Nástrahy jádra se nepočítají v Havlíčkových milimetrech, ale v našich miliardách
Karel PolaneckýOdhodlání ministra Havlíčka stavět novou jadernou elektrárnu naráží na to, že projekt čekají nevyhnutelné průtahy a zdražení, tržně nemůže být za žádných okolností výhodná. Kdo ztráty zaplatí? Občané v ceně elektřiny nebo stát z rozpočtu?
Silná deklarace ministra průmyslu Karla Havlíčka, že z plánu na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech nelze ustoupit ani o milimetr, by měla k plánovanému projektu přitáhnout pozornost a kritické hodnocení. Odhodlání totiž v podobném případě často nestačí, o čemž by klíčové podniky jaderného průmyslu mohly vyprávět.
Sledovat, jak bude nastavena smlouva mezi státem a ČEZ bude jistě zajímavé. Vedení ČEZ by na základě svých analýz k výstavbě bloku nepřistoupilo a je prakticky jisté, že stát bude muset převzít část rizik spojených s projektem, aby ČEZ smlouvu podepsal.
↗
Tržně bez šance. Dodavatelé ochotní převzít rizika už zkrachovali. Kdo tedy zbývá? Stát, anebo občané. Foto Iva Ondráčková, archiv DR
Hlavní kolo celé hry by ovšem přišlo následně, při uzavírání smluv mezi ČEZ jako investorem a hlavním dodavatelem technologie. Model smlouvy, která by byla oboustranně výhodná se bude hledat velmi těžko.
×
Domov → Komentář
24. února 2020 ve 12.10
Související
Diskuse
JK
February 24, 2020 v 15.41
Žádné strachy. Následovat bude ještě drsnější mediální masáž, než jakou jsme zažili před dostavbou Temelína. Tentokrát bude mnohem hnusnější, tehdy ještě nebyly sociální sítě ani internet v každé domácnosti... Podle tehdejších výhrůžek ČEZu i některých politiků jsme letos měli být už nejméně 10 let bez elektřiny, kdyby se Temelín nebyl dokončil. Skutečnost je taková, že veškerá produkce z Temelína se celou dobu vyváží.
A pokud jde o termíny a náklady, tak jakýkoli nepřekročitelný rozpočet, jakýkoli závazný termín dokončení jakékoli nové JE a jakékoli státem i ČEZem garantované ceny elektřiny, v nichž se ty náklady budou splácet, je nutno vynásobit koeficientem cca 3, abychom si udělali představu o skutečnosti.
Kdo by to měl zaplatit, o tom snad není pochyb...
A pokud jde o termíny a náklady, tak jakýkoli nepřekročitelný rozpočet, jakýkoli závazný termín dokončení jakékoli nové JE a jakékoli státem i ČEZem garantované ceny elektřiny, v nichž se ty náklady budou splácet, je nutno vynásobit koeficientem cca 3, abychom si udělali představu o skutečnosti.
Kdo by to měl zaplatit, o tom snad není pochyb...
IH
February 24, 2020 v 19.29
Vývoz elektrické energie ve stávající míře nemám za rozumný. Již dávno měly být odstaveny uhelné elektrárny, produkující zhruba dvě třetiny jeho objemu.
Lze předpokládat, že v následujícím období k odstavování zařízení spalujících uhlí opravdu dojde. Výstavba dalších bloků jaderných elektráren (nebo aspoň jedné z nich) se za takových poměrů dá považovat za menší zlo. Zvláště má-li podporu místních i krajů.
Tržní nekonkurenceschopnost nových bloků JE by neměla být argumentem, na který bychom tady všichni kdovíjak slyšeli. Také si nemyslím, že by byla ve vzduchu kdovíjaká "masáž", neboť většina "pro" bude zřejmě nezpochybnitelná. Samozřejmě, že politický zápas čekat lze. Nelze vyloučit ani referendum, jež může rozšíření JE posvětit.
Lze předpokládat, že v následujícím období k odstavování zařízení spalujících uhlí opravdu dojde. Výstavba dalších bloků jaderných elektráren (nebo aspoň jedné z nich) se za takových poměrů dá považovat za menší zlo. Zvláště má-li podporu místních i krajů.
Tržní nekonkurenceschopnost nových bloků JE by neměla být argumentem, na který bychom tady všichni kdovíjak slyšeli. Také si nemyslím, že by byla ve vzduchu kdovíjaká "masáž", neboť většina "pro" bude zřejmě nezpochybnitelná. Samozřejmě, že politický zápas čekat lze. Nelze vyloučit ani referendum, jež může rozšíření JE posvětit.
