Až v sedmi referendech mohli v neděli hlasovat občasné švýcarského spříseženectví, resp. obyvatelé některých kantonů. Na celostátní úrovni se hlasovalo o třech iniciativách z lidu, tj. v referendech vyvolaných zdola, a o dvou zákonech schválených parlamentem. V Ženevě a v Curychu proběhla zároveň místní referenda.

Velké agentury informovaly nejpodrobněji o první z lidových iniciativ, v níž se jednalo o prodloužení dovolené. Neméně významná však byla dle tematických komentářů i ostatní hlasování. V ženevském případě se jednalo o zpřísnění pravidel pro pořádání protestů. V curyšském zase o výstavbu zvláštního parkovacího komplexu, který by sloužil místním prostitutkám.

S výjimkou curyšského referenda se přitom všude většina hlasující přiklonila ke spíše konzervativnější variantě volby.

Chaty, knihy, regulace

Pro nejvíc medializované referendum o prodloužení dovolené sehnala dostatečný počet hlasů odborová centrála Travail.Suisse. Konkrétně nechala hlasovat o ústavním dodatku, který by prodloužil zákonem garantované volno ze čtyř na šest pracovních týdnů. Svůj návrh odůvodnila rostoucí produktivitou práce a zvyšujícím se výskytem pracovního stresu současně.

Většina 67 procent hlasujících se ale vyslovila proti návrhu. Větší podporu tak získalo stanovisko vlády a Švýcarského svazu zaměstnavatelů, podle kterých by delší dovolená snížila konkurenceschopnost.

Sválen by naopak návrh dodatku z druhé iniciativy z lidu, totiž na omezení výstavby chat a sezónních sídel zejména v horských oblastech. Pro návrh stanovit maximální počet stavebních povolení tak, aby příslušná obydlí netvořila více než 20 procent stavení v každém okrese, se vyslovilo 50,63 procent hlasujících.

Referendum o výstavbě chat vyvolala jedna ekologická nadace; podpořila jej ale i řada místních samospráv. Nepřesvědčivějším argumentem se podle listu Neue Zürcher Zeitung ukázaly být statistiky, které odhalují rapidní nárůst ceny pozemků a nemovitostí v turisticky atraktivních oblastech. Ten prý nezřídka znemožňuje dětem starousedlíků zůstávat v rodištích a nutí je odcházet za levnějším bydlením.

Třetí iniciativa chtěla prostřednictví referenda oprávnit kantonální samosprávy k zvýhodňování těch druhů spoření, které by byly využity na nákup domů či bytů, nebo na financování ekologicky úsporného bydlení. Kampaň pro změnu v tomto případě vedla sdružení vlastníků nemovitostí. Proti se stavěly svazy nájemníků. Švýcarští voliči nakonec podpořili zachování současného stavu, a to 55procentním podílem hlasů.

S neúspěchem se musí vyrovnat i zastánci čtvrtého celostátně hlasovaného návrhu — návrhu na potvrzení parlamentem schváleného zákona o znovuzavedení pevných cen knih. V tomto případě se proti vyslovilo 58 procent hlasujících. Přijetí návrhu by podle komentářů ve švýcarském tisku pomohlo zejména malým knihkupectvím, která dnes nemohou konkurovat velkým domům. V důsledku zamítnutí návrhu prý mnoho z nich zanikne, případně přesune prodej na internet.

Naopak souhlasné stanovisko zaujala většina k pátému návrhu. Zde se jednalo o potvrzení ústavní změny, která zavazuje státní orgány využívat příjmy z hazardu pouze na veřejně prospěšné účely.

Místní referenda

Šesté, tj. ženevské hlasování vyvolalo i pozornost obhájců lidských práv — místní obyvatelé se totiž rozhodli podpořit normu, která zvyšuje horní hranici pokuty za neohlášenou demonstraci na desetinásobek současné sazby. Konkrétně jde o 100 tisíc švýcarských franků, v přepočtu přes dva miliony korun. Pořadatelé budou zároveň moci být nově přísněji postižení za případné násilnosti či přečiny, k nimž během protestu dojde. Výsledek referenda je pak ještě zavazuje k zajištění dostatečného počtu pořadatelů a pořádkových sil na vlastní náklady.

Ženevská občanská sdružení přijala výsledek referenda se zdrženlivou kritikou. Značné rozhořčení však vyvolal u místních sympatizantů hnutí Occupy, kteří se organizují spontánně a často protestují bez uvědomění úřadů.

V Ženevě také sídlí několik institucí OSN, před nimiž často probíhají demonstrace ad hoc. Právě tato nezřídka hlasitá srocení podnítila dle AFP příslušnou změnu norem, resp. příslušné referendum.

Obyvatelé Curychu se naproti tomu rozhodli podpořit poměrně pokrokový plán místní správy, která chce na okraji města vystavět tzv. sex boxy. Komplex má mít podobu parkoviště, v němž budou jednotlivá místa oddělena betonovými stěnami. Mezi ně mají po roce 2013 zajíždět lidé, kteří se chtějí v autě oddávat sexu.

Iniciátoři referenda si od opatření slibují konec pouliční prostituce v rezidenčních čtvrtích.

Jak to funguje?

V rámci švýcarského právního systému může závazné referendum vyvolat kdokoliv, ale jen o už schválených normách. Podmínkou je shromáždění určitého počtu podpisů, který se liší dle úrovně hlasování. Pro hlasování o zákonech schválených federálním parlamentem je zapotřebí 50 tisíc podpisů. Hlasování o jakémkoliv federálním zákonu může též vyvolat nejméně osm kantonálních správ společným prohlášením.

Výjimkou z popsaného jsou tzv. konstituční iniciativy, jimiž lze zdola prosadit i vlastní normu, a to v podobě ústavního dodatku. Při takovém hlasování je počet podpisů stanoven na 100 tisíc. Ke schválení daného dodatku se pak vyžaduje jak souhlas prosté většiny hlasujících, tak souhlas většiny z 26 kantonálních samospráv.

Vlastní závazná referenda dále vypisují jednotlivé kantony či jednotlivá města. V těchto případech se obvykle hlasuje o otázce, do čeho investovat určitý objem prostředků, nebo jak změnit místní vyhlášky.

Stát je krom řečeného povinen vypsat referendum o jakékoliv změně ústavy či ústavního zákona, o přidružení do mezinárodního společenství nebo o přistoupení do obranného paktu. Nezřídka ale nechává občany rozhodovat i o dílčích, obvykle politicky ožehavých otázkách.

Účast v referendech se pravidelně pohybuje mezi 40 a 50 procenty Švýcarů oprávněných hlasovat.

Další informace:

NBC News Swiss reject 6-week vacation plan; Zurich says yes to 'sex boxes'

AFP Swiss vote on holidays, protests restrictions

Swissinfo.ch Swiss vote on holidays and homes

BBC News Swiss voters reject longer holidays in referendum