Výběr amerických viceprezidentů poutá tradičně velkou pozornost zejména proto, že odhaluje plány prezidentských kandidátů — buďto podstatně napoví, jak míní dotyčný vyhrát volby, anebo naznačí, nač se chce programově soustředit, respektive jak hodlá vládnout. Letos je tomu také tak. Je zde však ještě něco navíc.

Prezidentský kandidát demokratů Joe Biden není, jak známo, nejmladší a popravdě to každý vidí. Netřeba mluvit hned o demenci — v porovnání například s Milošem Zemanem působí Biden stále čile, a to je o dva roky starší a mnohem zatíženější. Přesto se vcelku logicky předpokládá, že bude při vládnutí spoléhat čím dál více na druhé, na nejbližší členy své administrativy a právě na své „číslo dvě“. A že v roce 2024 už sám kandidovat nebude. 

K tomu je třeba připočíst, že Biden se jako politik nechával vždycky ovlivňovat nejbližším okolím — kontury politiky, kterou prosazoval, se prokazatelně měnily s lidmi, kteří ho v dané fázi kariéry obklopovali. Letos se proto u demokratů nerozhoduje jen o volební taktice či důrazech při vládnutí; rozhoduje se i o politice strany na řadu dalších let dopředu. A rozhoduje se potenciálně i o příští prezidentce.

Že půjde o viceprezidentku/prezidentku, ne o viceprezidenta/prezidenta, se ví už od březnového finále primárek — Biden dal tehdy jasný slib, že nominuje na příslušnou funkci ženu. Dle většiny analytiků tak učinil ve snaze přetáhnout část stoupenců Elizabeth Warrenové od Bernieho Sanderse k sobě, tedy alespoň z části účelově, řečené slovo však platí. Pozdější kauza s obviněním ze sexuálního napadení Tarry Readeové navíc učinila daný závazek de facto nezrušitelným.

Nyní je otázkou, jakou politiku bude zvolená viceprezidentka reprezentovat.

Debata u demokratů po porážce Hillary Clintonové 

Američtí demokraté si prošli v posledních čtyřech letech velkou debatou, jak se poučit z volební porážky Hillary Clintonové Donaldem Trumpem. Clintonová totiž nevyšla v roce 2016 výrazněji vstříc žádnému z nových či obrodných směrů ve straně, a to ani při tvorbě programu, ani při volbě viceprezidenta. Spolu s ní byl tak poražen i tehdejší demokratický mainstream.