Dienstbier neprosadil změnu volebního zákona ani ve vlastní frakci
Vratislav DostálMístopředseda ČSSD neprosadil novelu volebního zákona, která spočívala ve zrušení kvóra pro preferenční hlasy. Dienstbier se ocitl ve výrazně menšinovém postavení i mezi senárory ČSSD. Pro návrh hlasovali kromě něj pouze tři sociální demokraté.
Jiří Diesntbier neuspěl v Senátu s návrhem novely volebního zákona. Místopředseda ČSSD navrhoval zrušení pětiprocentního kvóra pro preferenční hlasy. Podle něj by to voličům umožnilo daleko efektivněji promlouvat do volebních kandidátek a tedy rozhodovat o svých zastupitelích v zákonodárných sborech
Nyní musí kandidát pro zisk mandátu v komunálních volbách dostat více než deset procent preferenčních hlasů, u ostatních typů voleb je dle současného zákona hranice pro preferenční hlasy pětiprocentní. Dienstbier pro novelu nezískal ani své kolegy z ČSSD. Sociální demokraté přitom v horní komoře disponují pohodlnou většinou pětačtyřiceti mandátů.
Kromě Dienstbiera pro novelu volebního zákona hlasovali pouze tři sociální demokraté (František Bublan, Hassan Mezian a Miroslav Nenutil). Ostatní jeho spolustraníci buď hlasovali proti zákonu, zdrželi se či se hlasování nezúčastnili. Celkově pro novelu hlasovalo pouhých patnáct senátorů, proti jich bylo dvaadvacet.
„Návrh zákona je v zásadě z hlediska své podstaty velmi jednoduchý, protože ve všech typech voleb, kde máme u nás v České republice princip poměrného zastoupení, tedy ve volbách do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu, do zastupitelstev krajů a do zastupitelstev obcí, navrhuje zrušení hranice pro uplatnění přednostních hlasů,“ uvedl před senátory Dienstbier.
Podle něj by to znamenalo, že pořadí na kandidátní listině by bylo stanoveno tak, že by se mandáty přidělovaly těm kandidátům umístěným na listině, kteří by získali největší počet hlasů, ať už hlasů jako takových, nebo přednostních hlasů podle typu volby.
„Smyslem je dát lidem větší možnost vybírat si osobnosti na kandidátkách politických stran, ale i z hlediska politických procesů, které u nás probíhají, a jak se často objevuje i ve sdělovacích prostředcích, nepoužívají se vždy zcela čisté a řekněme nekorupční způsoby,“ vysvětlil v narážce na tzv. velrybaření, kdy se někteří politici snaží získat volitelnou pozici skrze rozličné korupční praktiky.
Podle něj by zkrátka novela donutila politiky, aby podporu získávali standardními politickými mechanismy a nikoli korupčním jednáním. Zdůraznil přitom, že si je vědom toho, že mezi standardní mechanismy spadají také populistické metody.
×
Diskuse
MŠ
bude pro to Škromach hlasovat jako první.
Snad se Jiří Dienstbier nenechá odradit.
Snad se Jiří Dienstbier nenechá odradit.
JM
že Dienstbier, předpokládám, předložil něco, aby vykázal činnost a předem to pořádně neprojednal.
MŠ
nepatříte k Zemanovcům nebo Škromachovcům?
taky mi to tak připadá.
Pane Šimsa, čím se liší Zemanovci a Škromachovci? Předpokládám, že Zemanovci jsou straníci ze SPOZ a Škromachovci jsou určitou podskupinou ČSSD, kam patří podporovatelé Zemana v prvním kole prezidentské volby a možná taky Haškovci?
Pane Šimsa, čím se liší Zemanovci a Škromachovci? Předpokládám, že Zemanovci jsou straníci ze SPOZ a Škromachovci jsou určitou podskupinou ČSSD, kam patří podporovatelé Zemana v prvním kole prezidentské volby a možná taky Haškovci?
MŠ
asi tak.
AŠ
Jiří Dienstbier to samozřejmě projednal. Je to ale systém, který skutečně ohrožuje bratrstva, která se domlouvají a pak obsadí přední místa kandidátek. Pokud vím, tak se nevzdá. Je to cesta správným směrem.
