Tento týden na superúterý nedokázala Warrenová vyhrát už ani ve vlastním státě. Drtivá většina komentátorů i přesto uznává, že se někdejší harvardská profesorka ukázala být nakonec nejsilnější ze všech pěti ženských kandidátek, jež se do boje o demokratickou prezidentskou nominaci letos zapojily.

Sama Warrenová ve čtvrtek novinářům řekla, že „ničeho nelituje“ a že míní pokračovat v „kampani za progresivní politiku“ dále. „Pro rok 2020 se už nebudu ucházet o úřad prezidentky, ale zaručuji vám, že bojovat budu i nadále,“ uvedla na čtvrtečním setkání s reportéry před svým domem.

Debata nad příčinami

Elizabeth Warrenová je v americké politice zapsána jako reprezentantka progresivní levice podobně jako další uchazeč o letošní demokratickou nominaci Bernie Sanders. Warrenová ale — na rozdíl od Sanderse — nikdy neslibovala zásadní změny ve všech politických oblastech. Jejími tématy jsou tradičně zásadní reforma financování americké politiky, výrazně progresivnější zdanění, důsledná regulace Wall Streetu, všestranně výraznější pomoc matkám, dostupnost vzdělání, zdravotní péče a ochrana spotřebitele. Například v otázkách výše minimální mzdy, role odborů, obchodních dohod či zahraniční politiky je však od Sanderse napravo.

V letošních primárkách stoupala Warrenové podpora po úvodních debatních kolech, kde v rétorických výměnách uzemnila hned několik reprezentantů demokratického středního proudu a pravice. Nejpopulárnější kandidátkou ze všech demokratů se stala na přelomu září a října — v době, kdy Bernieho Sanderse postihla srdeční příhoda.

Ještě týž měsíc ale začaly preference Warrenové znovu klesat. Část pozorovatelů vnímá jako milník její ústup od plánu plošného zavedení jednotného systému zdravotního pojištění, část její méně výrazné výkony v pozdějších debatách a část Sandersovo uzdravení. Během listopadu začala Warrenová na každý pád postupovat podle doporučení stratégů z kampaní Baracka Obamy a Hillary Clintonové, což jejím preferencím prokazatelně neprospělo.