Kdo alespoň jednou zavítal do některé ze zemí takzvaného Severního trojúhelníku — Hondurasu, Guatemaly či Salvadoru —, jistě cítil atmosféru násilí, které v těchto zemích panuje. Liší se tím od dalších zemí Střední Ameriky, kde sice také klid v ulicích nelze měřit evropskými standardy, ale nebezpečí není všudypřítomné a jistá kontrola státu a policie nad zemí existuje (v Nikaragui bohužel diktátorského typu).

Pokud k tomu připočteme sociální rozdíly a značnou chudobu velké části obyvatel, není divu, že řada z nich se snaží své životy změnit zásadním způsobem a volí odchod ze země. Jev je to tak masový, že významnou součástí ekonomik těchto zemí jsou remesas, tedy peníze zasílané příbuznými ze zahraničí, kterých jsou miliony. Nejčastější cílovou zemí pro migraci jsou vzhledem ke geografické blízkosti a částečně hispánské populaci pochopitelně Spojené státy.