Díky pane Šimso, já tu Vaši repliku předtím nějak nepochopila, omlouvám se.
Jak jsem sledovala Jiřího Dienstbiera v předvolební kampani, věřím, že to myslí dobře, a taky jsem ho v prvním kole prezidentské volby volila.
Ale přiznám se, že se ne dost dobře orientuji ve volebních systémech, takže mne opravte, pokud tady napíšu hloupost.
Kladu si otázku, jakou změnu by Dienstbierův návrh představoval v případě voleb do sněmovny parlamentu? Zase by se zřejmě vhazoval jen jeden lístek s vybranou stranou, a na ní by se dalo kroužkovat. No a zakroužkované osoby by zasedly v parlamentu v pořadí daném klesajícím počtem kroužků, přičemž na volebním lístku bez kroužků by se brali jako zakroužkovaní ti kandidáti zkraje seznamu.
- No to nechápu, že by šlo zas o tak velkou revoluci, jak uvádí Škromach, že by to mohlo vést k nějaké destabilizaci. To mi vysvětlete! Akorát že by si ti na prvních místech kandidátky nemohli být jisti, že budou zvoleni.
Jak jsem sledovala Jiřího Dienstbiera v předvolební kampani, věřím, že to myslí dobře, a taky jsem ho v prvním kole prezidentské volby volila.
Ale přiznám se, že se ne dost dobře orientuji ve volebních systémech, takže mne opravte, pokud tady napíšu hloupost.
Kladu si otázku, jakou změnu by Dienstbierův návrh představoval v případě voleb do sněmovny parlamentu? Zase by se zřejmě vhazoval jen jeden lístek s vybranou stranou, a na ní by se dalo kroužkovat. No a zakroužkované osoby by zasedly v parlamentu v pořadí daném klesajícím počtem kroužků, přičemž na volebním lístku bez kroužků by se brali jako zakroužkovaní ti kandidáti zkraje seznamu.
- No to nechápu, že by šlo zas o tak velkou revoluci, jak uvádí Škromach, že by to mohlo vést k nějaké destabilizaci. To mi vysvětlete! Akorát že by si ti na prvních místech kandidátky nemohli být jisti, že budou zvoleni.
MŠ
Dienstbierovu návrhu rozumím tak, že by záleželo více na preferencích občanů než na rozhodnutí stranických sekretariátů, proto to asi také tak znervóznilo Škromacha. Tedy nebyl by pro občany problém změnit pořadí na kandidátkách. Stačilo by několik preferencí od občanů a kandidáti na konci kandidátky by se snadno octli v čele. O stranickém pozadí však vím jen to, co se dočtu v tisku, proto by Vám to asi lépe vysvětlila Anna Šabatová nebo Vratislav Dostál, případně sám Jiří Dienstbier, asi by nebyl problém jeho návrh vyhledat na internetu, možná ho má na svých stránkách.
proklikala jsem se přes senátorský klub ČSSD na návrhy senátních zákonů, které podal Jiří Dienstbier
http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/finddoc?navrh=253
a pak k náhledu podkladového materiálu senátního tisku 404, který obsahuje návrh nového volebního zákona (tedy všech 4 voleb vyjma do senátu) včetně důvodové zprávy mimochodem velice srozumitelně napsané
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=65577
Ano, je to tak, jak píšete pane Šimso. V tom, že neupravený lístek by byl neplatný, nemá Škromach pravdu!!! Takový lístek by se započítával jako hlas pro danou stranu, který by ale rozhodnutí o vybrání kandidátů té strany nechával převážně na těch, kdo kroužkují. Teprve pokud by počet zakroužkovaných kandidátů byl menší než počet mandátů, které daná strana získá, teprve pak by o zbývajících mandátech rozhodlo pořadí na kandidátce. Toho se dinosauři bojí.
Takže Škromach buď neumí číst právnické texty, nebo záměrně nepravdivě vykládá navržený zákon a spoléhá se na to, že občané neumí číst právnické texty. Už bychom mu to jednou měli spočítat!!!