JK
"Tržní nekonkurenceschopnost nových bloků JE by neměla být argumentem, na který bychom tady všichni kdovíjak slyšeli."
Tak možná na něj aspoň někteří uslyšíme, až bude elektřina stát dvakrát až třikrát tolik než dnes i pro maloodběratele. (Poslední rok se na burze v Lipsku obchodovalo na úrovni 45 - 55 EUR/MWh, nákladová cena z JE zřejmě nepůjde pod 100 EUR.) Nebo až do JE půjdou subvence na úkor zdravotnictví, školství a důchodů. Když už tedy nestačí Černobyl, Fukušima a skutečnost, že zatím nikdo nevymyslel, jak se budou JE po skončení životnosti likvidovat a kdo bude hlídat ten odpad 30 000 let, než přestane zářit... Před 30 000 lety si naši předci rozbíjeli hlavy sekeromlaty. Co bude za 30 000 let?
"...většina 'pro' bude zřejmě nezpochybnitelná."
Která "pro" to například budou?
"Nelze vyloučit ani referendum, jež může rozšíření JE posvětit."
Jistě. Oni už si ředitelé Čechistánu pohlídají, aby argumentace ve prospěch JE proběhla na mentální a intelektuální úrovni argumentace pro brexit...
Tak možná na něj aspoň někteří uslyšíme, až bude elektřina stát dvakrát až třikrát tolik než dnes i pro maloodběratele. (Poslední rok se na burze v Lipsku obchodovalo na úrovni 45 - 55 EUR/MWh, nákladová cena z JE zřejmě nepůjde pod 100 EUR.) Nebo až do JE půjdou subvence na úkor zdravotnictví, školství a důchodů. Když už tedy nestačí Černobyl, Fukušima a skutečnost, že zatím nikdo nevymyslel, jak se budou JE po skončení životnosti likvidovat a kdo bude hlídat ten odpad 30 000 let, než přestane zářit... Před 30 000 lety si naši předci rozbíjeli hlavy sekeromlaty. Co bude za 30 000 let?
"...většina 'pro' bude zřejmě nezpochybnitelná."
Která "pro" to například budou?
"Nelze vyloučit ani referendum, jež může rozšíření JE posvětit."
Jistě. Oni už si ředitelé Čechistánu pohlídají, aby argumentace ve prospěch JE proběhla na mentální a intelektuální úrovni argumentace pro brexit...
JN
aniž bych tím jakkoliv vyjadřoval podporu výstavbě jaderných elektráren (vždy jsem byl proti a stále jsem), dovolil bych si připomenout Vaše dřívější stanovisko k cenám elektřiny: Podle Vás JE přece ŽÁDOUCÍ, ABY ELEKTŘINA BYLA DRAHÁ. Nyní si v tom ale - jak se zdá - poněkud protiřečíte. Jestliže vysoké ceny elektřiny schvalujete, pak přece (z Vašeho hlediska) nemohou být argumentem proti jaderným elektrárnám.
JK
Já jsem měl na mysli energie obecně. A stále tvrdím, že obecně energie levné jsou. Dokud lidi mají na to, aby autem popojížděli každou noc od diskotéky k hospodě a zpět, dokud bude nadpoloviční většina jízd soukromými vozidly v USA nebo v Německu na vzdálenost 2 km a méně, dokud nebude zdaněno letecké palivo, dokud se bude vyplácet dovážet kdejakou zbytečnou veteš přes moře z Číny, do té doby bude platit, že jsou energie příliš levné.
Taky jsem jinde napsal, že oceňujeme energetické suroviny pouze náklady na jejich vydobytí z přírody, protože jejich skutečnou hodnotu stanovit neumíme (asi to v tomto systému ani dost dobře nejde). To je jako bych měl v bance milión a dojel si pro něj autobusem za 25 Kč. Pak má ten milión hodnotu těch 25 Kč. Takže i z pohledu našeho vztahu k přírodě jsou energie příliš levné.
Zároveň platí, že jsou energie drahé, když i v bohatých zemích jako je Velká Británie trpí spousta lidí dilematem, jestli si mohou dovolit jídlo nebo topení. Energie jsou drahé, dokud si z nich někdo dělá zdroj vytloukané renty jako v případě solární energie v Čechistánu. A totéž bude platit, jestli platby za energie po dostavbě nových předražených bloků JE půjdou vposledku na soukromá konta politickými loutkáři pečlivě vybraných šéfíků některých obchodních korporací.
