Desítky cyklistů z iniciativy Brněnská cykloguerilla zablokovaly v pondělí večer na čtvrt hodiny provoz na jedné z nejrušnějších křižovatek v centu Brna protínající ulice Cejl a Koliště. Akcí chtěli upozornit na nevyhovující podmínky pro brněnské cyklisty. Při protestu aktivisté požadovali po městu navýšení rozpočtu pro rozvoj cyklodopravy a zvýšení její bezpečnosti.

Impulsem ke svolání protestu se stal incident z poloviny minulého týdne, kdy právě na ulici Cejl srazil řidič rozvážkové služby cyklistu, který dosud leží v kómatu. Řidič nedal cyklistovi přednost a podle policistů měl pozitivní test na amfetamin. Aktivisté upozornili také na další nehody, při kterých řidič srazil člověka na kole či koloběžce.

„V Brně stále panují alarmující podmínky pro lidi na kolech. Přestože má město již několik let vypracovaný plán na podporu cyklodopravy, ve skutečnosti nic nedělá. Chceme aby deset procent z rozpočtu na dopravu šlo na opatření pro cyklodopravu uvnitř města, kde se pohybuje nejvíce lidí,“ řekla Deníku Referendum jedna z organizátorek protestu Dagmar Krišová.

Aktivistům vadí také způsob, jakým k dopravním nehodám přistupuje policie, která radí cyklistům, jak se srážkám s vozidly vyhnout. „Řidiči aut by měli převzít zodpovědnost za to, že ovládají tunu železa. Nelíbí se nám, že policie po nehodách často zmiňuje, co měl cyklista udělat jinak,“ dodala Krišová.

Policisté během protestu nezasahovali. „Museli jsme zareagovat a řídit dopravu tak, aby nevznikaly další komplikace. Účastníci protestu nejednali v souladu se zákonem o shromažďování a případné přestupky předáme správním orgánům,“ řekl novinářům na místě mluvčí jihomoravské policie Petr Zámečník.

Reakce politiků

Cyklisté přišli i na úterní jednání zastupitelstva, kde politikům vyčítali, že nesplnili sliby dané na začátku volebního období a pro cyklodopravu v Brně toho udělali málo. Zmiňovali například nedávné rekonstrukce ulic Křenová či Milady Horákové, při kterých se s cyklisty vůbec nepočítalo.

„Ze čtyř miliard na dopravu město ročně vyčlenilo v průměru pouhých jeden a půl milionu korun na opatření pro cyklisty, což je přibližně 0,04 procent rozpočtu,“ vyčetl zastupitelům člen spolku Brno na kole Marek Lahoda.

Primátor města Petr Vokřál (ANO) dal protestujícím částečně za pravdu, i podle něj nejsou opatření pro cyklisty dostatečná. „Zavádění pruhů a infrastruktury pro cyklisty skutečně trvá déle. Já sám jezdím na kole a pociťuji to. Na místech, kde se snažíme cyklistům pomoct, však naše záměry napadají různé spolky jako například Brno autem a dosáhnout konsensu není snadné,“ vysvětloval Vokřál.

Na výzvy aktivistů reagoval také náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno), který brněnskou dopravu do března letošního roku řídil. Podle něj město připravilo důležité záměry pro zvýšení bezpečnosti cyklistů, které je nyní potřeba převést do praxe.

„Zpracovali jsme studie a jsou připraveny projekty pro více než desítky ulic, kde chceme zavést cyklopruhy a podpůrná opatření pro lidi pohybující se na kolech. Souhlasím, že by město mělo dělat více, nicméně realizace těchto záměrů nějaký čas trvá,“ dodal Hollan.

Podle aktivistů se však zástupci města pouze vymlouvají. „Vystoupení Matěje Hollana mi přišlo zoufalé. Příklad ulice Kounicová dokazuje, že v případě realizace cyklistických opatření při rekonstrukci silnic lze postupovat rychle. Mnohé zmiňované projekty leží v šuplíku už dlouho a chybí politická vůle je zrealizovat. Po plánech se zkrátka jezdit nedá,“ řekl Deníku Referendum člen iniciativy Brněnská cykloguerilla, který si přál zůstat v anonymitě.

Blokáda křižovatky Cejl a Koliště nebyla jediným protestem, který se v pondělí v Brně konal. O hodinu dříve se sešly dvě desítky lidí na akci za návrat zrušených přechodů na křižovatku ulic Úvoz a Údolní. Ten před čtyřmi lety zrušilo město kvůli zvýšení plynulosti dopravy v křižovatce. Akce však neměla za cíl přerušit dopravu, chtěla pouze upozornit na problémy s chybějícím přechodem.