Zákon se projednával od srpna 2012, co tam Škromach tak dlouho za peníze daňových poplatníků dělal? A všichni ostatní senátoři ČSSD, kteří pro zákon nehlasovali? Měli by vysvětlit jakou údajnou destabilizaci demokracie mají na mysli. Z jejich strany jen mlžení a mlžení.
Snad by měl pan Dienstbier veřejně vystoupit a jasně říct, že Škromach zákon špatně vykládá a povyprávět nám, co se dělo při jeho projednávání, abychom ho mohli jako občanská společnost lépe podpořit alespoň příště.
http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/finddoc?navrh=253
a pak k náhledu podkladového materiálu senátního tisku 404, který obsahuje návrh nového volebního zákona (tedy všech 4 voleb vyjma do senátu) včetně důvodové zprávy mimochodem velice srozumitelně napsané
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=65577
Ano, je to tak, jak píšete pane Šimso. V tom, že neupravený lístek by byl neplatný, nemá Škromach pravdu!!! Takový lístek by se započítával jako hlas pro danou stranu, který by ale rozhodnutí o vybrání kandidátů té strany nechával převážně na těch, kdo kroužkují. Teprve pokud by počet zakroužkovaných kandidátů byl menší než počet mandátů, které daná strana získá, teprve pak by o zbývajících mandátech rozhodlo pořadí na kandidátce. Toho se dinosauři bojí.
Takže Škromach buď neumí číst právnické texty, nebo záměrně nepravdivě vykládá navržený zákon a spoléhá se na to, že občané neumí číst právnické texty. Už bychom mu to jednou měli spočítat!!!
Zákon se projednával od srpna 2012, co tam Škromach tak dlouho za peníze daňových poplatníků dělal? A všichni ostatní senátoři ČSSD, kteří pro zákon nehlasovali? Měli by vysvětlit jakou údajnou destabilizaci demokracie mají na mysli. Z jejich strany jen mlžení a mlžení.
Snad by měl pan Dienstbier veřejně vystoupit a jasně říct, že Škromach zákon špatně vykládá a povyprávět nám, co se dělo při jeho projednávání, abychom ho mohli jako občanská společnost lépe podpořit alespoň příště.
February 4, 2013 v 16.10
Dodatek předchozímu vstupu o volebnímu zákonu
Aby to bylo úplně jasné, tak bych měla ve větě předešlého vstupu
Teprve pokud by počet zakroužkovaných kandidátů byl menší než počet mandátů, které daná strana získá, teprve pak by o zbývajících mandátech rozhodlo pořadí na kandidátce.
doplnit
Protože nezakroužkovaní kandidáti mají pak všichni nula zakroužkování, čili stejný počet ,a při stejném počtu rozhoduje pořadí na kandidátce. Zákon to jasně určuje, jen by si ho měli Škromach a spol. pořádně přečíst.
Teprve pokud by počet zakroužkovaných kandidátů byl menší než počet mandátů, které daná strana získá, teprve pak by o zbývajících mandátech rozhodlo pořadí na kandidátce.
doplnit
Protože nezakroužkovaní kandidáti mají pak všichni nula zakroužkování, čili stejný počet ,a při stejném počtu rozhoduje pořadí na kandidátce. Zákon to jasně určuje, jen by si ho měli Škromach a spol. pořádně přečíst.
MP
on ho moc dobře zná. Nejenom, že to máme v jiných volbách, ale změna kvora proběhla i u volebního zákona do PS. A tehdejší poslanec Škromach to musí pamatovat.
Obecně mluví proti příliš nízkému kvóru to:
že politická strana kandiduje v systému poměrného zastoupení právě jako strana. Sestavení kandidátky by v takovém případě mělo mít určité rysy jako je výběr poslanců podle odborností (např. v letech 1998 neměla ODS v ústavně-právním výboru jediného zkušeného právníka),podle schopnosti spolupracovat a prosadit se ve výborech atd. To jsou věci, které volič dílem neuvažuje či uvažuje jinak (preference pro lékaře jsou statisticky mnohem vyšší než pro právníka,a to i tehdy, když většina voličů preferovanou osobu nezná).
pro nízké kvórum mluví:
a) ony politické strany ve skutečnosti kandidátky nesestavují podle úvahy uvedené výše;
b) potlačuje vyslovená pochybení (V Praze by při nízkém kvóru neprošel ČSSD Hulínský, ODS by neměla Pekárka na téměř volitelném místě atd.);
c) oslabuje -- velmi mírně -- působení vnitrostranických klik.
