Proč stát prosazuje přehradu na Bečvě?
Marie PopelářováZáměr budovat přehradu Skalička na řece Bečvě nedává smysl — nesloužila by řádně žádnému z deklarovaných účelů: ani proti povodním, ani proti suchu. Nevratně by zničila lokalitu mimořádné hodnoty. Čtyři miliardy lze využít lépe.
Ministerstvo zemědělství (MZe) tvrdě prosazuje stavbu přehrady na řece Bečvě, a to přes odpor odborníků i samosprávy. V rámci Aktualizace č. 4 Politiky územního rozvoje (PÚR) změnilo původní název „suchý poldr“ na „vodní dílo“. A právě proti této drobné terminologické úpravě se spustila lavina odporu.
Pojem „vodní dílo“ totiž umožňuje mimo jiné i výstavbu přehrady. Nesouhlas zaznívá očekávaně ze strany ekologických organizací a spolků, masivně však také od akademiků — včetně geologů, hydrologů a hydrogeomorfologů. Jasný odpor k budování nádrže se stálým zadržením vody vyjádřil také Olomoucký a Zlínský kraj a několik obcí na řece Bečvě.
Co se vlastně děje?
Povodí Moravy poněkolikáté v historii oprašuje plán výstavby přehrady u obce Skalička, pocházející původně z roku 1954, z dob tvrdého komunistického plánování. Od 50. let se jen postupně mění důvod, proč přehradu stavět.
Stavba měla být součástí megalomanského projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe, posléze měla sloužit i pro chlazení plánované jaderné elektrárny Blahutovice, ale také jako protipovodňová ochrana. Po katastrofických povodních v roce 1997 navrhuje Povodí místo přehrady vybudování suchého poldru, který zachytí víc než stoletou povodňovou vodu — tedy potenciálně povodňovou vlnu z roku 1997 — a ochrání nejvíc ohrožené město Přerov.
Od roku 2015 je územně plánovací dokumentaci pro suchý poldr vymezený retenční prostor. Náhlá změna přichází poměrně záhy: „Zhruba do roku 2017 se počítalo s koncepcí suché nádrže, která byla zejména díky převládajícímu extrémnímu suchu předělána na vodní nádrž. Transformační účinek nádrže zůstal zachovaný.“ Stručně a věcně odůvodňuje Povodí Moravy návrat ke koncepci přehrady.