↗

Na stanovišti kontinuálního biomonitoringu je voda nepřetržitě čerpána do nádržky, ve které se pohybují dafnie (perloočky), které slouží jako biosensor. Pohyby organismu v zařízení jsou zaznamenávány na kameru a průběžně vyhodnocovány softwarem, který vypočítává míru toxicity. Lidově řečeno, pokud počítač zaznamená, že se perloočky začnou pohybovat nějak zvláštně, nebo se přestanou pohybovat úplně, dokáže tuto informaci okamžitě vyhodnotit a předat do dispečinku. Foto WmC

Kauza otrávené Bečvy, a zejména vše, co se týkalo vyšetřování její otravy, nás upozornila na celou řadu problémů. Počínaje málo funkčním systémem krizového řízení, přes díry v zákonech, zpolitizované orgány, které mají havárie řešit, až po neschopnost státu měřit kvalitu vody ve svých řekách.

Nepřetržité neboli kontinuální měření kvality vody v řekách je přitom ve světě velmi rozšířené. Má obecně tři základní funkce. Ta hlavní spočívá v tom, že dokáže okamžitě upozornit na případné havárie, dát rychle pokyn k zahájení záchranných prací a rychle zjistit zdroj znečištění. Poskytuje také informace o vývoji kvality vody v čase, a umožňuje tedy lépe zjišťovat, zda a jak nejrůznější opatření přispívají k její lepší kvalitě. A třetím bodem je prevence: pokud znečišťovatelé ví o tom, že níže po proudu je umístěna stanice, která měří kvalitu vody nepřetržitě, musí si dát větší pozor než v situaci, kdy se měření provádí jen nárazově.

Problematika měření kvality vody u nás spadá pod Český hydrometeorologický ústav. V jeho zřizovací listině najdeme, že předmětem činnosti je mj. „zřizovat a provozovat státní monitorovací a pozorovací sítě pro sledování kvantitativního a kvalitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování.“

Zatímco informace o znečištění ovzduší jsou běžnou součástí našich životů a na webu ČHMÚ je dokážete pro jakékoliv měřicí místo jednoduše dohledat včetně historických dat nebo upozornění na překročení imisních limitů a s ním spojených smogových situací, u kvality vody v řekách se nic takového neděje. Kromě ČHMÚ se na měření kvality podílí i podniky Povodí, ale ani u nich to s dostupností informací není lepší.

Když si například na webu Povodí Moravy najdete sekci „Jakost vody“, dovedou vás odkazy na mapu, na které například u Bečvy v Choryni najdete nejnovější data, týkající se roku 2013. Podobně je to na webu ČHMÚ, který by měl provozovat systém ISVS na adrese voda.gov.cz. Zde je stejná mapa jen s míně rozdílnou grafikou a data jsou z roku 2014.

Pokud se člověk chce dostat k aktuálnějším datům o kvalitě vody, poslouží mu Hydrologická ročenka. Ve svém nejnovějším vydání k je dispozici za rok 2019. Ta sice výsledky měření nabízí, bohužel ale většinou formou tabulek a textů určených zejména odborné veřejnosti.