Všechny svátky, každou neděli i v noci

Patrik Eichler

Návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě je velmi nesmělý. Pokus postavit se nadnárodnímu kapitálu je navíc nelogicky smíchán s návrhem na omezení pracovní doby v zastavárnách a sběrnách.

Předkladatelem senátního tisku č. 57 je společně s dvanácti svými kolegyněmi a kolegy senátor František Bublan. Tisk obsahuje návrh „zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě“. Návrh zákona má čtyři paragrafy. První je podstatný. Druhý možná napomůže schválení návrhu v Senátu, ale znejasňuje jeho cíl. Třetí hovoří o pokutách a čtvrtý o účinnosti.

Jako první jsme použili termín „obchod s chudobou“. Podpořte nás, abychom mohli dál otevírat témata, která v hlavních zprávách chybí.
×

Podle Bublanova návrhu by měl být zakázán prodej v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních ve vyjmenovaných svátcích. Má jít o 1. leden, Velikonoční pondělí, 8. květen, 28. září, 28. říjen a 25. a 26. prosinec. Na Štědrý den by pak měl být prodej zakázán od poledne do půlnoci.

Výjimku mají mít prodejny do 200 metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny, prodejny „v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích“ a ve zdravotnických zařízeních. Zákaz pak vůbec nemá platit v zákonem definovaných krizových situacích, jako je třeba válečný stav.

V rozpravě nezaznělo vůbec nic podnětného. Jaroslav Kubera hovořil o krystalickém příkladu sociálního inženýrství. Ostatní vesměs hovořili o zkušenosti s pokladními ze supermarketů, které si zákaz nedělního prodeje přejí. A to přesto, že předpokládají, že to pro ně bude znamenat nižší mzdu. Pro další projednávání návrhu nakonec hlasovalo třicet devět z jednapadesáti přítomných senátorů.

První hlasování asi nic nezmění na tom, že zákon zamítne nejpozději Sněmovna. Je to spíš trénink na dobu, kdy většinu ve Sněmovně bude mít vláda vedená sociální demokracií. A této myšlené vládě se sluší položit několik otázek.

První z nich je symbolická: Jak je možné, že mezi svátky, kdy má být prodej zakázán, není Svátek práce! Pro levicové političky a politiky je to opomenutí neomluvitelné. Komunisté, kdyby zde nějací byli, by nutně hovořili o obvyklé zradě sociální demokracie na pracujících.

Druhá otázka je, proč bylo z dvanácti českých svátků vybráno jen sedm uvedených v návrhu zákona, a kdo a jak je vybíral. Je dnes jen málo témat, která mohou mít společné církve, odbory a levicové strany. Zákaz nakupování o svátcích a samozřejmě i o nedělích, takovým tématem je. Tím nepochopitelnější ovšem je, proč v návrhu zákona chybí jak svátek příchodu svatých Cyrila a Metoděje, tak svátek upálení Mistra Jana Husa. Jakou argumentaci bude sociální demokracie používat, aby na svou stranu získala církve? Nebo si myslí, že po restitucích už je k ničemu nebude potřebovat? Ani KDU-ČSL?

Třetí otázka je, jaký věcný argument mají sociální demokraté pro to, že do návrhu nezařadili zákaz prodeje o všech nedělích bez výjimky. Bojí se konfliktu s držiteli nadnárodního kapitálu? V programových východiscích své strany argument ve svůj prospěch jistě nenajdou. Ostatně již v roce 2004, resp. 2005 řada sociálních demokratů ve Sněmovně podporovala podobný návrh, jako je ten dnešní Bublanův. Tehdy se ovšem měl zákaz prodeje vztahovat na všechny svátky i na prodej v noci.

Poslední otázka na začátek debaty zní, proč je součástí zákona paragraf dvě. Ten kromě supermarketů rozšiřuje zákaz prodeje i na „prodejní a výkupní dobu zastaváren, provozoven určených k obchodování s použitým zbožím a zařízení ke sběru a výkupu odpadů, a to bez ohledu na velikost prodejní nebo výkupní plochy“. Do návrhu zákona, který může alespoň minimálně pomoci ochraně práv zaměstnankyň a zaměstnanců, tak sami jeho autoři přimíchali pravidlo, které má zjevně znesnadnit obchodování s kradeným zbožím. Nemám proti tomu nic. Jenomže smíchání těchto dvou cílů povede pravděpodobně k tomu, že se ani jeden z nich nepodaří pořádně vysvětlit.

