USA padesát dní před volbami: průzkumy vede dál Biden, u sázkařů však remíza

Petr Jedlička

Celoamerický náskok Bidena na Trumpa se snížil od začátku léta z osmi procent na sedm. Z rozhodujících států posílil Biden v Ohiu a Trump v Minnesotě. Odhady výsledku komplikuje i nadále šíření Covidu-19 a střety v části amerických měst.

Joe Biden slibuje voličům především návrat k předtrumpovským poměrům. Foto Gage Skidmore, flickr.com

Kdyby se konaly prezidentské volby v USA nyní, zvítězil by vcelku pohodlně nominant demokratů Joe Biden. Ukazují to průměry z posledních průzkumů zveřejňované systematicky na webu Real Clear Politics. V celoamerických průzkumech vede aktuálně Biden nad Donaldem Trumpem o šest až osm procent. S výjimkou Iowy má přitom mírný náskok i ve všech tradičních swing states, jež v americkém systému volby de facto rozhodují.

Oproti číslům ze začátku července se celoamerický rozdíl mezi Trumpem a Bidenem zmenšil, avšak jen o jedno či dvě procenta. Hlavním důvodem je dle většiny analytiků částečný posun zájmu od koronavirové krize k násilným střetům mezi protirasistickými skupinami, policií a krajní pravicí v některých amerických městech.

Někteří pozorovatelé poukazují na zkušenost s průzkumy před minulými volbami, před nimiž vedla nad Trumpem Hillary Clintonová, a přesto nakonec neuspěla. Rozdíl mezi Trumpovou a Bidenovou podporou je ovšem přeci jen větší.

Srovnání vývoje podpory Hillary Clintonové v roce 2016 a Joa Bidena letos. Červená linka ukazuje podporu Donalda Trumpa. Grafika TLDR/DR

Pokud jde o jednotlivé swing states, o více než tři procenta vede Biden v současnosti v New Hampshire, Wisconsinu, Arizoně, Pensylvánii, Nevadě, Minnesotě a Michiganu. S výjimkou Minnesoty, Michiganu a Pensylvánie má přitom v jmenovaných, ale i dalších státech USA, lepší čísla než v září 2016 Clintonová.

Trumpovi se z uvedené sedmice swing states podařilo minule získat čtyři státy — Wisconsin, Arizonu, Pensylvánii a Michigan. Nyní nevede ani v jednom z nich.

Z dalších swing states vede Biden už i ve veledůležitém Ohiu a stále v Severní Karolíně a na Floridě, v těchto však jenom těsně. Trump v porovnání s červencem mírně zvýšil své vedení v Iowě, ovšem zároveň oslabil ve zmiňovaném Ohiu. Trochu posílil v Minnesotě poznamenané floydovskými bouřemi a v jižanské Georgii, která tradiční swing state není, ale pro letošní volby se uvažovalo, že by se jím mohla stát.

Výrazně, konkrétně o pět procent, narostlo Trumpovo vedení od července v Texasu. Ten tak pravděpodobně zůstane i letos republikánský.

Aktuální průměry z průzkumů v jednotlivých swing states a dalších sledovaných státech. Ve sloupcích vpravo výsledky v předchozích volbách. RCP/DR

Síla kandidátů v kontextu volebního systému

O vítězství v amerických prezidentských volbách nerozhoduje primárně počet celkově získaných hlasů od voličů, ale počet vyhraných důležitých států. Každý stát USA má podle své lidnatosti přidělen počet tzv. volitelů. K celkovému vítězství je zapotřebí získat nejméně 270 volitelů z 538 celkových. Platí přitom, že všichni volitelé z určitého státu patří tomu kandidátovi, který skončil ve volbách v daném státě první. Jestli vyhraje o procento nebo o dvacet, roli nehraje.

Jak na začátku prázdnin, tak i nyní má Trump de facto jisté prvenství v tradičních konzervativně-venkovských státech ve vnitrozemí USA, jako je Kentucky nebo Kansas, a v republikánských státech u Mexického zálivu: Alabamě, Louisianě či Mississippi. Ty reprezentuje dohromady 92 volitelů z 538.

Pro Bidena bude naopak hlasovat takřka stoprocentně severní část východního pobřeží, tedy New York, New Jersey či Massachusetts, a většina západního pobřeží, určitě Kalifornie a stát Washington — celkově 169 volitelů.

Dalších 23 volitelů je ve státech, jež mají blíže k Trumpovi a 43 blíže k Bidenovi, 38 volitelů pak připadá na rozviklaný Texas. O zbylých 173 volitelů z letošních swing states se povede největší boj.

„Dopředu rozhodnuté to ani letos není. Být však manažerem prezidentské kampaně, rozhodně bych měl raději Bidenova čísla než Trumpova,“ shrnul na svém kanálu TLDR analytik Jack Kelly.

Volební mapa USA dle aktuálních průzkumů. Šedé státy budou letošní volby rozhodovat. Grafika RCP/DR

U sázkařů remíza

Zajímavostí aktuální situace je, že sázkové kurzy na vítězství Trumpa a Bidena jsou v současnosti takřka totožné.

Analytikové k tomu podávají tři zdůvodnění: za prvé, sázkaři počítají s tím, že Trump lépe zvládne prezidentské debaty a horkou fázi kampaně celkově; za druhé, do sázek se stále promítá i možnost, že Trump prezidentské volby ovlivní zpochybněním jejich regulérnosti nebo snahou o posun termínu; a za třetí, na Trumpa se sázejí větší částky.

„Joe Biden je i v současnosti favoritem, ale děje se to, že šedesát procent vsazených peněz je nyní na Trumpa,“ uvedl pro britská média Sam Rosbottom ze společnosti Betfair, největší firmy pro on-line sázení na světě.

Američané by letos měli volit prezidenta 3. listopadu, stále se ale debatuje, v jaké míře bude povoleno i korespondenční hlasování. Vrcholy horké fáze kampaně by měly být jako vždy tři velké prezidentské debaty. Ty letošní jsou plánovány na 29. září, 15. a 22. října.

Další informace: