Vláda v pondělí jednala o věcném záměru zákona, který má zastropovat současné zvyšování věku odchodu do důchodu na 65 letech. Ministr financí Andrej Babiš prosazuje, aby se hranice o dva roky posunula na 67 let. O tom, která z obou varianta dostane přednost, rozhodne kabinet na konci června, kdy ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová předloží vládě hned dva návrhy paragrafového znění zákona pro 65 a pro 67 let.

Ministerstvo práce a sociální věcí, které věcný záměr zákona připravilo, má nyní také za úkol spočívat, jak se uvedené varianty promítnou do státního rozpočtu. „I když to nastane de facto za čtrnáct let, neznamená to, že bychom neměli být rozpočtově odpovědní,“ zdůraznil pro ČT24 Andrej Babiš. Rovněž připomněl, že penze přestavují třetinu státního rozpočtu a jedná se o hlavní mandatorní výdaj.

Odbory podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly jednoznačně podporují zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 letech. „Ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem a hnutí ANO evidentně vůbec netuší, jak jsou na tom lidé, kteří mají fyzickou práci. Zda jsou šťastní, spokojení a zdraví, když se dožijí věku pro odchod do důchodu, protože kdyby to věděli, s žádným dalším posunováním hranice na 67 let by nepřišli,“ uvedl pro Deník Referendum Josef Středula.

Středula: momentálně je u nás nekonečný věk pro odchod do důchodu

Podle něho by se dalo s jistou ironií argumentovat tak, že pro státní rozpočet je vlastně nejlepší stávající varianta, tedy nekončený věk pro odchod do důchodu, kdy důchodová hranice pro ty, kteří se narodili po roce 2005, je více než 72 let. „Z tohoto pohledu Ministerstvo financí a hnutí ANO jednoznačně postupují proti zájmům lidí. Vůbec si nejsou vědomi toho, v jakém zdravotním stavu ti, kteří mají fyzickou práci, jsou,“ říká předseda ČMKOS.

A dodává: „Většina zaměstnanců, kteří fyzickou práci vykonávají, jsou rádi, že se v nějakém stavu zdraví dožijí důchodového věku a že si ho budou moci alespoň chvíli užít a čím výše bude tato hranice, tím méně lidí se toho věku bude dožívat,“ uvedl Středula. Podle něho pro odbory není přijatelná diskuze o jakékoli jiné hranici než 65 let. Zároveň ale očekává, že tato otázka bude předmětem jednání na tripartitě, kam by jí mělo předložit Ministerstvo práce a sociálních věcí a také vláda by měla tripartitu požádat o názor, než o věci rozhodne.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v pondělí na tiskové konferenci po jednání vlády uvedla, že návrh ministerstva, který zvyšování odchodu do penze zastropovává na 65 letech věku, je v souladu s průměrem Evropské unie. „Odcházet do důchodu v 67, 68 či v 70 letech, to je ale přece iluzorní. Je spousta povolání, kde to absolutně nepřichází v úvahu,“ zdůraznila pro ČT24 ministryně Marksová.

Podle návrhu se má každých pět let věk odchodu do důchodu přehodnocovat v závislosti na průměrném věku dožití. Tento postup také doporučila důchodová komise, podle které by doba strávená v penzi měla odpovídat čtvrtině života, což aktuálně odpovídá nástupu do důchodu v 65 letech.

V pondělí schválená úprava se má týkat všech občanů narozených po roce 1971. Podle aktuálně platné legislativy se důchodový věk každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Toto prodlužování je dnes prakticky nekonečné. Zavedení pevného věku odchodu do penze je také uvedené v koaliční smlouvě. Ministerstvo financí ale zastropování zvyšování věku odchodu do penze původně zcela odmítalo, nejdříve by se podle něho měl posuzovat věk odchodu do důchodu a až pak se upravit.