Věcně by pak zajímalo, zda nákupní galerie jako pražská Harfa, brněnská Vaňkovka, královéhradecké Futurum nebo ostravská Galerie jsou obchody nad 200 metrů čtverečních nebo jen shluk bezpočtu obchodů menších. Pokud by návrh náhodou prošel, bude to znamenat, že tyto několikapatrové obchodní domy zůstanou také zavřené? A jak to bude s obchodními domy „klasickými“, často postavenými ještě v letech komunistické vlády?

Umírněný sociálně demokratický návrh na regulaci obchodu, jak bych si ho představoval, spojí zákaz prodeje v noci, v neděli a o všech svátcích se zvýšením minimální mzdy. Práce — nejen prodej — bude podle takového návrhu zakázána všude tam, kde to není nezbytně nutné. A výjimku budou mít nádraží, turistická centra, kam chceme přilákat lidi, a kulturní instituce. Jistě zazní argument, že některé lidi takový návrh do práce nutí, kdežto jiným ji zakazuje. Cílem sociální demokracie je ovšem emancipace a ochrana co největšího počtu lidí. A tomuto cíli takový návrh neodporuje ani v nejmenším.

    Diskuse
    MP
    April 1, 2013 v 10.43
    Možná
    Možná by stálo za to, volit si k boji s nadnárodním kapitálem vhodnější témata. Přinejmenším taková, aby se poznalo, že vůbec jde o boj s takovým kapitálem.
    Ten zákaz prodeje postihne v pořadí naléhavosti:

    a) Malé obchodníky mimo centra měst -- nakupuje se u nich o víkendu více než v týdnu, protože to si řada pracujících nakoupí cestou.
    b) Lidi bez stálého pracovního místa, pro které je víkendová brigáda v Tescu jednou z nemnoha příležitostí.
    c) Studenty, kteří si takto přivydělávají a bez víkendu to půjde z účasti na přednáškách.
    d) Lokální sběrné dvory (resp. ty,které neprovozují velká města) -- lidé přes týden pracují, o domy a harampádí s nimi spojené se starají právě o víkendu.
    e) Pochopitelně spotřebitele, ale nikoli existenčně, jen je to otráví.
    f) Velmi krátkodobě,než se ustálí nové spotřebitelské chování, nevýrazně poklesnou tržby. Pokud by to trvalo déle, kompenzují to řetězce (tedy nadnárodní kapitál) cenovou politikou.

    Kdyby chtěla levice v této oblasti něčemu pomoci, pak by na to pochopitelně musela jít prostřednictvím ochrany práce -- nikoli aby její shodou okolností věřící senátor navrhoval zákaz prodeje právě ten den -- opět shodou okolností --, kdy zakazuje prodej také katolická víra.
    Máme vymezený počet pracovních hodin v týdnu, máme vymezené právo pracujících na odpočinek -- nebylo by tedy nic převratného, pokud by se pro potřeby konkrétní oblasti uplatnění těchto práv přesněji vymezilo?
    Proč by nestačilo posílit prostor pro kolektivní vyjednávání a stanovit, že stran práce o víkendu má pracující strana právo veta? Tedy kromě toho, že by to v žádném řetezci pracující nevetovali, protože jim podle všech průzkumů jejich práce o víkendu mnohem méně než Bublanovi?
    Prostě při vší úctě, kdybych měl věřit,že ten poslední odstavec je oficiální stanovisko sociální demokracie, nemohl bych ji volit. Už proto, že sociální demokracie, která by si vzpomenula jako Eichler na discokluby a hampejzy pro turisty, ale zapomenula, že nejdůležitější práci v noci vykonávají lidé v nemocnicích, dopravě a správě sítí všeho druhu (počínaje těmi energetickými a konče internetem), policisté a celníci, ta by byla opravdu hodně vzdálena od svých kořenů.
    JK
    April 1, 2013 v 15.46
    Už zase chtějí zakazovat
    Tahle tendence k zákazům a příkazům je, obávám se, pro socialisty typická a pro mne velmi varující. Nechtěli byste nás nechat proboha na pokoji? Strávil jsem začátek 90. let v Německu v době velmi přísného zákonného omezení otevírací doby obchodů (denně otevřeno jen do 18.00, v sobotu do 14.00, jen jednou za měsíc do 18.00) a pro zaměstnaného člověka byla snaha stihnout sobotní nákupy opravdu frustrující. Německo od tohoto nesmyslu postupně ustupuje, nemyslím si, že je rozumné tuhle chybu na Němcích opakovat.

