Americké volby nejsou pro každého

Jana Lohrová

V amerických „midtermech“, volbách části guvernérů, senátorů a všech členů Sněmovny reprezentantů, se rozhoduje také o tom, zda budou některé státy USA pokračovat v praktikách systematického omezování voličských práv.

K americkým volbám neodmyslitelně patří velká mediální publicita, statusy na sociálních sítích a všudypřítomné nálepky s nápisy I Voted! („Volil/a jsem“) na klopách. Americká posedlost volbami ale maskuje praktiky potlačující práva voličů — zejména těch, kteří náleží k etnické menšině. Ty se objevují systematicky, pod zástěrkou legality a s jasným politickým záměrem. V úterních volbách můžou mít tyto zásahy dopad jak na volební výsledky, tak na stav americké demokracie jako takové.

„Midtermy“ — tedy volby, v nichž je voleno všech 435 členů Sněmovny reprezentantů, třetina senátorů a letos 36 guvernérů a hlasuje se také o různých státních zákonech — jsou často považovány za méně důležité volby než ty prezidentské. Tento rok ale můžou být klíčové pro opoziční demokraty, kteří mají šanci získat většinu v Kongresu i rozhodující guvernérská křesla. V období současné vlády jedné strany demokraté doufají v  „modrou vlnu“ — v mobilizaci podpůrců Demokratické strany a odmítnutí republikánů v čele s prezidentem Trumpem.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Volby v USA bohužel nejsou pro každého. Zejména státy amerického Jihu mají bohatou historii potlačování voličských práv. U kořenů těchto praktik stál rasismus. Takzvané Zákony Jima Crowa mimo jiné umožňovaly státům upravovat například povinnou voličskou registraci tak, aby Afroameričanům zabránily volit.

Federální Zákon o voličských právech z roku 1965 rasistické potlačování voličských práv zakázal a u států, které se ho dopouštěly, nařídil přísnější federální dozor nad jejich volebními předpisy. V roce 2013 ale Nejvyšší soud shledal toto opatření protiústavním. Státy argumentovaly, že jde o přežitek minulých dob a že systematické omezování volebních práv občanů již nehrozí. Jak se ukazuje v tomto volebním cyklu, opak je bohužel pravdou.

Jak se (ne)volí v Georgii

Potlačování volebního práva má mnoho podob, počínaje vyžadováním určitých forem průkazů totožnosti a snižováním počtu volebních místností konče. Snad nejtvrdší boj o volební práva se odehrává v jižanské Georgii.

Jen v červnu 2017 bylo ze seznamu voličů vyškrtnuto přes půl milionu jmen — celých osm procent registrovaných voličů v Georgii. Sto tisíc z nich bylo eliminováno kvůli novému pravidlu známému jako use it or lose it („vol, nebo ztratíš hlas“). Podobné zákony, které umožňují odnětí volebního práva lidem, kteří v minulosti k volbám nepřišli, má devět států. Další desetitisíce registrací byly pozastaveny kvůli vynucování takzvané „přesné shody“, kdy i chybějící pomlčka v příjmení nebo úředníkův překlep v databázi může voliče diskvalifikovat z volebního procesu.

Republikánský kandidát na guvernéra Georgie má rád zbraně. Naopak moc nepřeje volebnímu právu menšin. Foto kempforgovernor.com
Republikánský kandidát na guvernéra Georgie má rád zbraně. Naopak moc nepřeje volebnímu právu menšin. Foto kempforgovernor.com

Georgia také zavřela 214 volebních místností a zrušila v Americe běžnou možnost předčasného hlasování (early voting). Tato opatření komplikují účast ve volbách především těm, kteří žijí v hůře dostupných oblastech nebo pracují na dlouhé směny.

Restriktivní strategii má na svědomí georgijský státní tajemník Brian Kemp. Tvrdí sice, že nevyřazuje z voličského seznamu více lidí než jeho předchůdci, za jeho působení ale bylo vyškrtnuto 1,6 milionu voličů, tedy víc než kdy dřív. To není vše — Kemp je současně republikánským kandidátem na post guvernéra.

Vše naznačuje tomu, že příslušníci etnických menšin, zejména Afroameričané a Hispánci, jsou odejmutím voličského práva ohroženi mnohonásobně víc než bílí občané. Například z 53 tisíc voličů ovlivněných pravidlem „přesné shody“ bylo 80 % příslušníků etnických menšin. Což není náhoda.

Stacey Abrams, demokratická oponentka tajemníka Kempa, sama Afroameričanka, potřebuje k vítězství mobilizovat demokratickou základnu, zejména menšinové voliče. Čistky ve volebních seznamech jsou však nepřehledné a matoucí a ochránci občanských práv varují, že cílení represivní volební politiky na menšiny může jejich příslušníky od voleb odradit, i když oni sami z voličských seznamů vyškrtnuti nebyli. Ve státech jako je Georgia mohou podobné manipulace stát některé kandidáty vítězství ve volbách.

Volební privilegium

Praktiky tohoto typu šíří Amerikou nedemokratické smýšlení o volbách. Pravidlo use it or lose it tvoří z volebního práva privilegium. Opatření zavedená státem Florida, která prakticky znemožňují volit lidem, jež se v minulosti dopustili jakékoliv trestné činnosti, popírají princip zahlazení odsouzení po vykonání trestu. Neuznávání průkazů totožnosti vydávaných kmenovými autoritami ve volebních místnostech v Severní Dakotě vnímají původní Američané žijící v rezervacích jako potlačení svojí identity a občanství.

Výsledky midtermů mimo jiné určí, jak to bude s omezováním volebních práv dál. Například na Floridě se přímo hlasuje o zrušení omezení volebního práva osob s trestní minulostí. V Georgii ovšem existuje reálná možnost, že v čele státu stane politik, který svou kariéru zasvětil represi vůči voličům. Brian Kemp by měl jako guvernér možnost po sčítání lidu v roce 2020 přímo nakreslit hranice volebních okrsků a dále tak ovlivňovat výsledky budoucích voleb.

Bez silných federálních pojistek a s efektivní vládou jedné strany jsou volební práva Američanů v ohrožení. Letošní midtermy ukážou, jestli v USA existuje naděje na naplnění amerického ideálu „jeden člověk — jeden hlas“.