Trump opět straší migrací. Na jižní hranici vyšle až patnáct tisíc vojáků

František Kalenda

Krátce před volbami oznámil americký prezident Trump rozmístění tisíců vojáků na hranici s Mexikem. Důvodem je údajná „invaze“ ze střední Ameriky, pravděpodobnější motivaci ale představuje mediální pozornost věnovaná ultrapravicovým útokům.

Méně než týden před volbami do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu stupňuje Donald Trump rétoriku namířenou proti imigrantům. Po ničím nepodloženém tvrzení, že se mezi středoamerickými uprchlíky mířícími do Spojených států nachází „osoby z Blízkého východu“, se americký prezident rozhodl na hranici s Mexikem vyslat více než pět tisíc vojáků.

Ti by měli doplnit dva tisíce příslušníků Národní gardy a zajišťovat neprůchodnost hranice ve státech Texas, Nové Mexiko, Arizona a Kalifornie. Ve středu Trump doplnil, že konečný počet vojáků může být „kdekoli mezi deseti a patnácti tisíci“, což by zhruba odpovídalo americkému nasazení v Afghánistánu a daleko převyšovalo momentální nasazení v Sýrii či v Iráku.

Karavana

Důvodem tak masivního rozmístění amerických jednotek je opět polomytická „karavana migrantů“, ve skutečnosti skupina zhruba tří až sedmi tisíc osob včetně rodin s dětmi a starších lidí, která vyrazila 13. října z násilím zmítaného Hondurasu, aby v USA požádala o azyl. Nyní se nachází zhruba 1 200 kilometrů od americké hranice a podle Trumpa představují akutní hrozbu národní bezpečnosti.

„Do karavany, co míří na naši jižní hranici, se zamíchala spousta členů gangů a někteří hodně špatní lidé,“ varoval prezident v pondělí, kdy zároveň označil pomalý postup kolony utečenců za „invazi“. Ve středu také zopakoval, že by „nebyl překvapen“, pokud by v pozadí karavany stál americký podnikatel maďarského původu George Soros, který měl podle Trumpa financovat i protesty proti jím navrženému soudci Nejvyššího soudu, Brettu Kavanaughovi.

Nepotvrzené konspirační teorie týkající se středoamerických uprchlíků rychle převzala řada republikánskách politiků i moderátorů a pravidelných hostů ultrakonzervativní televizní stanice Fox News. Pete Hegseth v oblíbeném pořadu Fox & Friends například neváhal tvrdit, že při „pokusu infiltrovat se do karavany“ byla zadržena „více než stovka bojovníků Islámského státu“.

„Plýtvání penězi“

Lidskoprávní organizace označují varování Donalda Trumpa a jeho spojenců za absurdní a upozorňují, že tisíce lidí opouští své domovy ve středoamerických státech z důvodu extrémního násilí. „V mnoha případech hovoříme o lidech, kteří jednoduše nemají na výběr a budou se nadále i přes veškeré úsilí Mexika, USA nebo jakéhokoli jiného státu snažit najít útočiště v bezpečnější zemi, než je ta jejich,“ píše se v prohlášení organizace Amnesty International.

Honduras, Salvador a Guatemala dlouhodobě patří mezi státy s nejvyšším množstvím vražd na světě a situace se v letošním roce prudce zhoršila i v donedávna relativně klidné Nikaragui, kde prezident Daniel Ortega brutálně potlačuje demonstrace proti své autokratické vládě. Od dubna bylo při střetech s ozbrojenými složkami zabito více než tři sta lidí.

Experti ovšem připomínají, že americká hranice v minulosti zažila nesrovnatelně větší uprchlické vlny z Mexika i ze středoamerických států, které přitom nevyžadovaly masivní nasazení amerických jednotek. „Vyslání vojáků v aktivní službě nepředstavuje pouze obrovské plýtvání penězi daňových poplatníků, ale i zbytečný čin, jenž povede k dalšímu terorizování a militarizaci příhraničních komunit,“ prohlásil Shaw Drake z Amerického svazu pro občanské svobody (ACLU).

Volby se blíží

Nejpravděpodobnějším důvodem pro rozmístění tisíců vojáků a výbušnou rétoriku tak zůstávají úterní volby, ve kterých se rozhodne o složení celé Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a obsazení šestatřiceti z padesáti guvernérských postů.

Strašení imigrací bylo oblíbeným tématem Donalda Trumpa od samotného začátku jeho snah o získání prezidentské nominace v Republikánské straně. Mezi jeho doslova emblematické návrhy patří slib vybudovat zeď mezi Mexikem a Spojenými státy. Přestože se tento plán dosud nenaplnil a zřejmě nenaplní, Trump výrazně omezil počet příjimaných uprchlíků a zrušil desetitisíce humanitárních víz pro lidi z oblastí ohrožených přírodními katastrofami.

Kromě toho, že otázka migrace patří do základní předvolební výbavy amerického prezidenta, existuje ještě jedna motivace: americká média se v posledních dnech věnovala zejména ultrapravicovému extrémismu. Nejprve v souvislosti s výbušninami rozeslanými předním politikům z opoziční Demokratické strany, ale i do centrály americké televize CNN nebo právě domu George Sorose. A následně se sobotní střelbou v synagoze v Pittsburghu, při níž zemřelo jedenáct lidí.

Trumpovi byla za oba útoky v některých médiích připisována nepřímá zodpovědnost, ať už kvůli šíření zmíněných konspiračních teorií o Sorosovi, nebo pro jeho opakovanou neochotu odsoudit rasistické útoky. Ultrapravicový terorismus a prezidentova reakce na něj i podle průzkumů negativně ovlivnily Trumpovu popularitu, která se například podle posledního průzkumu společnosti Gallup během jediného týdne propadla o čtyři procentní body.

Pozornost soustředěná na karavanu migrantů a kroky namířené k jejímu zastavení je proto v tak krátkém časovém období před klíčovým hlasováním vítanou únikovou strategií od tématu, které poškozuje šance vládní Republikánské strany na vítězství.