Trochu zavádějící jsou některé titulky o tom, že ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby starobní důchod trval dvacet let. Při letmém přečtení to může působit tak, že po dvaceti letech jeho pobírání by náhle stát mohl konkrétnímu penzistovi říci: stop, už nedostaneš ani korunu. Je to ovšem jinak a o řády lepší zpráva.

Důchodová komise vedená profesorem Martinem Potůčkem dostala na stůl návrh ministerstva, na základě kterého by se v případě, že by průměrná doba pobírání penze trvala devatenáct až dvacet jedna let, nemusela tak rychlým tempem zvyšovat věková hranice pro odchod do důchodu. Pokud by naopak byla průměrná doba pobírání penze delší, věk pro odchod do ní by se rychleji zvyšoval.

Situace by se měla podle ministerstva vyhodnocovat vždycky jednou za pět let. Vláda by dostala podrobnou analýzu vypracovanou pravděpodobně statistickým úřadem. Podle ní by vláda případně předložila Sněmovně novelu zákona, kterou by mohla zrychlit, nebo naopak přibrzdit tempo růstu věku odchodu do penze.

V současné době je v České republice asi sedmnáct procent penzistů, pravidla jsou nastavena tak, že u mužů se věková hranice odchodu do důchodu zvyšuje každý rok o dva měsíce, u žen o čtyři měsíce. Postupně by se to mělo, podle současných pravidel, vyrovnat. V roce 2030 by měli jít v šedesáti pěti letech do důchodu muži a ženy bez dětí či s jedním dítětem.

Lidé, kteří se narodili v roce 1977, by měli jít do důchodu v šedesáti sedmi letech. Není stanoveno, kdy by se vzrůstající věk pro odchod do penze zabrzdil. Profesor Potůček se nechal slyšet, že není rozumné, aby se věk pro odchod do důchodu zvyšoval donekonečna.

Na návrh mohou být různé názory, jedno je ale jisté: snaha současné vlády situaci pravidelně analyzovat je poctivějším přístupem, než jaký předváděla vláda ODS, TOP 09 a LIDEM, která ani neuvažovala o tom, že zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu by mohl být problém. A to minimálně ze tří důvodů.

Proto, že lidé jsou po letech práce - zvláště v některých profesích - prostě unavení. Proto, že práci těžko shání už člověk kolem padesátky. Jak by pak žil, pokud by měl jít do penze až kolem sedmdesátky? A také proto, že člověk má po letech práce také nárok na léta bez práce (pokud tedy chce, samozřejmě).

Ideální by samozřejmě bylo, pokud by se věková hranice pro odchod do důchodu nenavyšovala. Je potěšitelné, že snaha současné vlády s tím alespoň počítá a nevnucuje zvrácenou představu, že je naprosto nezbytné, aby lidé odcházeli do penze čím dál později, že by se jí nakonec ani někteří nemuseli dožít.

Stejně tak je dobře, že penze budou navýšeny alespoň v průměru o 205 korun. Doba „hojení se“ na nejslabších, jak činili někdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) a spol., je tedy zaplaťpánbu (alespoň nyní) pryč!