K americkým volbám neodmyslitelně patří velká mediální publicita, statusy na sociálních sítích a všudypřítomné nálepky s nápisy I Voted! („Volil/a jsem“) na klopách. Americká posedlost volbami ale maskuje praktiky potlačující práva voličů — zejména těch, kteří náleží k etnické menšině. Ty se objevují systematicky, pod zástěrkou legality a s jasným politickým záměrem. V úterních volbách můžou mít tyto zásahy dopad jak na volební výsledky, tak na stav americké demokracie jako takové.

„Midtermy“ — tedy volby, v nichž je voleno všech 435 členů Sněmovny reprezentantů, třetina senátorů a letos 36 guvernérů a hlasuje se také o různých státních zákonech — jsou často považovány za méně důležité volby než ty prezidentské. Tento rok ale můžou být klíčové pro opoziční demokraty, kteří mají šanci získat většinu v Kongresu i rozhodující guvernérská křesla. V období současné vlády jedné strany demokraté doufají v  „modrou vlnu“ — v mobilizaci podpůrců Demokratické strany a odmítnutí republikánů v čele s prezidentem Trumpem.

Volby v USA bohužel nejsou pro každého. Zejména státy amerického Jihu mají bohatou historii potlačování voličských práv. U kořenů těchto praktik stál rasismus. Takzvané Zákony Jima Crowa mimo jiné umožňovaly státům upravovat například povinnou voličskou registraci tak, aby Afroameričanům zabránily volit.

Federální Zákon o voličských právech z roku 1965 rasistické potlačování voličských práv zakázal a u států, které se ho dopouštěly, nařídil přísnější federální dozor nad jejich volebními předpisy. V roce 2013 ale Nejvyšší soud shledal toto opatření protiústavním. Státy argumentovaly, že jde o přežitek minulých dob a že systematické omezování volebních práv občanů již nehrozí. Jak se ukazuje v tomto volebním cyklu, opak je bohužel pravdou.