Jaderná energie by se dala se skřípěním zubů akceptovat, kdyby posloužila jako mezičlánek mezi dnešním stavem a úplným přechodem na obnovitelné zdroje. To se ovšem v tomto systému reálně očekávat nedá. Zatím se nedá čekat nic jiného, než že poslouží jako další z mnoha zdrojů vytloukání renty - v situaci, kdy "normální" materiální výroba už rozumný zisk nenese. A z tohoto hlediska platí, že jaderná energie je a bude i nadále nepřijatelně drahá.
Taky jsem jinde napsal, že oceňujeme energetické suroviny pouze náklady na jejich vydobytí z přírody, protože jejich skutečnou hodnotu stanovit neumíme (asi to v tomto systému ani dost dobře nejde). To je jako bych měl v bance milión a dojel si pro něj autobusem za 25 Kč. Pak má ten milión hodnotu těch 25 Kč. Takže i z pohledu našeho vztahu k přírodě jsou energie příliš levné.
Zároveň platí, že jsou energie drahé, když i v bohatých zemích jako je Velká Británie trpí spousta lidí dilematem, jestli si mohou dovolit jídlo nebo topení. Energie jsou drahé, dokud si z nich někdo dělá zdroj vytloukané renty jako v případě solární energie v Čechistánu. A totéž bude platit, jestli platby za energie po dostavbě nových předražených bloků JE půjdou vposledku na soukromá konta politickými loutkáři pečlivě vybraných šéfíků některých obchodních korporací.
Jaderná energie by se dala se skřípěním zubů akceptovat, kdyby posloužila jako mezičlánek mezi dnešním stavem a úplným přechodem na obnovitelné zdroje. To se ovšem v tomto systému reálně očekávat nedá. Zatím se nedá čekat nic jiného, než že poslouží jako další z mnoha zdrojů vytloukání renty - v situaci, kdy "normální" materiální výroba už rozumný zisk nenese. A z tohoto hlediska platí, že jaderná energie je a bude i nadále nepřijatelně drahá.
JN
a) drahá, pokud to těm, které nenávidím hodí velký zisk, ale je zároveň také
b) levná, pokud se prostý lid v důsledku jejích nízkých cen nechová tak, jak by měl (respektive jak bych si přál, aby se choval).
Na to je v liberální demokracii jednoduchý recept: těm "hajzlům kapitalistům" to sebrat a na prostý lid řádně dohlédnout, aby si moc nevyskakoval. Na cenách energií potom vlastně už ani moc nezáleží.
b) levná, pokud se prostý lid v důsledku jejích nízkých cen nechová tak, jak by měl (respektive jak bych si přál, aby se choval).
Na to je v liberální demokracii jednoduchý recept: těm "hajzlům kapitalistům" to sebrat a na prostý lid řádně dohlédnout, aby si moc nevyskakoval. Na cenách energií potom vlastně už ani moc nezáleží.
JK
"...pokud to těm, které nenávidím hodí velký zisk..."
Proč myslíte, že je nenávidím? Moje úvaha je zcela technokraticky racionální a s nenávistí ani jinými emocemi nemá nic společného. Já si totiž myslím, že ty peníze utržené za statek veřejného zájmu, za jaký by energie měly být považovány, mají skončit jinde než na soukromých kontech, a v tomto speciálním případě by se měly pod veřejnou kontrolou použít výhradně na přechod k udržitelné energetice.
Kromě toho nejen ekonomičtí disidenti typu Švihlíkové, ale i mainstreamoví ekonomové si začínají (konečně!) uvědomovat, že vytloukání renty škodí ekonomice jako celku. A například to, co se stane s cenami energií po dostavbě nových jaderných bloků navrhovaným způsobem, ničemu jinému než vytloukání renty neposlouží.
Pokud jde o ten "prostý lid", tak vůči jeho neracionálnímu a vposledku i pro něj škodlivému chování by ceny energií mohly mít aspoň do nějaké míry regulativní a snad i výchovný charakter. To, že neregulovaná (nejen letecká) zbytečná doprava škodí i "prostému lidu", je snad mimo diskusi.
Proč myslíte, že je nenávidím? Moje úvaha je zcela technokraticky racionální a s nenávistí ani jinými emocemi nemá nic společného. Já si totiž myslím, že ty peníze utržené za statek veřejného zájmu, za jaký by energie měly být považovány, mají skončit jinde než na soukromých kontech, a v tomto speciálním případě by se měly pod veřejnou kontrolou použít výhradně na přechod k udržitelné energetice.
Kromě toho nejen ekonomičtí disidenti typu Švihlíkové, ale i mainstreamoví ekonomové si začínají (konečně!) uvědomovat, že vytloukání renty škodí ekonomice jako celku. A například to, co se stane s cenami energií po dostavbě nových jaderných bloků navrhovaným způsobem, ničemu jinému než vytloukání renty neposlouží.
