Všechny diskuse o energetice se nesou stále jedním směrem:vyrábět energii ekologicky.Jenže to je v zásadním rozporu s rozvojem společnosti,který vyžaduje stále více energie.Začalo to Edisonovou žárovkou a pokračuje nekončícím řetězcem:pračky,klimatizace mikrovlnky,myčky nádobí,-stačí se jen podívat kolem sebe,odevšad vyhlíží dráty nenasytných spotřebičů.V kombinaci s Greenpeacem a všemi jemu podobnými vzniká neřešitelná situace.Výsledek může být jen dvojí:buď návrat k roku 1900,nebo kompromis ve výrobě energie.Ten by měl být v souladu s problémy klimatických změn,pokud svět dojde konečně k tomu,že bude věřit vědeckým studiím,které jednoznačně dokazují nevratnost těchto procesů.Když do toho budou ovšem mluvit nejen ekologové,ale i diletanti typu pana prezidenta Klause,pak se řašení nenajde nikdy a svět bude dále spět ke zkáze této civilizace.Při rabování uhelných ložisek,při nekonečně rostoucí spotřebě nafty a jejích derivátů,při politických kotrmelcích a la Německo s odklonem od jadrené energetiky,to nemusí ani trvat tak dlouho a budeme v koncích.V rámci demokratické svobody má každý právo na svůj názor,ovšem jakmile začne tento názor být v rozporu s realitou i s názory ostatních,pak je jen na škodu společnosti.Bohužel,lidský věk je příliš krátký na to,aby
jedna generace byla schopná a ochotná stavět na názorech generace předchozí.Takže každá generace si vytváří názor vlastní a pokládá ho za jedině správný.Je to poněkud pesimistické,ale je to tak.

někdy převyšuje prioritu spotřeby energie a to popravdě.
Kolonie rodiných domků kol Temelína se nachází v lůnu zeleně - příkladně Hrdějovice - a jsou naplněny šťastnými rodinami, které se pohybují i s drobným zvířectvem bez bariér mezi přírodou a domovem. Domy-elektrárny něco talového neposkytují.

V současnosti má Švýcarsko 40 procent elektřiny z jádra a 54 procent z vody (díky Alpám). I díky tomu má daleko nižší produkci oxidu uhličitého než Rakousko, které má sice také Alpy a voda mu zajišťuje 60 procent elektřiny. Místo jádra však pálí polské uhlí a plyn. Možná se sice v budoucnu Švýcarsko odkloní od jádra, ale pak nejspíše půjde cestou Rakouska a Německa. Jaké to má ekologické dopady jsem nedávno psal na stránkách Ekolistu: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-je-energetika-prosazovana-ekologickymi-aktivisty-ekologicka .
Pochopitelně mohou být úspory při provozu obytných budov a využití různých OZE v nich velmi užitečné. Ovšem musí to být děláno s rozumem, racionálně a opravdu ekologicky. Aby se to nezvrhlo jen v to, že se produkce CO2 vyveze do rozvojových zemí, kde se "levně" vyrábí ony "úsporné" OZE technologie. Ony totiž například ceny fotovoltaických panelů spadly nízko jen proto, že 80 procent se jich vyrábí v Číně a cena je dána využitím levné elektřiny z uhelných elektráren zásobovaných levným uhlím z nebezpečných čínských dolů. Jinak by nešlo dostat dostatečně levný křemík a další komponenty. Tedy jde o to, aby Curych nevykázal splnění závazku jen tím, že by vysokou spotřebu elektřiny a vysokou produkci CO2 pro své vyrobky potřebné pro stavbu "ekologických" budov nepřevedl do Číny či jinam.
Dále mi není jasné, jestli se míní ony parametry pouze pro bydlení (tedy provoz města) nebo je do toho zahrnuta i průmyslová výroba a třeba i vyšší nároky na produkci oněch vyspělých úsporných budov. Apochopitelně, i když využijeme všech možných úspor, tak vždy budeme muset energii vyrábět. A sporu jak se nezbavíme ani úsporami.
No, ale během pár následujících desetiletí uvidíme, jak se situace vyvine jak ve Švýcarsku tak i jinde.

Čím dál víc ztrácím víru ve fotovoltaické elektrárny ani ne tak proto, že ekonomové "racionálně" argumentují, jak na nich proděláváme, ale kvůli jejich výrobě - pokud je to, co píše p. Wagner a jiní pravda, tedy že si naši ekologickou výrobu energie sjednáváme za šílených podmínek v Číně a v jiných zemích, pak to naprosto nelze akceptovat.
Cesta je tedy jediná: radikální šetření. Klidně jsem proto zavést něco jako individuální povolenky na spotřebu energie. Peníze nemůžou být jediné hledisko.

Najednou se stará o chudáky horníky v Číně. Ale desetitisíce postižených uranovou těžbou, na tisíce let zamořená území dolů jsou OK.
Každopádně energetická návratnost fotovoltaiky je dnes v průměru kolem 4 - 5 let, zatím co energetická návratnost jaderné elektrárny je zatím nekonečný příběh. Dosud totiž nikdo nedokázal stanovit energetickou náročnost finální likvidace a neutralizace jaderného odpadu.
Ale ještě že máme Wagnera, Klause, Nečase, Paroubka a podobné inteligenty, kteří nás již několik dekád chrání od toho, abychom nedopadli tak mizerně, jako ubozí Švýcaři či Němci...

Pan Tožička zase místo faktů produkuje čiré osobní osočování. Kdo se chce dovědět nějaká konkrétní fakta o současné těžbě uranu (pochopitelně jak množství vytěžené horniny, dolů a následků na okolí je o několik řádů méně než u uhlí), tak třeba zde: http://world-nuclear.org/education/mining.htm
Pochopitelně, že i různé varianty likvidace vyhořelého paliva i v případě využití jeho větší části jako paliva jsou oceněny a pořád jádro vychází energeticky efektivnější než fotovoltaika.