Vláda bude penze zvyšovat nařízením. Opozice varuje před populismem

Vratislav Dostál

Vláda schválila změnu systému valorizace penzí, které od ledna příštího roku porostou rychleji, než nyní. O valorizaci penzí bude přitom rozhodovat vláda bez předchozího projednání ve sněmovně. Opozice opatření kritizuje, prý je populistické.

Vláda bude moct od příštího roku zvyšovat penze, aniž by návrh schválila Poslanecká sněmovna. Alespoň s tím počítá vládou schválená novela zákona o důchodovém pojištění, kterou připravila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky zákon umožní vládě od 1. ledna příštího roku zvýšit seniorům důchody formou vládního nařízení, a to nově až do limitu ve výši 1,7 procent. „Vláda tak dostane možnost vyhnout se situaci s velmi nízkou valorizací, kterou například v letošním roce přinesl stávající rigidní vzorec, zakotvený v zákoně,“ uvedl premiér.

Podle opozice ale není možné, aby o valorizaci důchodů rozhodovala samostatně pouze vláda. „Ta by tímto získala nástroj pro zcela populistická rozhodnutí o zvyšování důchodů například před volbami,“ tvrdí Lenka Kohoutová z ODS.

Vláda schválila úpravu valorizačních pravidel tak, aby mohla posílit příjmovou úroveň důchodců a rozhodnout i o vyšším zvýšení, než jaké plyne z dosavadních pravidel. Nově by tak u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry a procentní výměry činil až 1,7 % jeho výše, pokud by zvýšení vyplácených důchodů podle valorizačních pravidel bylo nižší.

„Zvyšování důchodů v řádech desetikorun považuji za výsměch lidem, kteří celý život pracovali a odváděli peníze do důchodového systému, proto si zaslouží si důstojné podmínky,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Podobný návrh jsem nesla na vládu už v loňském roce a jsem opravdu ráda, že tentokrát se podařilo v koalici najít shodu,“ připomněla.

Podle nových pravidel bude zvýšení důchodů stanovovat vláda svým nařízením. Nejedná se přitom o novou úpravu, jde o částečný návrat k právnímu stavu před zářím 2011, kdy horní hranice zvýšení nebyla stanovena. Tehdejší vlády přesto sáhly k mimořádnému zvýšení důchodů pouze dvakrát.

Dosavadní pravidla jsou striktní a upravují zvýšení vyplácených důchodů ve vztahu k základní i procentní výměře. Základní výměry vyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní výměry činila devět procent průměrné mzdy (po zaokrouhlení na celé desetikoruny nahoru), a procentní výměry se při zvýšení v pravidelném termínu (tj. v lednu) zvyšují o tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu jeho celkové zvýšení odpovídalo součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy.

Tento postup může v praxi znamenat například to, že za určitých okolností může docházet i k velmi nízkému nominálnímu zvýšení důchodů v řádu i jen několik desetikorun, jak se to stalo například v lednu 2016. Při tomto nízkém zvýšení, které je v nesouladu s příjmy ostatních skupin obyvatelstva, s růstem mezd a HDP, je životní situace zejména u lidí s nízkým důchodem obtížně zvládnutelná.