Život se nezastavil. Centrem Krakova proudily v pátek davy turistů. Zahrádky restaurací byly obsypány hosty. Na obou březích Visly se opalovaly stovky lidí.

Svinuté bezpečnostní rolety bránily vstupu do obchodních center. Uzavřené byly některé cukrárny i většina malých samoobsluh. Nevyšly noviny. Zavřená byla veřejná muzea i několik soukromých galerií. Nenakoupili jste ani v samoobsluze na vlakovém a autobusovém nádraží ani v knihkupectví v centru města.

Naši severní sousedé v pátek slavili zároveň civilní Svátek Polského vojska a zároveň církevní svátek Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie. Podle Zákoníku práce patří 15. srpen v Polsku mezi dny, kdy je prodej v obchodech zakázán. Příslušná novela platí od října 2007.

Třináct státních a církevních svátků je v Polsku stanoveno zvláštním zákonem. Zákaz prodeje na všech obchodních místech platí během každého z nich.

Podnětné pro budoucí českou debatu může být, že onen zákaz prodeje není v Polsku určen ani prodejní plochou, ani typem provozu, ani například počtem zaměstnanců. Zákaz je obsažen v části VII Zákoníku práce, konkrétně v článku 151-9a.

Co je to ono obchodní místo pak stanovilo ministerstvo společně s inspektorátem práce. Jde o obchody, stánky, sklady včetně skladů uhlí a stavebních materiálů nebo obchodní domy. Zákaz se týká i zásilkového prodeje.

Výslovnou výjimku ze zákazu má v Polsku doprava, pracovníci v zemědělství, záchranných sborech, hotelnictví nebo gastronomii. Povoleny jsou také nezbytné opravy.

Zákaz práce se týká pouze zaměstnanců v řádném pracovním poměru. Je přitom jedno, zda vznikl pracovní smlouvou, jmenováním nebo volbou. Na druhou stranu se ale netýká těch, kdo mají se zaměstnavatelem uzavřenu třeba dohodu o provedení práce.

Tím, že zákaz prodeje o svátcích vřadili naši severní sousedé do Zákoníku práce, na jednu stranu z této ochrany vyloučili zaměstnance s podřadnými smlouvami. Všemožné „dohody“ jsou přitom v Polsku rozšířenější než u nás. Na druhou stranu je ale ve stejném předpisu jak zákaz prodeje, tak i pravidla, která upravují mzdu zaměstnance za den bez práce a jeho další práva.

Jako zákazník musíte v Polsku počítat s tím, že v daných svátcích nakoupíte jen obtížně a spíše jen potraviny. V supermarketech a různých velkých obchodních centrech zároveň často v předstihu narazíte na oznámení jako „Zítra je svátek, takže se omlouváme, ale samozřejmě budeme mít zavřeno“.

Český Senát schválil návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě koncem července. Jde o návrh Senátu, takže se mu Sněmovna bude věnovat teprve během podzimu. O návrhu jsme od jeho vzniku psali v Deníku Referendum opakovaně (např. v komentáři Velmi umírněný, velmi skromný 5. května 2014).

Návrh, který je spojen se jménem třebíčského sociálně demokratického senátora Františka Bublana, stručně řečeno předpokládá zákaz prodeje v provozovnách s plochou větší než dvě stě metrů čtverečních o sedmi svátcích během roku a na Štědrý den odpoledne.

Bublanův návrh je, slovy Aleny Gajdůškové z jednoho ze senátních jednání, velmi umírněný a velmi skromný. Přesto ale v případě schválení přinese větší ochranu zaměstnancům a zdůrazní význam svátku jako dne, který se z běžného řádu vymyká mimo jiné jako den pracovního klidu.

Zároveň pak alespoň několik dní v roce nebudeme vystaveni nutnosti odmítat další a další nabídky zboží ke koupi. To samo o sobě může být drobnou společenskou změnou. Život se nezastaví, jako se za osm let nezastavil ani u našich polských sousedů.