    Mimochodem, soudě podle data, pan Eichler psal tento sloupek v den státního svátku. Možná by měl jít příkladem a ve svátek nepracovat především sám, dříve, než to zakáže nám ostatním. V tomto případě bych opravdu souhlasil, že by splnil cíle svého návrhu, tj. "ochrany co největšího počtu lidí". Ale ne, zákazy pro autory těchto myšlenek neplatí, ty platí vždycky jen pro nás ostatní.
    MP
    April 1, 2013 v 16.4
    Janu Konvalinkovi
    Ona to tehdy v Německu držela Kohlova vláda. Šlo opravdu o podivnou koalici církve a části odborů. Není to něco, co by bylo typické pro socialisty.
    Abych se Patrika Eichlera trochu zastal -- ty obchodní řetězce se vymkly v určitém smyslu kontrole, v některých je velká část pracovníků v prekérní situaci (v situaci prekariátu pro ty, co to potřebují přes francouzštinu), opakované krátkodobé brigády, částečné úvazky a vůbec všechno, co snižuje ochranu práce. Ne protože by právě řetězce byly tak zvlčilé, ale protože to umožňují tamější pracovní pozice. A už vůbec tamější personál neodpovídá představě organizovaného průmyslového dělnictva, tedy formě organizace práce, podle které dodnes nejen české odbory prosazují utváření zákoníků práce a postupů kolektivního vyjednávání(ačkoliv je dnes tato forma organizace práce v celé EU velmi vzácná).
    Invenční řešení, které by posílilo pozici zaměstnanců v supermarketech by člověk i mohl podpořit, sotva však řešení, které by tam v první řadě znamenalo spolehlivé snížení pracovních míst o nejméně jednu sedminu -- a tudíž zvýšenou možnost nátlaku na ty, kdo chtějí zůstat.
    April 1, 2013 v 16.21
    Jak může někdo srovnávat situaci pana Eichlera, píšícího ve svátek, s prodavačkami pracujícími ve svátek? Pan Eichler si přece může vybrat, kdy bude psát, zatímco prodavačky musí "plnit rozkaz". Ti, kdo pracují v supermarketech, totiž většinou žádnou jinou pracovní možnost nemají. To není svobodná práce.
    Řetězce by měly aspoň přijímat více zaměstnanců za stejnou mzdu (pokud mermomocí chtějí mít ve svátky otevřeno) a měla by se sledovat délka zaměstnanecké pracovní doby (jak během dne, tak i za týden).
    April 2, 2013 v 8.43
    sobotní nákupy
    "Pro zaměstnaného člověka byla snaha stihnout sobotní nákupy opravdu frustrující." Opravdu, ale opravdu... To si z nás děláte srandu, ne, pane Konvalinko?
    MP
    April 2, 2013 v 9.34
    Jakubovi Vaníčkovi
    Proč by si měl dělat JK srandu? Rozdíl vůči situace prodavačky je pochopitelně v tom, že jeho ta práce baví -- anebo bavila, tehdy v mládí v Germánii. A nutnost ho hlídat hodiny frustrovala. Znám. Ale to neznamená, že bych chtěl, a pochybuji, že by to chtěl JK, aby místo mě byl frustován někdo jiný. Třeba prodavačka, která neměla možnost strávit tři,čtyři víkendy za sebou s dětmi. Jenomže nic takového přeci nutně nevyplývá z otvírací doby.
    April 2, 2013 v 9.39
    Aha
    No, tak možná jo... Mě sice práce taky baví, ale že bych byl opravdu frustrován sobotní cestou na nákup...
    JK
    April 2, 2013 v 11.14
    reakce
    Martin Profant: zcela souhlasím. Lidé zaměstnaní v nákupních centrech potřebují ochranu, ale bránit pracující zákazem práce mi připadá absurdní (a kontraproduktivní).

