Dienstbier neprosadil změnu volebního zákona ani ve vlastní frakci

Vratislav Dostál

Místopředseda ČSSD neprosadil novelu volebního zákona, která spočívala ve zrušení kvóra pro preferenční hlasy. Dienstbier se ocitl ve výrazně menšinovém postavení i mezi senárory ČSSD. Pro návrh hlasovali kromě něj pouze tři sociální demokraté.

Jiří Diesntbier neuspěl v Senátu s návrhem novely volebního zákona. Místopředseda ČSSD navrhoval zrušení pětiprocentního kvóra pro preferenční hlasy. Podle něj by to voličům umožnilo daleko efektivněji promlouvat do volebních kandidátek a tedy rozhodovat o svých zastupitelích v zákonodárných sborech

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Nyní musí kandidát pro zisk mandátu v komunálních volbách dostat více než deset procent preferenčních hlasů, u ostatních typů voleb je dle současného zákona hranice pro preferenční hlasy pětiprocentní. Dienstbier pro novelu nezískal ani své kolegy z ČSSD. Sociální demokraté přitom v horní komoře disponují pohodlnou většinou pětačtyřiceti mandátů.

Kromě Dienstbiera pro novelu volebního zákona hlasovali pouze tři sociální demokraté (František Bublan, Hassan Mezian a Miroslav Nenutil). Ostatní jeho spolustraníci buď hlasovali proti zákonu, zdrželi se či se hlasování nezúčastnili. Celkově pro novelu hlasovalo pouhých patnáct senátorů, proti jich bylo dvaadvacet.

„Návrh zákona je v zásadě z hlediska své podstaty velmi jednoduchý, protože ve všech typech voleb, kde máme u nás v České republice princip poměrného zastoupení, tedy ve volbách do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu, do zastupitelstev krajů a do zastupitelstev obcí, navrhuje zrušení hranice pro uplatnění přednostních hlasů,“ uvedl před senátory Dienstbier.

Podle něj by to znamenalo, že pořadí na kandidátní listině by bylo stanoveno tak, že by se mandáty přidělovaly těm kandidátům umístěným na listině, kteří by získali největší počet hlasů, ať už hlasů jako takových, nebo přednostních hlasů podle typu volby.

„Smyslem je dát lidem větší možnost vybírat si osobnosti na kandidátkách politických stran, ale i z hlediska politických procesů, které u nás probíhají, a jak se často objevuje i ve sdělovacích prostředcích, nepoužívají se vždy zcela čisté a řekněme nekorupční způsoby,“ vysvětlil v narážce na tzv. velrybaření, kdy se někteří politici snaží získat volitelnou pozici skrze rozličné korupční praktiky.

Podle něj by zkrátka novela donutila politiky, aby podporu získávali standardními politickými mechanismy a nikoli korupčním jednáním. Zdůraznil přitom, že si je vědom toho, že mezi standardní mechanismy spadají také populistické metody.

„Ale přece jenom je to něco jiného než korupční jednání například i při sestavování kandidátních listin. Ale hlavním principem, nebo hlavním přínosem je samozřejmě větší možnost občanů vybrat si, koho chtějí, aby je reprezentoval i v rámci listiny politické strany, kterou chtějí volit,“ zdůraznil Dienstbier.

Proti novele byli také Škromach či Štěch

Mezi nejhlasitější kritiky Dienstbierova návrhu patřili předseda Senátu Milan Štěch, místopředseda horní komory Zdeněk Škromach (oba ČSSD) či Miroslav Škaloud z ODS. Podle Štěcha není třeba současnou úpravu volebního zákona měnit, neboť pětiprocentní kvórum dává dle jeho slov dostatečnou šanci k tomu, aby důvěryhodní, vážení kandidáti byli preferenčními hlasy posunuti.

„Ale je to nějaké kvórum, to znamená, že to odpovídá nějakému masovějšímu názoru a že to skutečně nebude tak lehce podléhat takové té kampani velkých peněz, kdy na poslední chvíli se něco spustí a jedno, dvě procenta rozhodnou, že se kandidátka úplně překope,“ vysvětlil Štěch.

„Myslím, že rušení kvóra může do určité míry vést k postupné destabilizaci u nás nastaveného systému voleb," dodal Štěch. Podle Škromacha je pak Dienstbierův návrh populismem. „Návrh je velmi populistický a dává za pravdu mnohdy extrémistickým názorům na to, jak by se měl systém měnit,“ uvedl před senátory Škromach.

