Ve středu se podařilo zprovoznit velín třetího bloku a zdá se, že pracovníci a záchranáři dostávají situaci v elektrárně stále více pod kontrolu. I když řešení následků havárie je určitě dlouhodobou záležitostí a zažijeme určitě ještě dost zvratů. Události, které jsou spojeny s následky jednoho z největších zemětřesení v historii lidstva, budou jistě dlouho předmětem diskuzí a rozborů. Stejně tak budou důkladným analýzám podrobeny události v jaderné elektrárně Fukušima I. A pochopitelně ovlivní i názory zda, kde a jaké jaderné elektrárny stavět. Podle mého názoru je třeba v těchto diskuzích co nejvíce vycházet z faktů. Shodou náhod jsem těsně před současnými událostmi v Deníku Referendum polemizoval s odpůrci jádra. Takže bych si dovolil pokračovat v této diskuzi, která je také reakcí na několik nedávných článků, které zde vyšly nebo názorů, které se objevily v diskuzích.

Pro začátek je třeba zdůraznit, že zemětřesení a následné tsunami bylo bezprecedentní přírodní katastrofou, jejíž následky jsou už jen z pohledu počtu bezprostředních obětí na životech bez nadsázky hrůzné. Havárie ve Fukušimě není zdaleka vyřešena a může v ní dojít k řadě zvratů, ovšem její dopady na zdraví civilního obyvatelstva jsou zanedbatelné a dopady na životní prostředí a škody nepřekračují hodnoty jiných průmyslových havárií s tímto zemětřesením spojených. Je pochopitelně třeba velice pečlivě studovat radiační situaci, zde může docházet v následujících dnech ke zhoršování a řešení bude trvat delší dobu. V budoucí diskuzi je třeba analyzovat všechny možné scénáře, které mohly nastat a zohlednit je i v budoucích postupech.

Dalším důležitým faktem je, že reaktory ve Fukušimě se začaly stavět v šedesátých letech a patří k těm nejstarším, které v současnosti fungovaly. Přesto nápor zemětřesení, které překročilo maximální projektované hodnoty, vydržely bez úhony. Což bylo velmi důležité. Co jim zasadilo kritickou ránu, bylo až následné tsunami s výškou vlny čtrnáct metrů. Podrobnější popis událostí, jejich příčin a dopadů jsem se pokusil popsat v článku, který právě vychází na serveru Osel. Tam je také vysvětleno, proč bylo tak důležité, že reaktory samotné zemětřesení vydržely a fungovaly přesně podle předpokladů. Následující článek na něj volně navazuje a nebudu se v něm věnovat technickým věcem, které jsou spojeny s reaktory ve Fukušimě, ale možnostem vývoje energetiky v Japonsku a Evropě po událostech ve Fukušimě.

Než se pustím do rozboru situace v japonské energetice, dovolil bych si několik poznámek. Velice často se ve zdejších diskuzích objevují názory, že jaderná energetika jako velký zdroj energie je nedemokratická a má být nahrazená malými nezávislými zdroji propojenými chytrou sítí. Problém je, že bez velkých zdrojů se civilizace neobejde a je to vidět v situaci, kdy se obnovitelnými zdroji snažíme nahradit alespoň část fosilních. Jde to, i když jen omezeně, jen díky velkým polím větrných či sluneční elektráren, velkým vodním a přečerpávacím elektrárnám a novým náročným trasám velmi vysokého napětí propojujícím velké vzdálenosti. Stejně, jako se decentralizovaný internet neobejde bez velkých hlavních serverů, se bez centrálního řízení a velkých zdrojů neobejde i elektrická byť chytrá síť. Často se zde ozývá také kritika odborníků. Rozdíl mezi odborníkem a neodborníkem je jediný. Odborník má alespoň o nějaké oblasti dost značnou sumu znalostí. Asi těžko bychom si dali spravit auto k někomu jinému než odborníkovi — automechanikovi. Pro operaci srdce taky budeme žádat odborníka — chirurga. Stejně tak lze nejspíš relevantní zhodnocení různých energetických zdrojů a energetiky jako celku čekat od někoho, kdo má alespoň jisté fyzikální a technické znalosti. Je pravda, že politické rozhodnutí o budoucím vývoji energetiky by mělo probíhat i za účasti veřejnosti, která ponese důsledky tohoto rozhodnutí. Tato veřejnost by měla ovšem mít potřebné znalosti k posouzení reálnosti různých možností a dopadech různých směřování. Následující úvaha je mým příspěvkem k této informovanosti a diskuzi.

Jak řešit japonskou energetiku?