Jak jsme uvedli již ve stínové zprávě Social Watch, kterou jsme prezentovali v OSN v New Yorku, Česká republika zažívá velice úspěšné období, což je patrné z vývoje řady důležitých indikátorů: máme rostoucí HDP (a obnovenou konvergenci k vyspělým zemím, která byla za pravicových vlád přetržena, respektive se přeměnila například vůči Německu v divergenci), rostou i mzdy (a to jak průměru, mediánu, tak i minimální mzdy), nezaměstnanost je nízká a počet volných pracovních míst vysoký, disponujeme přebytkem na běžném účtu a dobrých výsledků dosahuje i státní rozpočet.

Podíváme-li se na dekompozici HDP, vidíme, že slábne role investic. Hlavním tahounem se stávají výdaje domácností, které profitují z rostoucích mezd, pozitivně přispívá i bilance zahraničního obchodu a vládní výdaje.

Situace na trhu práce je rovněž pozitivní. Míra nezaměstnanosti patří k nejnižším v EU a zároveň je k dispozici vysoký počet volných pracovních míst (k I. Kvartálu roku 2016 je jich až 117 tisíc). V této souvislosti je ovšem nutno vnímat strukturální nesoulad a také relativně vysoký počet uchazečů evidovaných na Úřadu práce. Nepoměr mezi oběma ukazateli indikuje hlubší sociální problémy (jev hystereze, práce na černo a podobně), které by neměly být podceňovány. Postupné zvyšování minimální mzdy ji přibližuje k hranici pracující chudoby, poté, co minimální mzda za pravicových vlád nebyla téměř sedm let zvyšována.

Nízká nezaměstnanost a rekordní zaměstnanost jsou dobrým znamením pro dosažení Cíle 8.5 (plná a produktivní zaměstnanost), naopak přetrvávající rozdíly mezi odměňováním žen a mužů (včetně významného rozdílu u mediánu) jeho naplnění stojí v cestě.

Navzdory kurzové politice ČNB pokračují deflační trendy, které se promítají v indexu spotřebitelských cen, a také výrazně u cen výrobců (zemědělství, zpracovatelský průmysl, i služby). Nebezpečí bubliny se rýsuje na realitním trhu, který profituje z rostoucích mezd a rostoucího optimismu spotřebitelů, z celkově pozitivního vývoje na trhu práce, a také z nízkých úrokových sazeb.

Dobré výsledky v hospodaření státu jsou dány dočerpáváním prostředků z EU i nárůstem inkasa daní, který je dán ekonomickým růstem (nárůst inkasa DPH je spojen s rostoucími výdaji domácností). Snahy o narovnání konkurenčního prostředí a také zvýšení výběru DPH, jako jsou takzvaná kontrolní hlášení nebo plánovaná elektronická evidence tržeb, bude možno vyhodnotit až s větším časovým odstupem.

Vládní dluh zaznamenal pokles (daný růstem HDP) na 41 procent HDP, přičemž tato hodnota patří v rámci srovnání EU mezi ty nejnižší. Roste zájem o vládní dluhopisy ze strany zahraničí, motivací je také očekávané posílení koruny.

Dlouhodobé tendence

Z dlouhodobého hlediska stále platí, že model českého rozvoje je modelem takzvané „závislé ekonomiky“. Byl vytvořen na konci 90. let, přičemž v posledních letech je zřejmá jeho neudržitelnost.

V mikrosféře se tento model demonstruje značným ekonomickým vlivem zahraničních firem. To vyúsťuje ve značný odliv takzvaných prvotních důchodů ze země, který se makroekonomicky odráží ve významné disproporci mezi hrubým domácím produktem a hrubým národním důchodem.