Zdůraznil přitom, že pokud bychom chtěli změnit volební systém jako takový, pak je podle jeho mínění cestou hovořit o tom, zda chceme poměrný volební systém, který klade důraz na soutěž politických stran, či zda budeme preferovat většinový volební systém, který naopak tíhne k soutěži osobností.

„Demokracie, a nebojme se o tom mluvit, stojí na systému a na volné soutěži politických stran. Jestli to někdo zpochybňuje, ať ukáže jinou zemi, kde mají jiný systém, kde to tak není. Vždycky, když došlo k rozkladu těchto systémů a zpochybňování, tak to vždycky vedlo k nějaké diktatuře nebo totalitě,“ uvedl Škromach.

Podle něj čelíme snahám o destrukci demokratického uspořádání v zemi. „A toto je jeden z takových drobných pokusů,“ dodal místopředseda ČSSD s tím, že mnozí populisté budou tvrdit, kterak chtějí politici bránit tomu, aby občané měli možnost vybírat si své zastupitele.

„Ale občané mají právo vybírat, mají právo kroužkovat. Aby ten systém fungoval, tak jak si ho kolega Dienstbier představuje, pak by musela být povinnost zakroužkovat „x" počet kandidátů. A volební lístek, který by nebyl upraven, by byl neplatný. Protože pak se projeví skutečná vůle občanů. Ale to je další prvek většinového systému,“ dodal Škromach.

Podle něj je zkrátka Dienstbierův návrh jasným a čistým populismem. „To, co je tady navrhováno, znamená, že minorita rozhodne o tom, co si vlastně ani možná většina nepřeje, takže z tohoto důvodu jsem přesvědčen o tom, že tento zákon nebo ta úprava na pět procent je maximum, co se dá akceptovat,“ vysvětlil Škromach.

Dienstbier: poměrné volební systémy mohou mít různou povahu

Dienstbier pak v reakci na kritiku senátorům připomněl, že existuje celá řada poměrných volebních systémů. Navíc dle jeho slov novela na poměrnosti stávající úpravy nic nemění.

„Jsou tady i mnohem radikálnější systémy, já jsem jeden už v předchozí diskusi zmiňoval, například finský systém, kde jsou kandidáti všech politických stran na jedné listině, lidi vyberou jednoho jediného člověka, a ta strana dostane ten hlas, a ten systém je také v důsledku zcela poměrný,“ vysvětlil Dienstbier.

„Tvrdit, že hrozí totalita a rozklad systému, pokud voliči dostanou právo ve větší míře přednostními hlasy podpořit konkrétní osobnosti na kandidátkách — opět zdůrazňuji — při naprostém zachování poměrnosti, mi přijde také jako zcela nerelevantní argument,“ dodal místopředseda ČSSD.

Vyvrátil také argument, dle kterého by z kandidátek vypadli politici z čelních míst. „Stačí se podívat na výsledky voleb na serveru Volby.cz a běžným nahlédnutím zjistíme, že téměř ve všech případech, právě tzv. lídr, tedy ten, kdo je na prvním místě kandidátky, má nejvyšší počet preferenčních hlasů. Samozřejmě ne vždy,“ uvedl Dienstbier.

Podle něj by se prostě strany, které se chovají racionálně a dávají kvalitnější kandidáty dopředu svých volebních listin, nemusely bát toho, že by jim voliči dělali revoluci na jejich kandidátkách.

    Diskuse
    January 31, 2013 v 23.17
    Až to bude navrhovat Zeman,
    bude pro to Škromach hlasovat jako první.

    Snad se Jiří Dienstbier nenechá odradit.
    JM
    February 1, 2013 v 14.4
    Problém je,
    že Dienstbier, předpokládám, předložil něco, aby vykázal činnost a předem to pořádně neprojednal.
    February 1, 2013 v 16.12
    paní Máříková,
    nepatříte k Zemanovcům nebo Škromachovcům?
    February 1, 2013 v 16.45
    Paní Maříkova,
    taky mi to tak připadá.
    Pane Šimsa, čím se liší Zemanovci a Škromachovci? Předpokládám, že Zemanovci jsou straníci ze SPOZ a Škromachovci jsou určitou podskupinou ČSSD, kam patří podporovatelé Zemana v prvním kole prezidentské volby a možná taky Haškovci?
    February 1, 2013 v 21.55
    paní Švandová,
    asi tak.
    February 3, 2013 v 20.57
    ad Jiří Dienstbier
    Jiří Dienstbier to samozřejmě projednal. Je to ale systém, který skutečně ohrožuje bratrstva, která se domlouvají a pak obsadí přední místa kandidátek. Pokud vím, tak se nevzdá. Je to cesta správným směrem.
    February 3, 2013 v 22.44
    ad Jiří Dienstbier
    Díky pane Šimso, já tu Vaši repliku předtím nějak nepochopila, omlouvám se.
    Jak jsem sledovala Jiřího Dienstbiera v předvolební kampani, věřím, že to myslí dobře, a taky jsem ho v prvním kole prezidentské volby volila.
    Ale přiznám se, že se ne dost dobře orientuji ve volebních systémech, takže mne opravte, pokud tady napíšu hloupost.

