vítězného Smeru Robert Fico. V pondělí si jej přišel převzít osobně.

Jak padlo už v naší první povolební zprávě, Fico má v zásadě dvě možnosti, jak složit většinovou koalici: buďto ve formátu Smer — Hlas — SNS, anebo ve formátu Smer — Hlas — KDH. Ostatní parlamentní strany s ním spoluvládnutí rezolutně vyloučily. Možnost čtyřkoalice Smer — Hlas — SNS — KDH, která by měla i ústavní většinu, vyloučil pak sám Fico.

Čtvrtou eventualitou dalšího vývoje je scénář, že Fico vládu nesestaví, neboť se za jeho zády domluví na spoluvládnutí třetí a druhá strana — Hlas a Progresívne Slovensko —, a ty pak k sobě v nějaké formě přiberou další dva menší subjekty — KDH a SaS.

Je zajímavé sledovat, jak se jednotlivá slovenská média a komentátoři k jmenovaným variantám staví. Zatímco například autoři SME nepochybují, že Hlas a jeho předseda Pellegrini s Ficem do koalice půjdou a že jednání povedou maximálně o ceně, za níž se prodají, autoři Pravdy píší o Pellegriniho velkém dilematu, ba historické úloze.

Velká většina pozorovatelů je nicméně přesvědčena, že vládu sestaví nakonec přeci jen Fico. Jednak proto, že expremiér je opravdu zkušeným technologem moci. Jednak i z toho důvodu, že u klíčového Hlasu si přeje danou koalici elektorát.

Alternativní koalice Hlas — PS by se navíc musela opírat mimo jiné o neoliberální SaS Richarda Sulíka a ta v minulosti složila už dva kabinety, které jí přitom byly politicky mnohem bližší. Jako výrazně pravděpodobnější se tak prozatím jeví první dvě alternativy: Smer — Hlas — SNS a Smer — Hlas — KDH.

Možnost s SNS

Obě jmenované konstelace mají svá pro i proti, a to pro všechny zúčastněné. Smer se v prvních povolebních dnech jeví preferovat vládu se Slovenskou národnou stranou, s SNS. Tato strana mu byla vždy loajální a nikdy jej nezastiňovala. Má s ní zkušenost už z vlád 2006 — 2010 i 2016 — 2020. Programově kolize zde v podstatě nehrozí a těžko čekat, že si tradiční nacionalističtí populisté budou vynucovat něco nad rámec představ samotného Smeru.

Jistým problémem pro příslušnou vládu mohou však být za SNS zvolení poslanci. Při sobotních volbách se totiž stalo, že nominanty vlastní SNS na kandidátkách přeskákali „hosté“ typu Tomáše Taraby či otce a syna Kuffových.

Vesměs jde přitom buď o ultrakonzervativní radikály, kteří se v minulých letech zviditelnili jako aktivní poslanci zvolení původně na kandidátce Kotlebovců, nebo o influencery z konspirační scény.

Jediným členem SNS zvoleným letos do parlamentu je sám předseda Andrej Danko, který je ale znám vlastními skandály. Připomenout lze například udělení si hodnosti armádního kapitána či telefonické flirtování s Alenou Zsuzsovou, známou z kauzy vraždy novináře Kuciaka. O takové postavy se těžko s klidem opírat.

Danko je navíc silně rusofilní politik a jeho lidé už dnes vyhlašují, že pokud Rusko nabídne příkladně levný plyn, mělo by Slovensko kývnout.

Možnost s KDH