K americkým volbám neodmyslitelně patří velká mediální publicita, statusy na sociálních sítích a všudypřítomné nálepky s nápisy I Voted! („Volil/a jsem“) na klopách. Americká posedlost volbami ale maskuje praktiky potlačující práva voličů — zejména těch, kteří náleží k etnické menšině. Ty se objevují systematicky, pod zástěrkou legality a s jasným politickým záměrem. V úterních volbách můžou mít tyto zásahy dopad jak na volební výsledky, tak na stav americké demokracie jako takové.

„Midtermy“ — tedy volby, v nichž je voleno všech 435 členů Sněmovny reprezentantů, třetina senátorů a letos 36 guvernérů a hlasuje se také o různých státních zákonech — jsou často považovány za méně důležité volby než ty prezidentské. Tento rok ale můžou být klíčové pro opoziční demokraty, kteří mají šanci získat většinu v Kongresu i rozhodující guvernérská křesla. V období současné vlády jedné strany demokraté doufají v  „modrou vlnu“ — v mobilizaci podpůrců Demokratické strany a odmítnutí republikánů v čele s prezidentem Trumpem.

Volby v USA bohužel nejsou pro každého. Zejména státy amerického Jihu mají bohatou historii potlačování voličských práv. U kořenů těchto praktik stál rasismus. Takzvané Zákony Jima Crowa mimo jiné umožňovaly státům upravovat například povinnou voličskou registraci tak, aby Afroameričanům zabránily volit.

Federální Zákon o voličských právech z roku 1965 rasistické potlačování voličských práv zakázal a u států, které se ho dopouštěly, nařídil přísnější federální dozor nad jejich volebními předpisy. V roce 2013 ale Nejvyšší soud shledal toto opatření protiústavním. Státy argumentovaly, že jde o přežitek minulých dob a že systematické omezování volebních práv občanů již nehrozí. Jak se ukazuje v tomto volebním cyklu, opak je bohužel pravdou.

Jak se (ne)volí v Georgii

Potlačování volebního práva má mnoho podob, počínaje vyžadováním určitých forem průkazů totožnosti a snižováním počtu volebních místností konče. Snad nejtvrdší boj o volební práva se odehrává v jižanské Georgii.

Jen v červnu 2017 bylo ze seznamu voličů vyškrtnuto přes půl milionu jmen — celých osm procent registrovaných voličů v Georgii. Sto tisíc z nich bylo eliminováno kvůli novému pravidlu známému jako use it or lose it („vol, nebo ztratíš hlas“). Podobné zákony, které umožňují odnětí volebního práva lidem, kteří v minulosti k volbám nepřišli, má devět států. Další desetitisíce registrací byly pozastaveny kvůli vynucování takzvané „přesné shody“, kdy i chybějící pomlčka v příjmení nebo úředníkův překlep v databázi může voliče diskvalifikovat z volebního procesu.

Georgia také zavřela 214 volebních místností a zrušila v Americe běžnou možnost předčasného hlasování (early voting). Tato opatření komplikují účast ve volbách především těm, kteří žijí v hůře dostupných oblastech nebo pracují na dlouhé směny.

Restriktivní strategii má na svědomí georgijský státní tajemník Brian Kemp. Tvrdí sice, že nevyřazuje z voličského seznamu více lidí než jeho předchůdci, za jeho působení ale bylo vyškrtnuto 1,6 milionu voličů, tedy víc než kdy dřív. To není vše — Kemp je současně republikánským kandidátem na post guvernéra.