    Kladu si otázku, jakou změnu by Dienstbierův návrh představoval v případě voleb do sněmovny parlamentu? Zase by se zřejmě vhazoval jen jeden lístek s vybranou stranou, a na ní by se dalo kroužkovat. No a zakroužkované osoby by zasedly v parlamentu v pořadí daném klesajícím počtem kroužků, přičemž na volebním lístku bez kroužků by se brali jako zakroužkovaní ti kandidáti zkraje seznamu.
    - No to nechápu, že by šlo zas o tak velkou revoluci, jak uvádí Škromach, že by to mohlo vést k nějaké destabilizaci. To mi vysvětlete! Akorát že by si ti na prvních místech kandidátky nemohli být jisti, že budou zvoleni.

    February 3, 2013 v 23.17
    paní Švandová,
    Dienstbierovu návrhu rozumím tak, že by záleželo více na preferencích občanů než na rozhodnutí stranických sekretariátů, proto to asi také tak znervóznilo Škromacha. Tedy nebyl by pro občany problém změnit pořadí na kandidátkách. Stačilo by několik preferencí od občanů a kandidáti na konci kandidátky by se snadno octli v čele. O stranickém pozadí však vím jen to, co se dočtu v tisku, proto by Vám to asi lépe vysvětlila Anna Šabatová nebo Vratislav Dostál, případně sám Jiří Dienstbier, asi by nebyl problém jeho návrh vyhledat na internetu, možná ho má na svých stránkách.
    February 4, 2013 v 13.50
    Pane Šimso, díky, jste velmi laskav,
    proklikala jsem se přes senátorský klub ČSSD na návrhy senátních zákonů, které podal Jiří Dienstbier
    http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/finddoc?navrh=253
    a pak k náhledu podkladového materiálu senátního tisku 404, který obsahuje návrh nového volebního zákona (tedy všech 4 voleb vyjma do senátu) včetně důvodové zprávy mimochodem velice srozumitelně napsané
    http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=65577

    Ano, je to tak, jak píšete pane Šimso. V tom, že neupravený lístek by byl neplatný, nemá Škromach pravdu!!! Takový lístek by se započítával jako hlas pro danou stranu, který by ale rozhodnutí o vybrání kandidátů té strany nechával převážně na těch, kdo kroužkují. Teprve pokud by počet zakroužkovaných kandidátů byl menší než počet mandátů, které daná strana získá, teprve pak by o zbývajících mandátech rozhodlo pořadí na kandidátce. Toho se dinosauři bojí.
    Takže Škromach buď neumí číst právnické texty, nebo záměrně nepravdivě vykládá navržený zákon a spoléhá se na to, že občané neumí číst právnické texty. Už bychom mu to jednou měli spočítat!!!
    Zákon se projednával od srpna 2012, co tam Škromach tak dlouho za peníze daňových poplatníků dělal? A všichni ostatní senátoři ČSSD, kteří pro zákon nehlasovali? Měli by vysvětlit jakou údajnou destabilizaci demokracie mají na mysli. Z jejich strany jen mlžení a mlžení.
    Snad by měl pan Dienstbier veřejně vystoupit a jasně říct, že Škromach zákon špatně vykládá a povyprávět nám, co se dělo při jeho projednávání, abychom ho mohli jako občanská společnost lépe podpořit alespoň příště.
    February 4, 2013 v 16.10
    Dodatek předchozímu vstupu o volebnímu zákonu
    Aby to bylo úplně jasné, tak bych měla ve větě předešlého vstupu

    Teprve pokud by počet zakroužkovaných kandidátů byl menší než počet mandátů, které daná strana získá, teprve pak by o zbývajících mandátech rozhodlo pořadí na kandidátce.

    doplnit
    Protože nezakroužkovaní kandidáti mají pak všichni nula zakroužkování, čili stejný počet ,a při stejném počtu rozhoduje pořadí na kandidátce. Zákon to jasně určuje, jen by si ho měli Škromach a spol. pořádně přečíst.
    + Další komentáře