Chaos kolem příspěvku na bydlení je dalším klackem pod nohy samoživitelkám

Olga Richterová

Od července se změnily podmínky pro získání příspěvku na bydlení. Žadatelka musí dokázat, že v domácnosti nežije otec dítěte. Jak to ale udělat, když nespolupracuje?

Pachatelům domácího násilí poskytuje změna jen další prostor pro trápení své rodiny. Foto Pro Bono Australia

Rodiče, kteří zůstali na výchovu potomka sami, patří dlouhodobě do skupiny nejvíce ohrožené chudobou. Úřady jim teď navíc hází další klacky pod nohy. Od července 2020 se totiž změnily podmínky pro získání příspěvku na bydlení — nově musí žadatelka či žadatel dokazovat, že s nimi v domácnosti nežije otec či matka dítěte. 

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Aby byla situace ještě komplikovanější, nemají úřady jasno ani v tom, zda se pravidla týkají pouze nových žadatelů o dávku, nebo i těch již příspěvek pobírajících, popřípadě co se vlastně počítá jako důkaz „nebydlení“. 

Někde postačuje dokument o rozvodu, jinde chtějí i nájemní smlouvu druhého rodiče potvrzující bydlení na odlišné adrese. To ovšem samoživitelům působí velké problémy, protože druhý rodič mnohdy odmítá spolupracovat. Nebezpečnou páku dává nejasný výklad do rukou i například násilnickým ex-partnerům, kteří tak mohou svou původní rodinu vydírat. 

Nejednotné Úřady práce 

Nízkopříjmové domácnosti, z nichž významnou část představují rodiny samoživitelů, dlouhodobě bojují s nedostatkem financí a mnohdy mají problém zajistit sobě a dětem důstojné bydlení. Pro tyto případy mohou žádat o státní podporu v podobě příspěvku na bydlení. 

Od devadesátých let až dosud se pro jeho výpočet vycházelo z příjmů členů domácnosti, kteří mají v daném bytě trvalý pobyt. To se však od začátku července 2020 změnilo a pracovníci Úřadu práce mohou nově rozhodnout o tom, že se mezi zmíněné členy domácnosti počítá i někdo, kdo tam trvalý pobyt vůbec nemá, ale fakticky členem domácnosti je. Tedy například otec dítěte. Potud to je v pořádku: znění zákona totiž původně znemožňovalo započítat do příjmů rodiny i partnera nahlášeného trvalým pobytem jinde, byť mohl v domácnosti fakticky pobývat. 

Potíž ale nastává ve chvíli, kdy má úřad podezření, že se otec dítěte v bytě zdržuje, i když tomu tak v realitě není. A chce po žadatelce o příspěvek doložit, že se v nemovitosti bývalý partner skutečně nenachází. 

Situaci komplikuje navíc fakt, že úřady nemají ujasněný jednotný postup dokazování. Někde postačují rozvodové papíry, například Úřad práce v Plzni ale začal chtít po všech (nových i již příspěvek pobírajících) žadatelích, aby doložili nájemní smlouvu bývalého partnera z nového bydliště. Tady ale přichází již zmíněný klíčový problém — řada ex-partnerů nemá zájem spolupracovat a žadatel nemá šanci nikde potvrzení kvůli ochraně osobních údajů získat. Pachatelům domácího násilí pak takovýto výklad poskytuje jen další prostor pro trápení své rodiny.  

V případě, že žadatel o dávku potvrzení nesežene, může Úřad práce nově přijít do bytu či domu na tzv. místní šetření — aby se na vlastní oči přesvědčil, kdo vlastně v nemovitosti přebývá. Nejde o nijak příjemnou zkušenost, ale někdy je nezbytná. 

V praxi to probíhá tak, že pracovníci úřadu ověří jména na zvoncích i schránce, vyptávají se sousedů a následně v bytě zkontrolují například botník, zubní kartáčky a toaletní potřeby, skříně v ložnici a podobně. Pokud k šetření nedojde, měly by Úřadu práce postačit informace od Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, tedy OSPODu, který má přehled o dětech z rozvedených rodin i pobytu jejich rodičů. Popřípadě by mělo být přijato prohlášení žadatele o dávku. Bohužel neexistuje záruka, že takové kroky bude Úřad práce skutečně akceptovat. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí by se tak mělo soustředit na to, jak sjednotit postupy pro jednotlivá pracoviště Úřadů práce. A zejména přestat komplikovat život těm nejohroženějším skupinám. 

Jako důkaz o nepřítomnosti partnera by mělo stačit například potvrzení od OSPOD, pokud je s ním rodina v kontaktu, kopie žádosti podané na soud o úpravě styku s nezletilým nebo o výživném, potvrzená dohoda mezi rodiči, případně jiné písemnosti související s rozvodem či stanovováním výživného.

    Diskuse