Méně než týden před volbami do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu stupňuje Donald Trump rétoriku namířenou proti imigrantům. Po ničím nepodloženém tvrzení, že se mezi středoamerickými uprchlíky mířícími do Spojených států nachází „osoby z Blízkého východu“, se americký prezident rozhodl na hranici s Mexikem vyslat více než pět tisíc vojáků.

Ti by měli doplnit dva tisíce příslušníků Národní gardy a zajišťovat neprůchodnost hranice ve státech Texas, Nové Mexiko, Arizona a Kalifornie. Ve středu Trump doplnil, že konečný počet vojáků může být „kdekoli mezi deseti a patnácti tisíci“, což by zhruba odpovídalo americkému nasazení v Afghánistánu a daleko převyšovalo momentální nasazení v Sýrii či v Iráku.

Karavana

Důvodem tak masivního rozmístění amerických jednotek je opět polomytická „karavana migrantů“, ve skutečnosti skupina zhruba tří až sedmi tisíc osob včetně rodin s dětmi a starších lidí, která vyrazila 13. října z násilím zmítaného Hondurasu, aby v USA požádala o azyl. Nyní se nachází zhruba 1 200 kilometrů od americké hranice a podle Trumpa představují akutní hrozbu národní bezpečnosti.

„Do karavany, co míří na naši jižní hranici, se zamíchala spousta členů gangů a někteří hodně špatní lidé,“ varoval prezident v pondělí, kdy zároveň označil pomalý postup kolony utečenců za „invazi“. Ve středu také zopakoval, že by „nebyl překvapen“, pokud by v pozadí karavany stál americký podnikatel maďarského původu George Soros, který měl podle Trumpa financovat i protesty proti jím navrženému soudci Nejvyššího soudu, Brettu Kavanaughovi.

Nepotvrzené konspirační teorie týkající se středoamerických uprchlíků rychle převzala řada republikánskách politiků i moderátorů a pravidelných hostů ultrakonzervativní televizní stanice Fox News. Pete Hegseth v oblíbeném pořadu Fox & Friends například neváhal tvrdit, že při „pokusu infiltrovat se do karavany“ byla zadržena „více než stovka bojovníků Islámského státu“.

„Plýtvání penězi“

Lidskoprávní organizace označují varování Donalda Trumpa a jeho spojenců za absurdní a upozorňují, že tisíce lidí opouští své domovy ve středoamerických státech z důvodu extrémního násilí. „V mnoha případech hovoříme o lidech, kteří jednoduše nemají na výběr a budou se nadále i přes veškeré úsilí Mexika, USA nebo jakéhokoli jiného státu snažit najít útočiště v bezpečnější zemi, než je ta jejich,“ píše se v prohlášení organizace Amnesty International.

Honduras, Salvador a Guatemala dlouhodobě patří mezi státy s nejvyšším množstvím vražd na světě a situace se v letošním roce prudce zhoršila i v donedávna relativně klidné Nikaragui, kde prezident Daniel Ortega brutálně potlačuje demonstrace proti své autokratické vládě. Od dubna bylo při střetech s ozbrojenými složkami zabito více než tři sta lidí.

Experti ovšem připomínají, že americká hranice v minulosti zažila nesrovnatelně větší uprchlické vlny z Mexika i ze středoamerických států, které přitom nevyžadovaly masivní nasazení amerických jednotek. „Vyslání vojáků v aktivní službě nepředstavuje pouze obrovské plýtvání penězi daňových poplatníků, ale i zbytečný čin, jenž povede k dalšímu terorizování a militarizaci příhraničních komunit,“ prohlásil Shaw Drake z Amerického svazu pro občanské svobody (ACLU).