Podíval jsem se opravdu před časem na pár výročních zpráv těch "neziskovek". Kromě pár konkrétních osob, zvláště nejrůznějších, podivně zbohatlých miliardářů, jsou plné dalších neziskovek, grantů a nadačních fondů, často třeba Europarlamentu a jiných organizací, různými euroinstitucemi zřízenými. Jednotlivé nadace a neziskovky si docela často přesouvají peníze mezi sebou. Asi kvůli větší transparentnosti. K těm dárcům peněz samozřejmě patří také články Sorošova řetězce nejrůznějších institucí, které spolupracují s kdekým po celém světě. Jediné, co nevíme, o co vlastně Sorošovi jde a proč to všechno dělá. Někdo věří, že z čirého altruismu. Ano, i u nás jsou lidé, kteří jsou schopni tvrdit, že podnikatelé nepodnikají kvůli svému zisku, ale proto, aby měli obyčejní lidé práci! Víra je víra, na tu nelze jít s rozumem. Z výročních zpráv neziskovek tak vyplývá zhruba totéž, co z výročních zpráv různých firem, a míň než z obchodního rejstříku. Víme o penězích, víme kolik přišlo, víme odkud, , kolik spotřebovali "zaměstnanci" a víme dokonce kolik se utratilo. Jenom nevíme od koho skutečně peníze přišly a nejčastěji ani nevíme na co konkrétně se utratily. Třeba položka "Podpora projektu XY", nebo "Příspěvek neziskové organizaci AB" má vypovídací hodnotu jako "Reprezentační fond" nějaké firmy, nebo položka "občerstvení" v účetnictví místních hasičů. Víme všechno, ale nedozvěděli jsme se nic. Pokud ale pomineme místní neobjektivní škarohlídy a vynecháme třeba velmi konkrétní důvody, které vedly v Rusku k větší kontrole "neziskovek", pak se poohlédněme třeba v Izraeli. Tam poměrně hezky zanalyzovali činnost neziskovek i dalších organizací, sponzorovaných podobnýj způsobem a často ze zahraničí, a přijali kvůli nim obdobný zákon jako Rusko. Ale oni jsou Židé v Izraeli asi taky mylně informováni, přestože mají své soukmenovce po celé světě v těch nejvlivnějších a nejinformovanějších institucích a vládách. Jojo! Víra je víra. Ale někdy může víra být jenom zakrývaná lež.

Odpusťte trochu osobní rozbor článku. Jako agitka je to hezké, ale novinář by měl psát na základě znalostí a zkušeností a navíc pravdivě a nezaujatě, ne pod dojmem ideologické propagandy popřevratového čtvrtstoletí. Ale hlavně, vy všichni milovníci imigrace, lidských práv, humanitárního bombardování, svaté války proti terorismu a bůhvíčeho ještě ušlechtilého zapomínáte na jednu základní věc - kdo na ty vaše nápady doplácí? Nebo koho se dotknou. Obyčejných lidí, ne vás v redakcích, parlamentních lavicích, vládních pracovnách a sídlech think-tanků. A s tím úzce souvisí základy demokracie - "zdrojem veškeré moci je lid". To je v naší Ústavě. A dokud se nezeptáte lidu a nenecháte ho rozhodnout, co chce a co nechce, tak jenom provádíte protilidovou a nelegitimní politiku nebo agitaci.A to stejně, ať už hájíte establishment a proimigrační plány EU, nebo šovinisimus a xenofobii (pokud jste na straně antiislamistů, vlasteneckých hnutí, nacionalistů, Chovance atd.). V každém případě jste jen využitou hlásnou troubou něčích zájmů. Ale je fakt, že v demokratické společnosti si každý může říkat co chce a propagovat co chce (alespoň teoreticky, protože z praxe známe mnohé výjimky). Ale vy máte výhodu, že vás zaštítí noviny. A toto právo na názor by mělo být respektováno, nikoliv využíváno k dehonestaci jeho nositele. A už vůbec by se tak ale nemělo dít v případě "novináře". Chápu, že potřebujete ospravedlnit a podpořit činnost proimigračních nadací a spolků, kterých jste členkou, ale měla byste si tedy v profilu nechat jen antropoložka a neuvádět i novinářka. Novinařina totiž nemá být PR, či skrytá reklama. Novinařina totiž není propaganda, nebo agitování. My, co si pamatujeme totalitu, o tom něco víme a hne nám vždy žlučí, když čteme a slyšíme ty stejné propagandistické žvásty jako před čtyřiceti lety, byť jsou dnes třeba s opačným znaménkem. Za tohle jsme opravdu klíči necinkali! Nemyslím ale, že jste vy mladí zlí, nebo hloupí. Jste jen prostě trochu víc zpracovaní současnou globální demokraticko-lidskoprávně-ekologickou rétorikou a ideologií. Ale zazlívám vám, že nejste tak skeptičtí a podezíraví k oficiálním a mainstreamovým postojům, jako jsme byli my, že nejste více přemýšliví a že snadno podléháte nejrůznějším ideovým doktrínám. Na druhou stranu uznávám, že se nějak živit musíte a tak využíváte každé příležitosti, dosáhnout ve společnosti co nejprestižnějšího a nejlukrativnějšího postavení. Je to přirozené a bylo to za císaře pána, za Masaryka, za Hitlera, za Husáka a dnes to není jiné. Je otázkou, jestli je to vždy správné a nutné.