    p. Hájková: já nic nesrovnávám, já jen poukazuju na to, že pan Eichler ve svém regulačním nadšení zakázal pracovat i sám sobě (a hned to porušil). Nejspíš si toho nevšiml, oni ti regulovčíci často rádi regulují především nás ostatní (samozřejmě jen v našem nejlepším zájmu).

    p. Vaníček. Nedělám si srandu. Pro tvrdě pracujícího postdoka na universitě nepřipadaly nákupy do 18.00 přes týden vůbec v úvahu, v sobotu dopoledne bylo velmi obtížné stačit nakoupit zeleninu na trhu a ještě dojet do města na týdenní nákup - bez auta to byl opravdu problém, navíc nejen můj, všude byly fronty a dost nervózní atmosféra. Tohle je moje osobní zkušenost z Německa 90. let - pokud máte jinou, sem s ní.
    Opravdu jsem nebyl jediný, komu dělalo potíž to v sobotu do 2 odpoledne stihnout, proto to Němci také postupně odbourávají.

    Mimochodem, když už jsme v Deníku Referendum, zajímalo by mně, jak by dopadlo obecné referendum o návrhu zákona o zákazu práce v neděli, v noci a ve svátcích. Odhaduju to tak na 80% proti.
    JH
    April 2, 2013 v 13.57
    Kontraproduktivní?
    Jako že to nebude fungovat? Přijmeme-li autorovo tvrzení, že zaměstnanci obchodních řetezců se vesměs cítí nuceni k práci v neděli a v noci (pravdaže autor to nedokládá, ale dejme tomu), a chtějí se bránit, opatření nejspíš dosáhne zamýšleného cíle. Že si mnoho lidí bude muset jinak zařídit nakupování, sníží se asi tržby řetezců a v důsledku i mzdy, to už je "collateral damage".
    Taky nepokládám řešení těchhle věcí zákony za ideální cestu - kdyby pokladní měli nějaké silné odbory, snad by to nebylo potřeba. Jenže nemají. Je to dobrý důvod jejich problémy ignorovat, protože trh to tak chce?
    TT
    April 2, 2013 v 15.9
    Bez neděle zbudou jen pracovní dny!
    Také jsem v devadesátých letech pracoval v Německu - Berlín Schöneweide, taky na stáži a nakupování jsem tedy zažíval úplně jinak a žádný problém jsem neměl.

    Tvrdě pracující posdoktorand mi samo o sobě připadá dost nadnesené, ale nechci se přít, konečně v logice pana Konvalinky, nikdo ho nenutil jezdit na stipendium z veřejných prostředků do BRD a mohl klidně pracovat někde v nějaké chemičce... Tam kde jsem pracoval já, jsem všichni podporovali tehdy běžící kampaň za zachování volných nedělí v supermarketech a vůbec radikální omezení práce v neděli - Aliance pro volné neděle.

    Kdo není radikální anarchista připouští, že stát je tu od toho, aby reguloval chování občanů a společností (včetně firem) tak, aby nedocházelo k porušování práv jedněch, na úkor druhých. a tohle je přesně ten případ.

    Když si někteří lidé neumí zařídit v práci tak, aby mohli být rozumně domu, nelze jejich problém přenášet na jiné, ještě slabší!

    Omezení prodejů v supermarketech by kromě podpory rodiny a ochrany zdraví zaměstnanců a podpořilo prodeje na místní úrovni, omezilo plýtvání potravinami a snížilo ekologickou zátěž ze zbytečné dopravy. Navíc by to přispělo k celkové diskusi o postavení zaměstnanců - i těch často zneužívaných stážistů - a mohlo posílit jejich práva.
    + Další komentáře