Volby v USA končí remízou: Demokraté ovládnou Sněmovnu, republikáni udrží Senát
František KalendaVýsledky amerických voleb mohou obě strany prezentovat jako svůj úspěch: demokraté sice ovládnou Sněmovnu reprezentantů a získají nové guvernéry, republikáni však posílí v Senátu a zůstanou jim některé klíčové státy.
Americké „midtermy“ skončily a obě hlavní strany budou tvrdit, že v nich zvítězily. Tak by bylo možné shrnout výsledky úterního volebního souboje, ve kterém se vládnoucí republikáni a opoziční demokraté utkali o kontrolu obou komor Kongresu a desítek států federace.
Obvykle nepříliš sledované hlasování provázel nebývalý zájem médií a dle očekávání nakonec i samých voličů, kterých na základě odhadů přišlo zhruba o třicet milionů víc než před čtyřmi lety. Přestože se předpokládaná účast stále nevyrovná prezidentským volbám, pořád předčila všechny ostatní volby stejného typu za posledních několik desítek let.
Mimořádný zájem o „midtermy“ podle rozporuplných výsledků projevili příznivci obou stran. A jak tedy zvolili?
1.Sněmovna reprezentantů
Složení nové Sněmovny reprezentantů je hlavním zdrojem optimismu pro demokraty, kterým se v dolní komoře Kongresu poprvé od roku 2010 podařilo vybojovat většinu. Kandidáti Demokratické strany ve sněmovních volbách uspěli dle předpokladů zejména v příměstských oblastech, mezi voliči s vyšším dosaženým vzděláním a nezávislými, kteří přitom před dvěma lety dali přednost Trumpovi.
Skončily tak dva roky prakticky ničím nerušené vlády jedné strany a Donald Trump může očekávat velmi aktivní opozici. Demokraté už dali najevo, že se budou zajímat například o dosud nezveřejněná Trumpova daňová přiznání a samozřejmě se pokusí blokovat problematickou legislativu, ačkoli prezident má možnost v řadě oblastí Sněmovnu obcházet prostřednictvím exekutivních příkazů.
O poslanecká místa se ucházelo rekordní množství žen a rekordní množství jich také bylo zvoleno. Z velké většiny jde o kandidátky Demokratické strany a v řadě případů o příslušnice etnických a náboženských menšin, které dosáhly historického úspěchu.
V poslaneckých lavicích tak zasednou dvě první muslimky — palestinská Američanka Rashida Tlaibová z Michiganu a původem somálská uprchlice Ilhan Omarová z nedaleké Minnesoty. Sharice Davidsová z Kansasu a Deb Haalandová z Nového Mexika budou pro změnu v Kongresu prvními dvěma příslušnicemi původního obyvatelstva a devětadvacetiletá Alexandria Ocasio-Cortezová se stane historicky nejmladší do Kongresu zvolenou ženou.