Poslanec Lubomír Zaorálek vystoupil 17. ledna 2013 ve Sněmovně s projevem, který se stal hitem sociálních sítí (třičtvrtěhodinové vystoupení má na YouTube skoro šedesát tisíc zhlédnutí). Zaorálek v něm vyslovuje podezření, že na amnestii se podílel organizovaný zločin. V rozhovoru, který poskytl Deníku Referendum, popisuje vývoj od té doby.

Zaorálek před poslanci zdůraznil, že amnestie pardonuje všechny zločiny s trestní sazbou do deseti let, což je přitom horní hornice za nejtěžší trestné činy v hospodářské kriminalitě. „Kdybyste vytunelovali celý tento stát, nedostanete více než deset let,“ uvedl v projevu místopředseda sociálních demokratů.

„Všichni tam jsou! Všichni Pitrové, všichni Chvalovští, největší kuplířský gang, konkurzní mafie soudce Berky. Tam nemůže nikdo chybět! Je to lež, pokud říkal Hrad, že tam ty nejtěžší činy nejsou! Jsou tam! Ne náhodou jsou tam všechna slavná jména, protože už žádná slavnější nejsou,“ uvedl ve Sněmovně Zaorálek.

Místopředseda Sněmovny rovněž upozornil, že argumentace Hradu k neúnosné délce soudních řízení, která odkazovala na nálezy Evropského soudu pro lidská práva, byla lživá. Protože v případu Santos vs. Portugalsko nešlo o průtahy, které by mohly poškozovat obviněné z trestné činnosti, nýbrž o průtahy, které poškozovaly osobu trestnou činností postiženou.

Připomněl také výroční zprávy BIS, která již v roce 2011 premiéra, prezidenta a další kompetentní představitele státu informovala o tom, že se v rámci některých krajských soudů zformovaly skupiny propojené s organizovaným zločinem, které manipulovaly insolvenčním řízením.

„Nejvýrazněji se negativní vlivy těchto vazeb projevily například v případech patřících do působnosti krajského soudu v Ústí nad Labem. To je přesně kauza Berka. Tady je dokonce i v té veřejně přístupné zprávě BIS napsáno, že Ústí je to místo, kde se gang usídlil,“ řekl Zaorálek, přičemž upozornil na prokázané vazby mezi lidmi z Berkova gangu a poradci prezidenta.

„A jaká byla reakce pana premiéra? Jaká byla reakce pana prezidenta na informaci, že se hroutí stát v určité části země? Víte, jaká byla jejich reakce? Že tomu gangu zaručili beztrestnost a vrátili jim výnosy z trestné činnosti. Chápete? Tohle je reakce státu. Když se doví, že se stát v určité části země hroutí, tak vlastně ty zločince pokryje,“ dodal místopředseda ČSSD s tím, že vzniká otázka, kam až je organizovaný zločin proorganizovaný.

Upozornil totiž také na to, že někteří z dlouhodobě uprchlých zločinců se vrátili domů a nechali se dopadnout krátce před koncem loňského roku, protože se na ně vztahovala prezidentská amnestie.

Můžete shrnout vývoj událostí okolo novoroční amnestie prezidenta Klause, a to počínaje 17. lednem, kdy jste v Poslanecké sněmovně přednesl proslov, který se stal v posledních dnech hitem internetu.

Musím říct — a je to mrzuté — že se od té doby nic zásadního neudálo. Již 17. ledna Poslanecká sněmovna nenašla shodu v tom, aby k amnestii přijala nějaké usnesení.

Přestože jsem navrhoval, aby Poslanecká sněmovna alespoň vyslovila zásadní nesouhlas s článkem II rozhodnutí prezidenta o amnestii a zároveň vládu o to, aby se urychleně zabývala dopady a důsledky článku II na přibližně tisíc oběti trestných činů, které budou zastavením trestního stíhání poškozeny, k ničemu jsme se nedopracovali.

Jsem přesvědčen, že jsme to jako poslanci udělat museli. Chtěl jsem, aby se vláda zabývala situací obětí, neboť se nacházejí v nejistotě a vůbec nevědí, co je v budoucnu čeká.

Tento týden jsem znovu žádal, aby se Sněmovna věcí zabývala, nicméně vládní koalice to znovu odmítla. Považuji za zásadní chybu, že se k amnestii poslanci nevyjádří,.

Amnestie je totiž událost s důsledky, s nimiž jsme se v takovéto podobě ještě nesetkali. Není to jedna z mnoha událostí v běžném politickém provozu, nýbrž zásadní otázka, která se týká podstaty spravedlnosti a práva v tomto státě.

Můžeme například říct, že amnestie bude vrhat světlo na celé Klausovo politické angažmá a speciálně na jeho osobu, což jsou nicméně dílčí věci. To, co se mi jeví jako podstatnější, je hrozný pocit nespravedlnosti, který se v souvislosti s amnestií zmocňuje velké části veřejnosti.

Přitom veškeré pokusy téma řešit nemají do této chvíle žádný jasný výsledek. Sám jsem se například obrátil na kancelář prezidenta s žádostí, aby mi doplnila informace o tom, jak amnestie vznikala, kdo na ní spolupracoval, kdo přišel do styku s textem amnestie před jejím vyhlášením, kdo měl vliv na její rozsah, kdo všechno o ní věděl.

Včera jsem obdržel odpověď z kanceláře prezidenta republiky, kdy mi ředitel politického odboru kanceláře sdělil, že udělování amnestie je právem prezidenta, tudíž není povinen nikomu sdělovat mnou požadované informace. Samozřejmě se odvolám proti kanceláři prezidenta a budu požadovat, aby mi poskytl informace podle zákona na svobodný přístup k informacím.