Kdyby se konaly prezidentské volby v USA nyní, zvítězil by vcelku pohodlně nominant demokratů Joe Biden. Ukazují to průměry z posledních průzkumů zveřejňované systematicky na webu Real Clear Politics. V celoamerických průzkumech vede aktuálně Biden nad Donaldem Trumpem o šest až osm procent. S výjimkou Iowy má přitom mírný náskok i ve všech tradičních swing states, jež v americkém systému volby de facto rozhodují.

Oproti číslům ze začátku července se celoamerický rozdíl mezi Trumpem a Bidenem zmenšil, avšak jen o jedno či dvě procenta. Hlavním důvodem je dle většiny analytiků částečný posun zájmu od koronavirové krize k násilným střetům mezi protirasistickými skupinami, policií a krajní pravicí v některých amerických městech.

Někteří pozorovatelé poukazují na zkušenost s průzkumy před minulými volbami, před nimiž vedla nad Trumpem Hillary Clintonová, a přesto nakonec neuspěla. Rozdíl mezi Trumpovou a Bidenovou podporou je ovšem přeci jen větší.

Pokud jde o jednotlivé swing states, o více než tři procenta vede Biden v současnosti v New Hampshire, Wisconsinu, Arizoně, Pensylvánii, Nevadě, Minnesotě a Michiganu. S výjimkou Minnesoty, Michiganu a Pensylvánie má přitom v jmenovaných, ale i dalších státech USA, lepší čísla než v září 2016 Clintonová.

Trumpovi se z uvedené sedmice swing states podařilo minule získat čtyři státy — Wisconsin, Arizonu, Pensylvánii a Michigan. Nyní nevede ani v jednom z nich.

Z dalších swing states vede Biden už i ve veledůležitém Ohiu a stále v Severní Karolíně a na Floridě, v těchto však jenom těsně. Trump v porovnání s červencem mírně zvýšil své vedení v Iowě, ovšem zároveň oslabil ve zmiňovaném Ohiu. Trochu posílil v Minnesotě poznamenané floydovskými bouřemi a v jižanské Georgii, která tradiční swing state není, ale pro letošní volby se uvažovalo, že by se jím mohla stát.

Výrazně, konkrétně o pět procent, narostlo Trumpovo vedení od července v Texasu. Ten tak pravděpodobně zůstane i letos republikánský.

Síla kandidátů v kontextu volebního systému

O vítězství v amerických prezidentských volbách nerozhoduje primárně počet celkově získaných hlasů od voličů, ale počet vyhraných důležitých států. Každý stát USA má podle své lidnatosti přidělen počet tzv. volitelů. K celkovému vítězství je zapotřebí získat nejméně 270 volitelů z 538 celkových. Platí přitom, že všichni volitelé z určitého státu patří tomu kandidátovi, který skončil ve volbách v daném státě první. Jestli vyhraje o procento nebo o dvacet, roli nehraje.

Jak na začátku prázdnin, tak i nyní má Trump de facto jisté prvenství v tradičních konzervativně-venkovských státech ve vnitrozemí USA, jako je Kentucky nebo Kansas, a v republikánských státech u Mexického zálivu: Alabamě, Louisianě či Mississippi. Ty reprezentuje dohromady 92 volitelů z 538.

Pro Bidena bude naopak hlasovat takřka stoprocentně severní část východního pobřeží, tedy New York, New Jersey či Massachusetts, a většina západního pobřeží, určitě Kalifornie a stát Washington — celkově 169 volitelů.

Dalších 23 volitelů je ve státech, jež mají blíže k Trumpovi a 43 blíže k Bidenovi, 38 volitelů pak připadá na rozviklaný Texas. O zbylých 173 volitelů z letošních swing states se povede největší boj.