Proč stát prosazuje přehradu na Bečvě?

Marie Popelářová

Záměr budovat přehradu Skalička na řece Bečvě nedává smysl — nesloužila by řádně žádnému z deklarovaných účelů: ani proti povodním, ani proti suchu. Nevratně by zničila lokalitu mimořádné hodnoty. Čtyři miliardy lze využít lépe.

Přehrada by zničila přírodní lokalitu evropského významu. Foto www.spojenabecva.cz

Ministerstvo zemědělství (MZe) tvrdě prosazuje stavbu přehrady na řece Bečvě, a to přes odpor odborníků i samosprávy. V rámci Aktualizace č. 4 Politiky územního rozvoje (PÚR) změnilo původní název „suchý poldr“ na „vodní dílo“. A právě proti této drobné terminologické úpravě se spustila lavina odporu.

Deník Referendum psal o klimatu ještě, než to bylo cool. Podpořte naši práci a pomozte nám učinit z něj společenskou prioritu.
×

Pojem „vodní dílo“ totiž umožňuje mimo jiné i výstavbu přehrady. Nesouhlas zaznívá očekávaně ze strany ekologických organizací a spolků, masivně však také od akademiků — včetně geologů, hydrologů a hydrogeomorfologů. Jasný odpor k budování nádrže se stálým zadržením vody vyjádřil také Olomoucký a Zlínský kraj a několik obcí na řece Bečvě.

Co se vlastně děje?

Povodí Moravy poněkolikáté v historii oprašuje plán výstavby přehrady u obce Skalička, pocházející původně z roku 1954, z dob tvrdého komunistického plánování. Od 50. let se jen postupně mění důvod, proč přehradu stavět.

Stavba měla být součástí megalomanského projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe, posléze měla sloužit i pro chlazení plánované jaderné elektrárny Blahutovice, ale také jako protipovodňová ochrana. Po katastrofických povodních v roce 1997 navrhuje Povodí místo přehrady vybudování suchého poldru, který zachytí víc než stoletou povodňovou vodu — tedy potenciálně povodňovou vlnu z roku 1997 — a ochrání nejvíc ohrožené město Přerov.

Od roku 2015 je územně plánovací dokumentaci pro suchý poldr vymezený retenční prostor. Náhlá změna přichází poměrně záhy: „Zhruba do roku 2017 se počítalo s koncepcí suché nádrže, která byla zejména díky převládajícímu extrémnímu suchu předělána na vodní nádrž. Transformační účinek nádrže zůstal zachovaný.“ Stručně a věcně odůvodňuje Povodí Moravy návrat ke koncepci přehrady.

Ani suchá ani mokrá nádrž

Na nutnosti řešení protipovodňové ochrany na řece Bečvě panuje celospolečenská shoda. Nikdo už nechce znovu zažít zdevastované Troubky. Pouze odpověď na otázku „Jak?“ se dramaticky liší.

„Výstavba velkých vodních děl je v posledních letech kriticky vnímána po celém civilizovaném světě. Skutečně nás podobná díla ochrání před povodněmi a suchem? Domnívám se, že tento koncept již neplatí. Krajina pod velkými vodními díly naopak vodu ztrácí,” komentuje záměry Povodí Moravy Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Přitom Povodí Moravy v posledních letech přímo na Bečvě ukazuje, že umí realizovat i technická a přírodě blízká protipovodňová opatření, která jsou funkční a nenesou nepříznivé dopady velkých vodních staveb. Povodí druhým dechem dodává, že tato opatření nebudou dávat smysl bez výstavby vodního díla Skalička.

K jiným závěrům dospívá Michal Krejčí z Unie pro Moravu, který prověřoval realizaci dalších možných lokálních protipovodňových opatření na Bečvě, a také v nejproblémovějším Přerově. Podle jeho propočtů je reálné nahradit přehradu i suchý poldr. Tedy ani suchá, ani mokrá nádrž není potřeba k tomu, aby obyvatelé obcí kolem Bečvy mohli klidně spát.

Přírodní jedinečnosti

V místě potenciální výstavby vodního díla Skalička se během rozsáhlých povodní v roce 1997 řeka Bečva vrátila do přírodního stavu. Dynamické koryto řeky, rozsáhlé štěrkové náplavy i navazující lužní les osídlila do dnešních dnů celá řada vzácných a ohrožených druhů, od ptáků a měkkýšů až po rostliny a bezobratlé.

Od roku 2013 je tady vyhlášená evropsky významná lokalita Hustopeče-Štěrkáč, která by výstavbou přehrady zcela zanikla. Jestli by zánik byl nakonec tak jednoduchý je otázkou — pro likvidaci takzvaného prioritního biotopu — zde se jedná o měkké luhy — je podle evropské legislativy totiž zapotřebí souhlasné stanovisko Evropské komise.

Přehrada by ohrozila i blízké chráněné lokality, jako jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hůrka u Hranic nebo lázeňský areál Teplice nad Bečvou. Obavy odborné veřejnosti z devastace unikátního krasu a termálních pramenů se zatím Povodí Moravy nepodařilo vyvrátit.

Spojená Bečva — po soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy — je v České republice poslední štěrkonosnou řekou, na které nestojí přehrada. Geomorfologové a hydrologové se shodují na tom, že narušení specifického splaveninového režimu řeky, totiž transportu štěrků, povede ke vzniku hloubkové eroze koryta — k takzvanému efektu hladové vody.

Řeka zbavená štěrků, na jejichž odnos jinak vynakládá obrovské množství energie, se vybíjí do erodování dna. Přesně to můžeme dnes pozorovat na řece Morávce nad Frýdkem-Místkem pod vodní nádrží Morávka.

Sucho

Vraťme se k hlavnímu důvodu, proč podle Povodí stavět přehradu, tedy k suchu. Prezentovány jsou tři účely: zvyšování hladiny vody v řece v období sucha, tedy nadlepšování průtoků, výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně a zabezpečení větší spolehlivosti dodávek vody — zejména pro průmyslové podniky v Přerově.

Hydrologové se shodují, že navržená přehrada tvaru „mělkého rybníka“ bude mít příliš malý objem na to, aby vylepšovala průtok v řece. Leda že by ji vypustili. Zajištění dodávek vody pro průmyslové podniky je a jistě bude problém, a tak se před průmyslové provozy staví otázka recyklace vody a hledání jiných zdrojů.

Zde jsou ale podstatnější jiné otázky: má snad stát stavět přehradu pro soukromé podniky? A za tak velkou cenu? „Skloubit obě funkce (proti povodni a proti suchu) umí pouze obří vodní dílo, což není případ Skaličky.“ shrnuje plány Povodí vodohospodářský expert Michal Krejčí.

Proč tedy stát prosazuje přehradu na řece Bečvě? Přiznejme si, že nevíme. Špatné zasakování do degradované půdy a rychlý odtok jsou hlavní příčiny nedostatku vody v naší krajině. Současně očekáváme, že sucho a přívalové srážky se nám ani v dalších letech nevyhnou, naopak.

Ani zkanalizovaná řeka ani přehrada problém s vodou v krajině však nevyřeší. Napříč obory panuje shoda, že jediným dlouhodobě účinným řešením je zvyšování „houbovitosti“ krajiny, tedy její schopnosti zadržovat vodu. Za čtyři miliardy, které mají být investovány do vodního díla Skalička, by mohlo být realizováno například dvakrát tolik přírodě blízkých opatření než dosud na celé Bečvě.

Diskuse