Pěkný článek, ale...Autor asi vůbec nechápe, že právě o nastolení takového stavu a postavení Československa šlo v listopadu 1989. Nikdo ze západních "obránců svobody a demokracie" nechtěl nikdy nic jiného, než se dostat na rozsáhlý východoevropský trh a k levné pracovní síle. U nás se to povedlo mnohem lépe, než třeba v Maďarsku, nebo Polsku - to jsou totiž tradičně značně sebevědomé a "uřvané" národy, na rozdíl do vcelku mírných Čechů a Slováků, kteří si minimálně posledních skoro osmdesát let, nechají kdekým s..t na hlavu. Proto také máme, už víc než čtvrt století, u moci buď naprosto nekompetentní arogantní psychopaty, nebo naopak ustrašené hlupáčky, snažící se udržet u koryta zuby nehty, i za cenu podlézání, intrik a demagogie všeho druhu. Říká se, že jsme desátou spolkovou zemí Německa. Není to pravda. Kdybychom byli spolkovou zemí, bylo by s námi jednáno zcela jinak a nic, co pan Hlavenka popisuje by se u nás nedělo - alespoň ne v takové míře. Byli bychom na tom stejně jako bývalá NDR - dnešní východní spolkové země. Tedy o dost líp. Nejtragičtější na postavení naší země je to, že totalitní režim hájil národní zájmy mnohem efektivněji a důsledněji, než ten dnešní - a to i přes přítomnost sovětských vojsk u nás. Komunisté od roku 1948 už po necelých dvaceti letech zjistili, že je třeba změna - přišel rok 1968. Bohužel, ze známých důvodů neúspěšný. Dnešní věrchuška je u moci 27 let, ale ještě jí vůbec nedochází, že to prostě od převratu 1989 dělá od základu špatně a je tedy třeba něco podstatně změnit. Nebo to naopak ví moc dobře? O to hůř!
A nelogické investiční pobídky jsou místním koloritem. Pan Hlavenka v nich marně hledá logiku, přestože je zcela zřejmá. Naše vlády od roku 1990 zcela jednoznačně dělají to, co zahraničním firmám, i vládám jistých států, naprosto přesně vyhovuje. A je vcelku jedno, dělají-li to naše vlády z hlouposti, ze strachu, je-li to "prolobované", nebo "normálně" uplacené. Výsledek pro naši vlast a její občany je vždycky stejný - tristní. A z toho vychází i pohled na naši republiku zvenčí, od ostatních států. A podle toho se k nám taky i tyto státy chovají. Hitler to kdysi nazýval "untermenschen".

Díky, že se i v DR najdou výjimky, potvrzující pravidlo! Konečně používání faktů a vlastního rozumu! Samozžejmě by se s něčím dalo polemizovat, ale celkově fakt dobré!

