Sociální demokracie, věc veřejná
Filip OutrataBřeznový sjezd sociální demokracie vyostřuje potřebu pokračovat v trendu, v němž ČSSD započala před dvěma lety: otevírat se veřejnosti a nevládním iniciativám. To ovšem dokáží jen důvěryhodní lidé s důvěryhodným programem.
Blížící se sjezd ČSSD bude pravděpodobně nejdůležitější politickou událostí roku. Může rozhodnout o budoucí podobě a směřování naší největší opoziční, po sněmovních volbách možná vládní strany. Týdny před sjezdem a především samotný sjezd ukáží, do jaké míry se prosadí snaha skutečně posunout ČSSD k otevřené, programově čitelné a srozumitelné a personálně věrohodné straně, a do jaké míry převládne (slovy Zdeňka Škromacha) předsjezdové či sjezdové „piklení“. Na rozdíl od přímé prezidentské volby bude přitom naprostá většina těch, jichž se výsledek sjezdu bude týkat — tedy vlastně všech občanů — jen přihlížet, rozhodovat bude malá skupina delegátů.
Bylo by proto velice potřebné, kdyby se zformovalo cosi jako vlivná „sociálně demokratická veřejnost“, která bude systematickým zájmem a tlakem spoluurčovat vývoj sociálně demokratické strany. Program, tedy to, co je skutečným smyslem existence každé strany, totiž přesahuje hranice stranických struktur. Jedině zájem o program a snaha aktivně na něm participovat může zabránit tomu, aby se politická strana proměnila v nečitelný a do sebe uzavřený spolek sloužící převážně k zajištění existence pro některé své členy.
O co by se takováto „občanská sociální demokracie“ měla před sjezdem České strany sociálně demokratické především zajímat? Je to na prvním místě program, který ČSSD nabízí, a zároveň s tím důvěryhodnost těch, kteří mají za úkol tento program prosazovat.