Plýtvání jídlem způsobuje až deset procent emisí, statisíce tun ho končí v koši

Lucie Čejková

Domácnosti, obchody a restaurace na celém světě ročně vyhazují téměř miliardu tun potravin. Jejich produkce a následná likvidace přitom zcela zbytečně vytvoří osm až deset procent globálních emisí skleníkových plynů.

Většina potravinového odpadu, konkrétně jednašedesát procent z jeho celkového objemu, pochází z domácností. Stravovací služby pak přidávají dalších šestadvacet procent a zbylých třináct tvoří zbytky jídla z obchodů. Foto Lance Cheung, USDA

Necelá jedna pětina potravin vzniká zbytečně. Končí totiž v popelnicích a odpadkových koších. Konkrétně v roce 2019 vyhodili lidé zhruba 931 milionů tun jídla, tedy sedmnáct procent z celkového objemu dostupného spotřebitelům.

Na rozsáhlý problém plýtvání potravinami upozornila studie zveřejněná minulý týden. Spolupracovali na ní vědci z Programu OSN pro životní prostředí se zástupci britské občanské organizace WRAP, jež se na téma využití a distribuce potravin dlouhodobě zaměřuje.

Výzkumníci se zabývali pouze odpadem z domácností, prodejen s potravinami a stravovacích služeb. Pro alespoň jednu ze tří zkoumaných oblastí získali data z čtyřiapadesáti zemí, ve zbylých případech vyplýtvané množství jídla dopočítali.

Plýtvají i chudé státy

Výsledky ukazují, že nejvíce jídla se vyhazuje v domácnostech, a to jednašedesát procent. V celosvětovém průměru tak každý člověk vyhodí zhruba čtyřiasedmdesát kilogramů potravin ročně. Česká republika se podle propočtů autorů nachází mírně pod průměrnou globální hodnotou, neboť u nás na jednoho člena domácnosti připadá sedmdesát kilogramů potravinového odpadu.

×