Plýtvání jídlem způsobuje až deset procent emisí, statisíce tun ho končí v koši

Lucie Čejková

Domácnosti, obchody a restaurace na celém světě ročně vyhazují téměř miliardu tun potravin. Jejich produkce a následná likvidace přitom zcela zbytečně vytvoří osm až deset procent globálních emisí skleníkových plynů.

Většina potravinového odpadu, konkrétně jednašedesát procent z jeho celkového objemu, pochází z domácností. Stravovací služby pak přidávají dalších šestadvacet procent a zbylých třináct tvoří zbytky jídla z obchodů. Foto Lance Cheung, USDA

Necelá jedna pětina potravin vzniká zbytečně. Končí totiž v popelnicích a odpadkových koších. Konkrétně v roce 2019 vyhodili lidé zhruba 931 milionů tun jídla, tedy sedmnáct procent z celkového objemu dostupného spotřebitelům.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Na rozsáhlý problém plýtvání potravinami upozornila studie zveřejněná minulý týden. Spolupracovali na ní vědci z Programu OSN pro životní prostředí se zástupci britské občanské organizace WRAP, jež se na téma využití a distribuce potravin dlouhodobě zaměřuje.

Výzkumníci se zabývali pouze odpadem z domácností, prodejen s potravinami a stravovacích služeb. Pro alespoň jednu ze tří zkoumaných oblastí získali data z čtyřiapadesáti zemí, ve zbylých případech vyplýtvané množství jídla dopočítali.

Plýtvají i chudé státy

Výsledky ukazují, že nejvíce jídla se vyhazuje v domácnostech, a to jednašedesát procent. V celosvětovém průměru tak každý člověk vyhodí zhruba čtyřiasedmdesát kilogramů potravin ročně. Česká republika se podle propočtů autorů nachází mírně pod průměrnou globální hodnotou, neboť u nás na jednoho člena domácnosti připadá sedmdesát kilogramů potravinového odpadu.

Ve zprávě vydané spolu se závěry studie navíc výzkumníci upozorňují, že plýtvání jídlem významně přispívá ke klimatické krizi. Na základě údajů o uhlíkové stopě produkce potravin odhadují, že zbytečně vyhozené jídlo souvisí s osmi až deseti procenty všech emisí skleníkových plynů. Zjednodušeně tak lze říct, že pokud by vyplýtvané jídlo bylo státem, v celosvětovém žebříčku znečišťovatelů by obsadilo třetí místo za Čínou a Spojenými státy.

Z hlediska emisí skleníkových plynů představují největší zátěž právě potraviny, které vyhazují až sami spotřebitelé. Ty už totiž prošly výrobou, zpracováním, skladováním i dopravou, přičemž v každé této fázi více či méně navýšily svoji uhlíkovou stopu, která se v tomto případě otiskla naprosto zbytečně.

„Kdybychom snížili potravinový odpad, mohli bychom redukovat emise skleníkových plynů, zpomalit ničení přírody skrze přetváření a znečišťování půdy a vylepšit dostupnost jídla, a tedy bojovat s hladověním a zároveň ušetřit peníze, zejména teď v době globálního hospodářského poklesu,“ komentovala výsledky studie výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí Inger Andersenová.

Aktuální zjištění navzdory dřívějším předpokladům ukazují, že plýtvání jídlem není pouze záležitostí bohatých zemí. „Objem vyhozených potravin v domácnostech je v přepočtu na obyvatele podobný napříč státy z různých příjmových skupin,“ uvedla v prohlášení britská organizace WARP.

Podle internetového magazínu Earther na tom může mít podíl skutečnost, že v zemích Třetího světa bývají hůře dostupné i jinak běžné způsoby uložení potravin, jako jsou například lednice. Předpokládá se, že kvůli tomu vzniká až čtvrtina tamního potravinového odpadu.

Slabá data

Výsledky nové studie přinášejí podle jejích autorů dosud nejkomplexnější obraz o tom, kolik jídla zbytečně končí v odpadkových koších. Významnou slabinou výzkumu je však to, že kvůli nedostatku dat nezohledňuje, jaký podíl z celkového množství vyhozených potravin tvoří jejich nepoživatelné části jako jsou kosti či skořápky. Výsledný odhad tak může být mírně zkreslený.

Výzkumníci proto vyzývají vlády a místní samosprávy, aby objem vyhozeného jídla lépe a častěji monitorovaly. Kvalitní a kompletní data získali jen ze zlomku států, jejich sběr přitom představuje důležitý první krok k řešení celého problému, jenž zbytečně zatěžuje životní prostředí.

Systematický sběr celostátních údajů o plýtvání jídlem zatím neexistuje ani v České republice. Doposud se evidenci věnovaly pouze dílčí výzkumy nebo iniciativy. Například v Brně lidé podle šetření Mendelovy univerzity vyhazují v průměru přes sedmatřicet kilogramů potravinového odpadu na osobu a rok. Z českých závodních jídelen a rychlých občerstvení pak sbíral data projekt RedPod, podle kterého se v těchto provozech ročně vyplýtvá na sedmadvacet tisíc tun jídla.

Stát však s evidencí množství vyhozených potravin v budoucnu počítá — mimo jiné kvůli tomu, že jejich reportování bude už příští rok požadovat Evropská komise. „V nové legislativě odpadového hospodářství je od letošního roku zavedena definice pojmu potravinový odpad s cílem usnadnit monitoring tohoto druhu odpadu,“ uvedla pro Deník Referendum mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Chybějící plošný sběr dat zatím ministerstvo životního prostředí řeší podporou již zmíněných lokálních nebo sektorově zaměřených projektů. V oblasti předcházení vzniku potravinového odpadu pak spoléhá na osvětu ve školách a restauracích a aktuálně také rozděluje příspěvky na budování a rozvoj potravinových bank.

Deník Referendum se na opatření kvůli plýtvání jídlem dotazoval i ve třech největších tuzemských městech. Pražský magistrát momentálně zkouší svážet kuchyňský odpad z domácností a v budoucnu počítá s jeho využitím pro výrobu bioplynu nebo hnojiva. Podobně postupují i zastupitelé Brna, kteří chtějí za účelem zpracování zbytkových potravin vystavět novou bioplynovou stanici. V Ostravě pak město spolupracuje s tamní potravinovou bankou, které pomáhá s koordinací pomoci a finančně přispívá na její provoz.

Rázněji zakročit proti plýtvání potravinami by podle odborníků z OSN a organizace WRAP měly vlády a místní samosprávy zejména v období po koronavirové pandemii. Ucelené programy na lepší nakládání s potravinami navrhují zahrnout do národních plánů obnovy. Ten český však zatím vláda neprojednala. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) ho původně plánoval předložit do konce února, jeho přípravy však stále probíhají.

Novinářka Dharna Noorová z webu Earther nicméně poukázala na to, že výsledky šetření více než cokoli jiného odhalují další z řady chyb současného ekonomického systému: „Náš kapitalistický způsob produkce jídla chrlí další a další potraviny kvůli zvyšování zisku, nikoli kvůli udržitelnosti nebo zastavení hladovění. Pokud se opravdu máme zaměřit na jádro problému plýtvání potravin, musíme změnit právě tohle.“

Další informace