Američtí liberálové se oprávněně obávají Trumpova prezidentství. Mnohé Trumpovy kontroverzní plány by mu sice Kongres neodklepnul, americký prezident má však i tak nemalou autonomii v otázkách mezinárodních vztahů a obchodu.

Pokud si na chvíli odmyslíme Trumpovo chvástání o vyjednání lepších obchodních smluv pro Američany, o nejlepších vyjednavačích a dalších hypotetických nástrojích jeho zahraniční politiky, jeho tenká červená linie je jasná a srozumitelná: smlouvy typu NAFTA, TTIP nebo TPP nejsou pro Američany přínosné. Podle Trumpa dokonce ničí americká pracovní místa a odnáší bohatství.

Hillary Clintonová naproti tomu v otázkách mezinárodních obchodních dohod jen ztěžka našlapuje. Jako bývalá ministryně zahraničních věcí a autorka mnohých dnes kritizovaných smluv je víc než po kolena v bahně minulosti… Její dnešní opatrnou rezervovanost směrem k NAFTĚ (podepsané jejím manželem) jí prostě nikdo nikdy neuvěří. To stejné platí i pro pacifické partnerství TPP, které vyjednává Obamova administrativa.

Republikán za práva zaměstnanců a životní prostředí

Kromě vyjednání nových podmínek obchodu chce Trump zavést speciální (až 45%) cla na čínské, německé nebo mexické zboží — tedy na zboží ze zemí, se kterými mají Spojené státy největší obchodní deficit. Číně chce zabránit používat neférové obchodní praktiky, obecně pak chce ztížit americkým firmám, aby stěhovaly svá pracovní místa do zahraničí.

Trumpův ekonomický poradce dokonce napsal, že v důsledku těchto kroků budou „ekonomiky Spojených států a Číny profitovat, zatímco práva pracovníků a životní prostředí ve světě se zlepší“.