Zástupci odborů a zaměstnavatelů se na pondělním jednání tripartity neshodli na navýšení minimální mzdy od příštího roku. O jejím růstu tak rozhodne vláda. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby se minimální mzda zvedla buď jednorázově od začátku příštího roku na 11 000 korun a nebo nejprve od ledna na 10 600 a od července se pak dorovnala na 11 000 korun. Samo ministerstvo ale upřednostňuje jednorázové navýšení, ke kterému se rovněž kloní předseda vlády Bohuslav Sobotka.

„Podpořím návrh, který předkládá paní ministryně Marksová na jednání vlády, to je zvýšení minimální mzdy od příštího roku na zhruba 11 000 korun hrubého,“ uvedl premiér Sobotka, který také zdůraznil, že pracovat by se mělo vyplácet.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly ale navýšení na 11 000 korun není dostatečné. Odbory prosazují růst minimální mzdy alespoň o 1600 korun, tedy na 11 500 korun. Středula také připomněl, že česká minimální mzda je dlouhodobě pod hranicí chudoby.

Marksová: Babiš před volbami sliboval minimální mzdu 15 tisíc

„Co se týká pozice České republiky, jsme úplně nejhorší v minimální mzdě v oblasti zemí Visegrádské skupiny, ať už v nominální hodnotě nebo v hodnotě kupní síly,“ řekl předseda ČMKOS, podle kterého se v minulosti vždy potvrdilo, že se zvyšováním minimální mzdy se v České republice pokaždé snížila i nezaměstnanost.

„Velká inspirace je také na Slovensku. Slovenští zaměstnavatelé souhlasí už nyní s tím, aby od 1. ledna 2017 v přepočtu byla minimální mzda 11 600 korun, čeští 10 600,“ zmínil Středula. Právě zaměstnavatelé jsou ochotni přistoupit na růst minimální mzdy nejvýše o zmíněných 700 korun. S tímto navýšením souhlasí i ministr financí Andrej Babiš.

„Andrej Babiš chce od ledna zvýšit minimální mzdu jen na 10 600. To je 9 359 čistého. Před volbami ale sliboval 15 tisíc! Předvolebním slibem nezarmoutíš?,“ komentovala postoj předsedy hnutí ANO na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

„Paní Marksová samozřejmě od ráda do večera vymýšlí, jak zatížit státní rozpočet. Jí je jedno, jestli máme deficit, nemáme, máme dluhy, nemáme dluhy. Mně to jedno není. Já jsem odpovědný za peníze všech daňových poplatníků,“ reagoval pro ČT24 Andrej Babiš na vyjádření ministryně Marksové. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý podle ČTK dokonce prohlásil, že institut minimální mzdy považuje za zbytný.

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala zvýšit minimální mzdu během svého funkčního období na čtyřicet procent průměrné mzdy. Zatím ji Sobotkova vláda zvýšila dvakrát po 700 korunách na současných 9900 korun. Jakým způsobem se minimální mzda od příštího roku zvýší, rozhodne na svém zasedání vláda. Doposud premiér Sobotka avizoval navýšení o 1100 korun, čímž by podle Josefa Středuly minimální mzda dosáhla 38,5 % průměrné mzdy.