Firmy z koncernu Agrofert získaly za dobu působení jeho majitele Andreje Babiše (ANO) v pozici předsedy vlády bezmála tři miliardy korun na zemědělských dotacích, spočítala pro Deník N společnost Datlab. Holding, který premiér účelově vložil do svěřenských fondů, je tak vůbec jejich největším příjemcem v České republice. Podniky sdružené v Agrofertu dotace čerpaly navzdory tomu, že audit Evropské komise prokázal Babišův střet zájmů, kvůli němuž by na ně nárok mít neměly. Jak chtějí opoziční předvolební koalice změnit pravidla podpory velkých agrokoncernů?

Podle analýzy, kterou si v souvislost auditem k Babišovu střetu zájmů nechal zpracovat evropský výbor pro rozpočtovou kontrolu, se v první padesátce největších tuzemských příjemců zemědělských dotací umístilo hned několik firem z holdingu Agrofert. V roce 2018 to byly podniky Amino Žatec (13. místo; 1,52 milionu eur), Agro Jevišovice (17. místo; 1,43 milionu eur) nebo Oseva Agri Chrudim (21. místo; 1,41 milionu eur). O rok později společnosti Alimex Nezvětice (35. místo; 1,32 milionu eur), Oseva Agri Chrudim (36. místo; 1,31 milionu eur) a Kladrubská (41. místo, 1,29 milionu eur).

Omezení podpory velkých agrokoncernů slibovala nová evropská Společná zemědělská politika, která ve své původní verzi pracovala s povinným zastropováním maximální výše dotací na jeden subjekt. „Podpoříme přímý strop ve výši šedesáti tisíc eur ročně na jednu farmu, což efektivně zastaví penězovod agrobaronům,“ říkal před rokem europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Zároveň budeme hlasovat pro celkové zastropování peněz konečným vlastníkům firem. V českých podmínkách to způsobí, že lidem, jako je Babiš, už do klína nespadne další tučná částka, pomocí níž bude drancovat krajinu,“ dodával.

Představitelé členských států Evropské unie ovšem záměr komise, za nějž se stavěla i část Evropského parlamentu, odmítli a prosadili, aby zastropování dotací bylo toliko dobrovolné, tedy zcela v režii národních vlád. Významným hráčem v tomto střetu byla — nepřekvapivě — i Česká republika. Ačkoli polovinu zdejších zemědělských podniků tvoří ty s výměrou do pěti hektarů a dalších pětatřicet procent hospodaří s méně něž padesáti hektary, dohromady obdělávají jen deset procent zemědělské půdy. Většinu naopak obhospodařují velké skupiny, a právě ty čerpají největší část dotací.

Zastropování dotací a platby na první hektar

Přinese změna vládní garnitury, respektive případný volební úspěch Pirátů se Starosty a koalice SPOLU změnu české zemědělské politiky? Blok tří tradičních pravicových stran ve svém programovém dokumentu stručně konstatuje, že podpoří jak zastropování dotací pro velké firmy — s přihlédnutím k podmínkám zdejšího zemědělství, tak platby na první hektar. „Chceme podporovat malé a střední firmy. Jelikož ovšem není zřejmé, jaká bude konečná podoba Společné zemědělské politiky, nemůžeme prozatím upřesnit na jaké výměře dotace zastropujeme,“ upřesnil pro Deník Referendum Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ačkoli program liberálnější z předvolebních opozičních koalic o zastropování zemědělských dotací výslovně nehovoří, Radek Holomčík (Piráti) Deníku Referendum řekl, že s tímto nástrojem Piráti se Starosty počítají. „Pracujeme s hranicí deseti až patnáctinásobku průměrné výměry, která je v České republice bezmála desetkrát vyšší než evropský průměr. Daná hranice by měla splnit to, co od zastropování očekáváme: omezit výhody plynoucí z velikosti a zabránit spekulativnímu skupování zemědělské půdy,“ vysvětlil s tím, že za ideální považuje stanovit limity nikoliv pro podniky, ale pro jejich koncové majitele.

Druhým nástrojem, s nímž Piráti se Starosty pracují, jsou redistributivní platby, tedy vyčlenění části rozpočtu — nejlépe dvaceti procent — na přímé platby jen pro firmy hospodařící na méně než dvou stech hektarech. „Na malé podniky zbude více peněz,“ podotkl Holomčík. Koalice dále slibuje, že zruší přímé dotace na hektar, z něhož jde produkce na energetické účely — například kukuřice do bioplynových stanic nebo řepka do bionafty. „V bioplynkách je dotovaná vyrobená energie, jedná se o dvojí dotaci. Na půdě se mají paliva pěstovat minimálně,“ doplnil Pavel Čížek (STAN).

Zástupci ekologických organizací upozorňují, že od případného zastropování dotací výraznější proměnu českého zemědělství očekávat nelze. „Opatření sice přesměruje prostředky k menším firmám, ale nezaručí, že budou hospodařit šetrněji a udržitelněji,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum Martin Rexa z hnutí DUHA s tím, že omezení podpory by mohlo část velkých zemědělců přimět k ještě intenzivnějšímu hospodaření než doposud. „Jakkoliv bych uvítal, kdyby tu bylo více menších podniků, nelze toho dosáhnout radikálním řezem. Navíc lidé se do zemědělství nijak nehrnou,“ doplnil.

V zásadě shodně o tématu uvažuje i ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš, podle něhož zastropování dotací zdaleka nepředstavuje nejpodstatnější nástroj pro zlepšení zemědělského hospodaření. „Důležité je soustředit se na zvyšování podílu ekologického zemědělství, omezovat rozsáhlé plochy, na nichž je pěstována jen jedna plodina, a rozšiřovat prostory pro krajinné prvky a zelené plochy,“ vysvětlil Deníku Referendum. „Jakkoliv je malá farma zpravidla lepší než velká, vlastnická struktura o tom, jak se kdo chová ke krajině, nerozhoduje,“ uzavřel.