Necelá jedna pětina potravin vzniká zbytečně. Končí totiž v popelnicích a odpadkových koších. Konkrétně v roce 2019 vyhodili lidé zhruba 931 milionů tun jídla, tedy sedmnáct procent z celkového objemu dostupného spotřebitelům.

Na rozsáhlý problém plýtvání potravinami upozornila studie zveřejněná minulý týden. Spolupracovali na ní vědci z Programu OSN pro životní prostředí se zástupci britské občanské organizace WRAP, jež se na téma využití a distribuce potravin dlouhodobě zaměřuje.

Výzkumníci se zabývali pouze odpadem z domácností, prodejen s potravinami a stravovacích služeb. Pro alespoň jednu ze tří zkoumaných oblastí získali data z čtyřiapadesáti zemí, ve zbylých případech vyplýtvané množství jídla dopočítali.

Plýtvají i chudé státy

Výsledky ukazují, že nejvíce jídla se vyhazuje v domácnostech, a to jednašedesát procent. V celosvětovém průměru tak každý člověk vyhodí zhruba čtyřiasedmdesát kilogramů potravin ročně. Česká republika se podle propočtů autorů nachází mírně pod průměrnou globální hodnotou, neboť u nás na jednoho člena domácnosti připadá sedmdesát kilogramů potravinového odpadu.

Ve zprávě vydané spolu se závěry studie navíc výzkumníci upozorňují, že plýtvání jídlem významně přispívá ke klimatické krizi. Na základě údajů o uhlíkové stopě produkce potravin odhadují, že zbytečně vyhozené jídlo souvisí s osmi až deseti procenty všech emisí skleníkových plynů. Zjednodušeně tak lze říct, že pokud by vyplýtvané jídlo bylo státem, v celosvětovém žebříčku znečišťovatelů by obsadilo třetí místo za Čínou a Spojenými státy.

Z hlediska emisí skleníkových plynů představují největší zátěž právě potraviny, které vyhazují až sami spotřebitelé. Ty už totiž prošly výrobou, zpracováním, skladováním i dopravou, přičemž v každé této fázi více či méně navýšily svoji uhlíkovou stopu, která se v tomto případě otiskla naprosto zbytečně.

„Kdybychom snížili potravinový odpad, mohli bychom redukovat emise skleníkových plynů, zpomalit ničení přírody skrze přetváření a znečišťování půdy a vylepšit dostupnost jídla, a tedy bojovat s hladověním a zároveň ušetřit peníze, zejména teď v době globálního hospodářského poklesu,“ komentovala výsledky studie výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí Inger Andersenová.

Aktuální zjištění navzdory dřívějším předpokladům ukazují, že plýtvání jídlem není pouze záležitostí bohatých zemí. „Objem vyhozených potravin v domácnostech je v přepočtu na obyvatele podobný napříč státy z různých příjmových skupin,“ uvedla v prohlášení britská organizace WARP.

Podle internetového magazínu Earther na tom může mít podíl skutečnost, že v zemích Třetího světa bývají hůře dostupné i jinak běžné způsoby uložení potravin, jako jsou například lednice. Předpokládá se, že kvůli tomu vzniká až čtvrtina tamního potravinového odpadu.

Slabá data

Výsledky nové studie přinášejí podle jejích autorů dosud nejkomplexnější obraz o tom, kolik jídla zbytečně končí v odpadkových koších. Významnou slabinou výzkumu je však to, že kvůli nedostatku dat nezohledňuje, jaký podíl z celkového množství vyhozených potravin tvoří jejich nepoživatelné části jako jsou kosti či skořápky. Výsledný odhad tak může být mírně zkreslený.

Výzkumníci proto vyzývají vlády a místní samosprávy, aby objem vyhozeného jídla lépe a častěji monitorovaly. Kvalitní a kompletní data získali jen ze zlomku států, jejich sběr přitom představuje důležitý první krok k řešení celého problému, jenž zbytečně zatěžuje životní prostředí.