V dnešní krizi stranické politiky by nejspíš převažovala výrazně pozitiva nad negativy,ale ale umím si představit i důstojné důvody, proč pro Dienstbierův zákon nehlasovat.
Obecně mluví proti příliš nízkému kvóru to:
že politická strana kandiduje v systému poměrného zastoupení právě jako strana. Sestavení kandidátky by v takovém případě mělo mít určité rysy jako je výběr poslanců podle odborností (např. v letech 1998 neměla ODS v ústavně-právním výboru jediného zkušeného právníka),podle schopnosti spolupracovat a prosadit se ve výborech atd. To jsou věci, které volič dílem neuvažuje či uvažuje jinak (preference pro lékaře jsou statisticky mnohem vyšší než pro právníka,a to i tehdy, když většina voličů preferovanou osobu nezná).
pro nízké kvórum mluví:
a) ony politické strany ve skutečnosti kandidátky nesestavují podle úvahy uvedené výše;
b) potlačuje vyslovená pochybení (V Praze by při nízkém kvóru neprošel ČSSD Hulínský, ODS by neměla Pekárka na téměř volitelném místě atd.);
c) oslabuje -- velmi mírně -- působení vnitrostranických klik.
V dnešní krizi stranické politiky by nejspíš převažovala výrazně pozitiva nad negativy,ale ale umím si představit i důstojné důvody, proč pro Dienstbierův zákon nehlasovat.
takže Vy byste pro ten zákon nehlasoval, protože byste chtěl, aby strany měly možnost sestavovat kandidátku podle odborností? Ale vždyť sám říkáte, že to nedělají. Nebo jsou ještě nějaké jiné důstojné důvody, proč pro Dienstbierův zákon nehlasovat? Je skutečně podivné že TOLIK senátorů pro zákon nehlasovalo nebo bylo nepřítomno.
snad nejde o myšlenku, ale o provedení : kvantitativní vymezení potřebné intenzity preferencí má jednoduchou logiku - měnit pořadí na základě podsťatných vlivů.
Zohlednit třeba jen 0,5% preferencí už není o vůli lidu ale o její matematické deviaci - protože názor 99,5% nepreferujících lidí by pak bylo mimo takový mechanismus.
Zohlednit třeba jen 0,5% preferencí už není o vůli lidu ale o její matematické deviaci - protože názor 99,5% nepreferujících lidí by pak bylo mimo takový mechanismus.
February 4, 2013 v 18.48
Názor 99,5% nepreferujících voličů by byl zohledněn jednoduše - prostě je to hlas pro stranu, v jakémkoliv pořadí kandidátů.
MP
Napsal jsem, že v dané situaci převažují pozitiva nad negativy -- jinými slovy, zřejmě bych pro ten zákon hlasoval.
Ale jde o to, že nejde o spor dobra se zlem anebo o boj temných zákoutí stranických sekretariátů proti možnosti občanské společnosti býti lépe reprezentována.
Jeden důvod proti uvedl Jiří Dolejš -- vzpomínám si na příběh, který jeho námitku ilustruje.
Byl kdysi v devadesátých letech poslanec ČSSD a ten měl před volbami jedinou starost, aby se dostal alespoň na již téměř nevolitelné místo na kandidátce. Pak obíhal všechny domovy důchodců a různé spolky, staral se a vtíral se. Stačilo to tehdy, aby podle preferencí poskočil.
Jistě, potěšil staré lid, se kterými mluvil hodiny a hodiny s hlubokým pochopením a asi by i těm spolkům, které ukecal,dělal pracovitého lobbistu při shánění dotací. Možná je to víc, než udělá dnes průměrný poslanec, ale jde o to, že on jinak nedělal nic (umřel, a proto neuvádím jméno).