Příroda nás vytvořila tak, že muži reagují podvědomě na ženu mnohem aktivněji, než na strom, spadlý vedle cesty. Říkáme-li ženu, pak myslíme atraktivní ženu, nikoliv starou bábu, anorektičku, malého mastodonta, nebo nevzhlednou aktivistku genderového hnutí. Dokonce i ženy jsou naprogramovány od přírody tak, že v textu je zaujme spíše slovo SEX, než slovo PRÁCE. To už tak, ta mrška příroda, prostě zařídila. Protestovat proti tomu je stejně nesmyslné, jako protestovat proti tomu, aby se ženě tvořily v ústech při felaci sliny. Nicméně tyto zvnějšku neovlivnitelné věci se prostě v reklamách používají a používat budou. Nekupujeme prostě to nejlepší a nejekonomičtější, ale to nejlíp zmarketingované. Tak prostě kapitalismus funguje.
Je samozřejmě špatné vyjadřovat v reklamě xenofobní postoje, zaujatost vůči některým jevům, genderové nebo etnické předsudky a podobně. Je zřejmé, že i využití lidského podvědomí může být vkusné, či nevkusné. Co je ale vkusné v době, která přinesla otevřenou pornografii nejen do artových, ale i běžných filmů a denně přináší násilí a brutalitu v mainstreamových médiích? Co v době, v níž se lež stala téměř legitimním nástrojem politiky i novinařiny, v níž veřejné ponížení a xenofobní výpady jsou každodenním způsobem politického, ale i ekonomického, sportovního, či uměleckého soupeření? Jaký význam má podobná anketa? Ne soutěž, ale opravdu jen anketa. A kdo rozhoduje o umístění? Jaké je sociální zařazení, pohlaví, věk, náboženské vyznání porotců odborných i "neodborných"? Jaká je jejich politická a sexuální orientace, vzdělání, zaměstnání, bydliště, rodinné poměry? To samé je třeba vědět u těch, kdo vybrané reklamy nominovali. Bez těchto údajů má anketa mizivou vypovídací hodnotu.
Pokud by muži reagovali více na hidžáb, než ženský sexapeal, pak by asi existovala anketa "Muslimistická ovečka", posuzující nevkusnost hidžábu v reklamě.(Ovečka proto, že muslimové vepřové nesmí.) Proč si to myslím? Protože si pokládám otázku:
Co je účelem této konkrétní ankety?
Odpověď se nabízí zcela přirozeně. Je to - REKLAMA. Jak dosáhnete toho, aby na webové stránky nějaké "neziskovky" zavítalo řádově o minimálně několik desítek tisíc lidí víc, než normálně? Uspořádáte anketu a náležitě ji prezentujete v médiích! Co je k tomu třeba?
Musíte v názvu ankety použít slovo SEX (česky pohlaví). To spolu s označením malého vepře přirozeně evokuje pikantně dráždivé spojení, protože se ve čtenáři zcela podvědomě a přirozeně vytvoří známé negativní propojení. To táhne samozřejmě víc, než propojení pozitivní. Anketa by se sice mohla jmenovat zcela normálně česky "Pohlavistické sele", ale kdo by si něčeho takového v titulcích mainstreamu všimnul, že? Snad jen učitelka češtiny. Dále je třeba dostat do zpráv v mainstreamu odkazy na svoje webové stránky, na kterých jsou všechny nevkusné reklamy pěkně přehledně seřazeny. Ať to nemusí ti pohlavističtí selátkáři na internetu pracně hledat, že?
A to je vlastně všechno.
Pak už stačí do kolonky vykázaných aktivit ve Výroční zprávě neziskovky napsat uspořádání "soutěže" a při oslovování sponzorů pro další rok zamávat oním webovým odkazem na SEXistické prasátko (pohlavistické by nezaujalo).Nejlépe spolu se spikleneckým mrknutím oka. Mrkat ale musí některá mladá vnadná aktivistka - u těch starších by to nemuselo fungovat, ba dokonce by to mohlo působit směšně, či dokonce nevkusně.
Závěrem se omlouvám za svůj škarohlídský postoj k záslužným neziskovým aktivitám, charitě a podobným vymoženostem dnešní doby. Bude to asi tím, že mne život naučil nevěřit na ušlechtilé pohnutky tam, kde poletují peníze jak bělásci nad zelným polem.
P.S.Tímto se omlouvám všem dobrovolným neplaceným pracovníkům, kteří makají pro nejrůznější neziskové organizace a charity opravdu dobrovolně, z ideálů, a nemají z toho žádný peněžní, materiální, či jiný užitek, ale pouze pocit uspokojení.