Jedním z hlavních kroků, který chce OSN udělat v rámci boje za záchranu biodiverzity, je vytvoření odborné organizace podobné Mezivládnímu panelu pro změnu klimatu, která bude shrnovat poznatky o biologické rozmanitosti z celé planety. Tyto snahy o vytvoření IPBES (Mezinárodní vědeckopolitické platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby) byly zahájeny v roce 2005.

Podle Anne Larigauderiové z programu na ochranu biodiverzity DIVERSITAS dosud neexistuje globální mechanismus, který by shrnoval veškeré informace o aktuálním stavu ekosystémů a na jejich základě vytvářel podklady pro politické rozhodování. Toho by se mohl zhostit právě IPBES.

„Instituce, vlády i veřejnost mají roztříštěný pohled na svět, což je nepřímou příčinou ztráty biologické rozmanitosti,“ řekla Larigauderiová na pařížské konferenci věnované biodiverzitě v rámci Roku biodiverzity, vyhlášeného OSN.

Podle ní k mnoha politickým rozhodnutím dochází bez ohledu na důsledky pro biodiverzitu. Sem řadí i některá zelená rozhodnutí, například vládní politiky podpory biopaliv.

V říjnu má proběhnout setkání necelých dvou set zemí světa, které podepsaly Úmluvu o biologické rozmanitosti. Na tomto jednání by měli představitelé jednotlivých států vytvořit závazné dohody pro boj proti úbytku biodiverzity pro příští desetiletí.

Jednání o vytvoření panelu ale blokuje spor mezi chudými a bohatými státy. Chudé žádají o podporu při budování kapacit, díky kterým by mohly sledovat stav vlastních přírodních systémů a interpretovat hrozby. Bohaté země ale nemají zájem jim finančně pomoci. Spor by mohl vzniku panelu zabránit.

Největší podíl na ztrátě biodiverzity přitom mají bohaté země. Například během posledního dne pařížské konference o biodiverzitě byli evropští politici šokování slovy Domoniqua Richarda z Evropské agentury pro životní prostředí, podle kterého je jen sedmnáct procent ekosystémů Evropy v přijatelném stavu.

Již léta dochází k degradaci přírodních systémů, které jsou nezbytné pro produkci jídla, čistého vzduchu, vody, regulaci klimatu a podobně. Evropané si mnohdy tyto hrozby ani neuvědomují.

To je podle významného indického ekologa a zástupce Mezinárodní unie pro ochranu přírody Ashoka Khosly způsobeno tím, že si bohatí mohou nakoupit služby ekosystému kdekoliv na planetě. Označil proto bohaté za „lidi geosféry“. Naproti tomu chudí jsou lidé ekosystémů, což znamená, že jsou přímo závislí na místních zdrojích v místě svého bydliště. Tito lidé si nemohou dovolit získat potraviny nebo vodu odjinud, a proto si jsou vědomi přímých důsledků ničení vlastní přírody.

Victoria Tauli-Corpuzová, předsedkyně stálého fóra OSN pro záležitosti domorodých, uvedla, že právě kvůli tomu je největší biodiverzita v oblastech, které kontrolují domorodí obyvatelé. „Přestože žijí v oblastech s nejbohatší biodiverzitou, jsou stále nejchudšími z nejchudších,“ řekla Corpuzová.

IPS uvádí, že původní obyvatelé podporují koncepci mezinárodního panelu pro boj za záchranu biodiverzity, ale potřebují mít jistotu, že jejich tradiční znalosti budou uplatněny. „Již bojujeme za to, aby skončilo vykořisťování přírody. Můžeme pomoci a udělat hodně, ale potřebujeme k tomu dostatečnou podporu,“ vysvětlila Corpuzová.

Podle Koshly navíc lidé neumí ohodnotit přírodu a její služby. „Strom je mnohem hodnotnější kapitálový aktiv než dřevo. Ale nevíme, jak plně zhodnotit strom nebo les.“ Podle ekonomických odhadů převyšuje hodnota přírody na planetě několikrát hodnotu současné globální ekonomiky. A zatímco se bude reformovat světový ekonomický systém, aby do sebe tyto hodnoty začlenil, ztratí se další velká část bohaství přírody.

Další informace:

IPS BIODIVERSITY: Northern "Biopirates" Gobbling up Resources