Přesto to pro mě není problém, pro který bych byl proti snížení kvóra preferencí, právě tak, jako mi nevadí, že by zřejmě vedlo k méně akčnímu vytváření společné vůle klubů jednotlivých stran. Jen chápu, že to pro někoho problém je -- třeba pro sen. Starce anebo pro před.Štecha; oni totiž mají bohatou životní zkušenost s tou dřinou, kterou takové dosahování koncensu poslaneckého klubu ( anebo jiných grémií) obnáší.
Ale jde o to, že nejde o spor dobra se zlem anebo o boj temných zákoutí stranických sekretariátů proti možnosti občanské společnosti býti lépe reprezentována.
Jeden důvod proti uvedl Jiří Dolejš -- vzpomínám si na příběh, který jeho námitku ilustruje.
Byl kdysi v devadesátých letech poslanec ČSSD a ten měl před volbami jedinou starost, aby se dostal alespoň na již téměř nevolitelné místo na kandidátce. Pak obíhal všechny domovy důchodců a různé spolky, staral se a vtíral se. Stačilo to tehdy, aby podle preferencí poskočil.
Jistě, potěšil staré lid, se kterými mluvil hodiny a hodiny s hlubokým pochopením a asi by i těm spolkům, které ukecal,dělal pracovitého lobbistu při shánění dotací. Možná je to víc, než udělá dnes průměrný poslanec, ale jde o to, že on jinak nedělal nic (umřel, a proto neuvádím jméno).
Přesto to pro mě není problém, pro který bych byl proti snížení kvóra preferencí, právě tak, jako mi nevadí, že by zřejmě vedlo k méně akčnímu vytváření společné vůle klubů jednotlivých stran. Jen chápu, že to pro někoho problém je -- třeba pro sen. Starce anebo pro před.Štecha; oni totiž mají bohatou životní zkušenost s tou dřinou, kterou takové dosahování koncensu poslaneckého klubu ( anebo jiných grémií) obnáší.
MP
Myslím, že se Jiřímu Dolejšovi jednalo spíše o iluzi, že by se tím snížením kvóra nějak výrazně zvýšila kvalita výběru reprezentantů. A v tom má pravdu, nezvýšila by se.
Celý systém rovných, tajných a všeobecných voleb jako ustanovování lidí, kteří reprezentují každého občana při politickém rozhodování, je konvence a vychází z tak absurdních a nesmyslných očekávání jako je kvalifikovaná znalost voličů o programových postojích všech kandidátů, o jejich dostatečné informovanosti o důvěryhodnosti a odpovědnosti jednotlivých kandidátů apod. Nezbytná konvence, protože nás opravňuje k delegitimaci našeho souhlasu při hrubém rozporu mezi sliby a vzbuzenými očekávání a mezi faktickým jednáním politických reprezentantů -- např. "volil jsem zelené, ale oni dělají modrou politiku" apod.
Jenomže konvenční charakter každého výběru varuje před tím, abychom přeceňovali možnost významnějšího zlepšení prostřednictvím úprav technických pravidel výběru.
Celý systém rovných, tajných a všeobecných voleb jako ustanovování lidí, kteří reprezentují každého občana při politickém rozhodování, je konvence a vychází z tak absurdních a nesmyslných očekávání jako je kvalifikovaná znalost voličů o programových postojích všech kandidátů, o jejich dostatečné informovanosti o důvěryhodnosti a odpovědnosti jednotlivých kandidátů apod. Nezbytná konvence, protože nás opravňuje k delegitimaci našeho souhlasu při hrubém rozporu mezi sliby a vzbuzenými očekávání a mezi faktickým jednáním politických reprezentantů -- např. "volil jsem zelené, ale oni dělají modrou politiku" apod.
Jenomže konvenční charakter každého výběru varuje před tím, abychom přeceňovali možnost významnějšího zlepšení prostřednictvím úprav technických pravidel výběru.
přemýšlela jsem o Vašem příspěvku do diskuse asi takto:
Martin Škabraha správně říká, že Dienstbierův volební systém nic nemění pokud jde o volbu stran. To, co mění, je pořadí kandidátů co do šance být zvolen.
