Na Hostině pro tisíc chybí druhý chod, antikonzumerismus
Petr PávekPlýtvání jídlem je ožehavé téma, kterého se úterní Hostina pro tisíc dotýká. Nakolik však nabízí skutečné řešení problému?
Jak již Deník Referendum informoval, v úterý 10. září se na Václavském náměstí uskuteční akce iniciativy Zachraň jídlo s názvem Hostina pro tisíc. Cílem akce je upozornit na množství zbytečně vyhozeného jídla a případně i přispět ke změně legislativy směrem k tomu, aby řetězce prodejen mohly rozdávat potraviny, které jsou na hraně trvanlivosti, potřebným.
Organizátoři spolupracují s Českou federací potravinových bank a jídlo na přípravu obědů darují potravinové řetězce Makro a Tesco.
Freeganství
Jako freegani se označují lidé, kteří minimalizují svoji spotřebu zdrojů. Podobně jako vegani nejedí žádné živočišné produkty, aby předešli utrpení zvířat, tuto filosofii freegani rozšiřují. Freegani se rozhodli omezit spotřebu všech produktů (nejen živočišných), protože jakákoliv spotřeba v konzumní společnosti zneužívá zvířata, lidi i planetu Zemi.
Já sám jsem několik let participoval na činnosti iniciativy Food not bombs a Hostinu pro tisíc nevnímám jinak než jako PR Tesca a Makra ukázat, jak jsou nature-friendly. Protože právě nadnárodní potravinové řetězce jsou často těmi, kdo před aktivisty či bezdomovci zamyká jídlo do odpadních kontejnerů na řetěz a často ještě platí ochranku, aby dohlídla, že jídlo bude skutečně spáleno, nikoli zkonzumováno.
Politično, které zmiňujete, je zjevné. Food not bombs poukazuje na strukturální příčiny - neschopnost volného trhu efektivně distribuovat potraviny tam, kde je jich nedostatek a zároveň neschopnost zpracovat je tam,kde je jich nadbytek. V materiálech iniciativy Zachraň jídlo jsem žádnou systémovou kritiku nepostřehl. Maximem radikalismu byla výzva ke "změně legislativy" - což je v kontextu těch stovek tun jídla, které se ročně vyhodí - dost malá ambice.