Vláda bude moct od příštího roku zvyšovat penze, aniž by návrh schválila Poslanecká sněmovna. Alespoň s tím počítá vládou schválená novela zákona o důchodovém pojištění, kterou připravila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky zákon umožní vládě od 1. ledna příštího roku zvýšit seniorům důchody formou vládního nařízení, a to nově až do limitu ve výši 1,7 procent. „Vláda tak dostane možnost vyhnout se situaci s velmi nízkou valorizací, kterou například v letošním roce přinesl stávající rigidní vzorec, zakotvený v zákoně,“ uvedl premiér.

Podle opozice ale není možné, aby o valorizaci důchodů rozhodovala samostatně pouze vláda. „Ta by tímto získala nástroj pro zcela populistická rozhodnutí o zvyšování důchodů například před volbami,“ tvrdí Lenka Kohoutová z ODS.

Vláda schválila úpravu valorizačních pravidel tak, aby mohla posílit příjmovou úroveň důchodců a rozhodnout i o vyšším zvýšení, než jaké plyne z dosavadních pravidel. Nově by tak u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry a procentní výměry činil až 1,7 % jeho výše, pokud by zvýšení vyplácených důchodů podle valorizačních pravidel bylo nižší.

„Zvyšování důchodů v řádech desetikorun považuji za výsměch lidem, kteří celý život pracovali a odváděli peníze do důchodového systému, proto si zaslouží si důstojné podmínky,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. „Podobný návrh jsem nesla na vládu už v loňském roce a jsem opravdu ráda, že tentokrát se podařilo v koalici najít shodu,“ připomněla.

Podle nových pravidel bude zvýšení důchodů stanovovat vláda svým nařízením. Nejedná se přitom o novou úpravu, jde o částečný návrat k právnímu stavu před zářím 2011, kdy horní hranice zvýšení nebyla stanovena. Tehdejší vlády přesto sáhly k mimořádnému zvýšení důchodů pouze dvakrát.

Dosavadní pravidla jsou striktní a upravují zvýšení vyplácených důchodů ve vztahu k základní i procentní výměře. Základní výměry vyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní výměry činila devět procent průměrné mzdy (po zaokrouhlení na celé desetikoruny nahoru), a procentní výměry se při zvýšení v pravidelném termínu (tj. v lednu) zvyšují o tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu jeho celkové zvýšení odpovídalo součtu růstu cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy.

Tento postup může v praxi znamenat například to, že za určitých okolností může docházet i k velmi nízkému nominálnímu zvýšení důchodů v řádu i jen několik desetikorun, jak se to stalo například v lednu 2016. Při tomto nízkém zvýšení, které je v nesouladu s příjmy ostatních skupin obyvatelstva, s růstem mezd a HDP, je životní situace zejména u lidí s nízkým důchodem obtížně zvládnutelná.