A teď k Vaší námitce, pane Dolejši. Řekněme, že by voliči nekroužkovali s výjimkou jednoho. Jediný volič by v tom případě mohl způsobit zvolení přesně těch kandidátů, které on zakroužkoval, což jistě není správné, protože to nevyjadřuje vůli většiny voličů, a v tom je jádro Vaší námitky.
Jenže anulovat volbu tohoto jediného voliče by bylo snadné. Stačilo by, aby jiný volič zakroužkoval kandidáty v pořadí od prvního místa. Všichni zakroužkovaní by pak byli pouze jednou (první volič kroužkoval naspodu a druhý nahoře kandidátky) a tedy to, co by rozhodlo, by bylo pořadí.
Vaše námitka se tedy stane lichá v případě, že doporučíme voličům, aby co nejvíce kroužkovali. Aby se nespoléhali na pořadí a kroužkovali i kandidáty na předních místech kandidátky, pokud chtějí, aby byli zvoleni. To by mohlo vyvolat pozitivní efekt: voliči by se začli více zajímat o osoby, které volí.
Pane Profante, jako nečlen strany těžko mohu posoudit úlohu stran při výběru kandidátů s ohledem na jejich odbornost. Neměli by snad všichni kandidáti na kandidátce být natolik zdatní, aby mohli vykonávat mandát, o který se uchází? Dienstbierův systém by přenášel značnou část odpovědnosti za výběr na voliče. Možná že by se pak strany více na voliče obracely, což by snad mohlo být i dobře. Co o tom soudíte?
Mně se osobně víc líbí systém voleb do senátu, kdy se volí osoby a nikoli strany. Už jsem někde četla názor, že pro volby do parlamentu se hodí víc současný systém voleb do senátu a naopak. Rozhodně ale oběma systémům chybí odvolatelnost politiků.
Martin Škabraha správně říká, že Dienstbierův volební systém nic nemění pokud jde o volbu stran. To, co mění, je pořadí kandidátů co do šance být zvolen.
A teď k Vaší námitce, pane Dolejši. Řekněme, že by voliči nekroužkovali s výjimkou jednoho. Jediný volič by v tom případě mohl způsobit zvolení přesně těch kandidátů, které on zakroužkoval, což jistě není správné, protože to nevyjadřuje vůli většiny voličů, a v tom je jádro Vaší námitky.
Jenže anulovat volbu tohoto jediného voliče by bylo snadné. Stačilo by, aby jiný volič zakroužkoval kandidáty v pořadí od prvního místa. Všichni zakroužkovaní by pak byli pouze jednou (první volič kroužkoval naspodu a druhý nahoře kandidátky) a tedy to, co by rozhodlo, by bylo pořadí.
Vaše námitka se tedy stane lichá v případě, že doporučíme voličům, aby co nejvíce kroužkovali. Aby se nespoléhali na pořadí a kroužkovali i kandidáty na předních místech kandidátky, pokud chtějí, aby byli zvoleni. To by mohlo vyvolat pozitivní efekt: voliči by se začli více zajímat o osoby, které volí.
Pane Profante, jako nečlen strany těžko mohu posoudit úlohu stran při výběru kandidátů s ohledem na jejich odbornost. Neměli by snad všichni kandidáti na kandidátce být natolik zdatní, aby mohli vykonávat mandát, o který se uchází? Dienstbierův systém by přenášel značnou část odpovědnosti za výběr na voliče. Možná že by se pak strany více na voliče obracely, což by snad mohlo být i dobře. Co o tom soudíte?
Mně se osobně víc líbí systém voleb do senátu, kdy se volí osoby a nikoli strany. Už jsem někde četla názor, že pro volby do parlamentu se hodí víc současný systém voleb do senátu a naopak. Rozhodně ale oběma systémům chybí odvolatelnost politiků.
1. Pan Škabraha vychází zřejmě z předpokladu, že politikům jde většinou o jejich stranu, nikoliv o ně samé
Chyba bude v tom předpokladu …
2. Návrh senátora Dienstbiera posiluje vliv voličů na úkor stranických orgánů
Pro specialisty na vnitrostranické intriky je to hrůzná představa …
+ Další komentáře