Zaměstnancům by v budoucnu nemusela za určitých podmínek náležet dodatečná odměna za práci přesčas. Bude stačit, když dá zaměstnavatel do smlouvy, mzdového výměru nebo do vnitřního předpisu ustanovení, že mzda v sobě zahrnuje i odměnu za přesčasovou práci. Vyplývá to z novely zákoníku práce připravené ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Ta je v současnosti v připomínkovém řízení. Pokud ji schválí parlament, začne platit v příštím roce.

MPSV chce změnou vrátit situaci do stavu z roku 2006. „Jedná se o opatření v souvislosti s rušením některých ustanovení zákona o mzdě," řekla ČTK mluvčí MPSV Viktorie Plívová. Návrat stavu podle ní zjednoduší administraci přesčasů.

Současná úprava zákoníku práce umožňuje sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas pouze u vedoucích pracovníků. Přesčasové hodiny ale u nich nesmí překročit 150 hodin ročně. MPSV však plánuje rozšířit toto ustanovení na všechny zaměstnance. V současnosti přitom mají právo buď na náhradní volno, nebo mzdu a příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku.

Změny v oblasti přesčasů se ovšem nedotknou pouze běžných zaměstnanců, ale také vedoucích pracovníků. Podle advokátní kanceláře Randl Partners, která na celou záležitost upozornila ve svém zpravodaji, bude možné sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas až do rozsahu přibližně 416 hodin za rok.

„V obecné rovině se domníváme, že tato úprava nepřinese překotné změny na trhu práce, neboť podobná úprava zde platila dlouhé období před novým zákoníkem práce," uvedla Klára Valentová, specialistka na pracovní právo z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. „Navíc řada společností na zrušení možnosti sjednávat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas u řadových zaměstnanců nijak nereagovala nebo se snaží problematiku přesčasů řešit různými způsoby paušalizace příplatku za práci přesčas nebo vytvářením systémů označovaných jako 'banka přesčasů',“ dodala.