Zemědělství v EU: schizofrenní přístup k ochraně životního prostředí i klimatu

Radek Kubala

V institucích Evropské unie probíhá spor o podobu Společné zemědělské politiky, který spustilo říjnové oslabení politik na ochranu klimatu ze strany Evropského parlamentu a členských států. Kvůli tomu v EU existují zemědělské politiky dvě.

Předmětem podpory už nesmí být jen produkce, ale zejména péče o krajinu a všechny její složky. Na tom se však orgány EU s mnohými zástupci svých členských států neshodnou. Foto FB EU Food & Farming

Zemědělství patří v Evropské unii k nejštědřeji dotovaným sektorům. Už od začátku šedesátých let získávají evropští zemědělci dotace z unijního rozpočtu v rámci takzvané Společné zemědělské politiky, ze které se v příštích sedmi letech bude rozdávat přes tři sta čtyřicet miliard eur (přibližně deset bilionů korun). Mezi institucemi EU a členskými státy však ohledně toho, jak moc mají dotace podporovat ochranu přírody a klimatu, panují neshody.

Reálně existují dvě zemědělské politiky. Jedna ambicióznější vedená strategiemi a legislativou Evropské komise, druhá podstatně slabší dotační politika prováděná v rámci Společné zemědělské politiky. Příští půl rok přitom definitivně ukáže, kam se v zemědělství Evropská unie vydá. Už teď je ale jisté, že hlavní slovo budou mít jednotlivé členské státy.

Každoročně přitom může zemědělský sektor za přibližně deset procent vypuštěných emisí skleníkových plynů, které způsobují klimatickou krizi. Podle expertů současná zemědělská praxe přispívá také k úbytku biodiverzity. Nešetrným farmařením odtéká z evropských polí každoročně skoro miliarda tun ornice a po nebi létá přibližně o čtyři sta dvacet milionů ptáků méně než v roce 1980.

Využívání chemických přípravků v zemědělství pak vede k úbytku hmyzu, kterého za poslední dekády vymizely dvě třetiny. Ve všech členských státech je v provozu deset milionů farem a celkově sektor zaměstnává dvaadvacet milionů lidí, v součtu s návaznými sektory je to až čtyřiačtyřicet milionů lidí. Populace farmářů však stárne a jen jedenáct procent z nich je v současnosti mladších čtyřiceti let.

Právě kvůli nutnosti přilákat k farmaření mladé lidi a zároveň řešit dopady zemědělství na životní prostředí a klima se před dvěma lety Evropská komise loni rozhodla představit nové strategie pro ozelenění celého sektoru a v roce 2018 spustila proces reformy celého systému vyplácení zemědělských dotací, které tvoří až čtyřicet procent evropského rozpočtu.

Evropská komise: na cestě k ekologizaci zemědělství

Už v červnu roku 2018 Evropská komise předložila návrh reformy Společné zemědělské politiky, která měla začít fungovat od letošního roku spolu s dalším sedmiletým rozpočtovým obdobím EU. Nicméně kvůli průtahům a neshodám se o návrhu diskutovalo až na konci loňského roku, a výsledek reformy tak bude platný až od roku 2023. Do té doby se budou dotace vyplácet podle stávajících pravidel.

Původní návrh komise přitom obsahoval poměrně velké změny ve vyplácení dotací, které měly zajistit zejména ochranu pro menší a středně velké farmáře a také nastolit kurz vedoucí k ekologizaci. Mezi jinými navrhovala zastropování dotací na jednoho skutečného vlastníka, konkrétně na sto tisících eur (přes dva a půl milionů korun).

×