Na 28 500 tun potravin nabízených britským řetězcem Tesco přišlo za prvních šest měsíců tohoto roku nazmar. Informovalo o tom samo tiskové oddělení řetězce v minulém týdnu s poukazem na vnitropodnikové údaje. Nejvíce se dle Tesca plýtvalo pečivem — vyhozeno jej bylo celkem 11 700 tun, tzn. 41 procent z celku. Následovaly zelenina a ovoce (21 procent), polotovary a mléčné výrobky (obojí 8 procent).

Z konkrétních produktů se nejvíce vyhodilo salátu prodávaného v igelitových baleních. Nazmar jich přišlo 68 procent, přičemž až 35 procent balení vyhodili dle Tesca sami zákazníci.

Stanice BBC upozorňuje, že je o první případ, kdy některý z řetězců podobnou statistiku zveřejnil.

Reakce aktivistů

Britská sdružení bojující proti plýtvání jídlem či chudobě obecně sdílejí chválu, jíž Tescu vyjádřily za příslušný krok některá média, pouze z části. Jak uvádějí na svých webových stránkách, opatření je součástí PR nové politiky řetězce — už v původní zprávě o tématu se Tesco chlubí, jaká opatření zavede, aby plýtvání omezilo; hodlá prý zmenšit balení salátů, odstranit data minimální trvanlivosti u čerstvého ovoce či omezit nabídku pečiva v nekrytých boxech, kde rychle okorává.

Přesto i aktivistická sdružení připouštějí, že jde o krok správným směrem.

„Supermarkety mají skutečně moc problém ovlivnit (...) Musí však udělat daleko více. Do britských supermarketů míří například 40 procent úrody ze všech farem v Keni. Často se stáva, že řetězec odmítne přijmout třeba objednané fazole, protože jsou moc dlouhé či krátké,“ uvádí vedoucí kampaně Feeding the 5000 Niki Charalampopoulouová.

„Optimální by pro začátek bylo, kdyby si každý supermarket začal vést statistiku nejen o vychozeném jídle, ale i o objednaných potravinách, které na pulty nakonec nedorazí. Příslušné statistiky by pak měl prověřovat audit třetí strany,“ píše Charalampopoulouová dále.

Plýtvání globálně, čísla z ČR

V celosvětovém měřítku přijde nazmar dle zářijové zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) každý rok třetina veškeré potravinové produkce. Hmotnostně jde o 1,3 miliardy tun, což vede k hospodářské ztrátě ve výši 14,5 bilionů korun. Při vypěstování promrhaného množství potravin se navíc spotřebuje voda o objemu ročního průtoku ruské řeky Volhy a do ovzduší unikne 3,3 miliardy tun skleníkových plynů.

Přibližně 870 milionů lidí na světě přitom dle OSN každý den hladoví.

Řešení vidí FAO ve změně chování spotřebitelů, regulaci vztahů mezi jednotlivými články dodavatelského řetězce, investicích do infrastruktury a skladovacího vybavení. V zemích třetího světa, jež jsou pro problém klíčové i proto, že 54 procent zmarněného objemu potravin připadá na fázi produkce, ovšem příslušným investicím brání nezřídka Mezinárodní měnový fond či Světová banka.

V ČR řetězce podobné údaje jako Tesco v Británii nezveřejňují. Známo je tak jen, že každý Čech vyhodí ročně přibližně 70 kg potravin, a každá rodina tak přijde v průměru o 20 tisíc korun ročně. U britské jde přitom o podobnou částku — 700 liber.

Na téma v ČR nedávno upozornila i Iniciativa Zachraň jídlo, jež v září rozdávala na Václavském náměstí obědy z potravin, které by jinak supermarkety vyhodily.

Další informace:

BBC News Tesco says almost 30,000 tonnes of food 'wasted'

The Independent Tesco vows to act after study confirms huge food waste

The Guardian It's time to tackle the $1tn mountain of food that we bin globally each year