Pokud jde o ten "prostý lid", tak vůči jeho neracionálnímu a vposledku i pro něj škodlivému chování by ceny energií mohly mít aspoň do nějaké míry regulativní a snad i výchovný charakter. To, že neregulovaná (nejen letecká) zbytečná doprava škodí i "prostému lidu", je snad mimo diskusi.
JN
February 25, 2020 v 17.30
Pokud je, pane Kalousi, Vaše úvaha technokraticky racionální a bez emocí,
pak samozřejmě počítá také s tím, že kromě státu nikdo jiný nebude produkovat statek veřejného zájmu (v tomto případě elektřinu) bez soukromé motivace.
Fakticky to tedy znamená totéž, co jsem již poznamenal výše v těch uvozovkách, jen je to teď "bez emocí".
"Technokraticky" jste tedy dospěl k témuž závěru jako já:
Peníze utržené za statek veřejného zájmu nemají končit na soukromých kontech ("kapitalistům to sebrat") a vůči neracionálnímu a škodlivému chování prostého lidu by ceny energií měly mít výchovný charakter ("na prostý lid dohlédnout, aby si nevyskakoval").
Fakticky to tedy znamená totéž, co jsem již poznamenal výše v těch uvozovkách, jen je to teď "bez emocí".
"Technokraticky" jste tedy dospěl k témuž závěru jako já:
Peníze utržené za statek veřejného zájmu nemají končit na soukromých kontech ("kapitalistům to sebrat") a vůči neracionálnímu a škodlivému chování prostého lidu by ceny energií měly mít výchovný charakter ("na prostý lid dohlédnout, aby si nevyskakoval").
AM
February 26, 2020 v 7.37
Férové by asi bylo říct, že ne úplně všichni krachují.
Rosatom začíná budovat své VVER1200 a jestliže první bloky stavěli 10 let, v Bělorusku (č.4) už to stáhli na 7 let a výhledově počítají s 5 lety.
Ceny nejsou úplně veřejné, ale vypadá to na cca 5mldUSD/blok.
https://www.idnes.cz/technet/technika/dostavba-belorusko-jaderna-elektrarna.A200223_114459_tec_technika_mla
Rosatom začíná budovat své VVER1200 a jestliže první bloky stavěli 10 let, v Bělorusku (č.4) už to stáhli na 7 let a výhledově počítají s 5 lety.
Ceny nejsou úplně veřejné, ale vypadá to na cca 5mldUSD/blok.
https://www.idnes.cz/technet/technika/dostavba-belorusko-jaderna-elektrarna.A200223_114459_tec_technika_mla
JK
V ruských poměrech nikdy zvenku neposoudíte, co je výsledkem fungování tržních mechanismů a co zasahování státu. Rosatom je 100% státní podnik a sdružuje bez výjimky všechny složky ruského jaderného průmyslu, civilní i vojenské. (Až po tak odtažité oblasti jako je provoz flotily jaderných ledoborců.) Kromě toho je v oblasti jaderného průmyslu i státním regulačním orgánem, takže vlastně kontroluje sám sebe a rozhoduje o (ne)připuštění jiných subjektů do branže. Jaké to má důsledky pro veřejnou informovanost o jeho činnosti a ekonomických ukazatelích, to si jistě odvodíte sám.
A pokud jde o to, že se v Rusku s něčím "výhledově počítá", tak to vůbec nic neznamená; koneckonců ten slavný bonmot "mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky" vznikl právě v Rusku.
A pokud jde o to, že se v Rusku s něčím "výhledově počítá", tak to vůbec nic neznamená; koneckonců ten slavný bonmot "mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky" vznikl právě v Rusku.
JN
February 26, 2020 v 20.27
"Jaké to má důsledky pro veřejnou informovanost o jeho činnosti"?
Z Vašeho příspěvku soudím, že důsledky pro veřejnou informovanost to má docela pozitivní.
Na Slovensku právě probíhají závěrečné zkoušky před spuštěním dvou nových reaktorů VVER 440 v Mochovcích:
https://jadernaenergie.online/wp-content/uploads/2020/01/JE_01_2020_nahled.pdf
O tom, proč se tak protahuje a prodražuje stavba nového reaktoru v Olkiluotu, nám v kantýně v Řeži nic při obědě nepromítají, ale něco se najde na Wikipedii:
https://en.wikipedia.org/wiki/Olkiluoto_Nuclear_Power_Plant#Unit_3
U nás v Česku jsme zažili, jak stavitelům Temelína pomohlo právě Hnutí Duha svými protesty a zpochybňováním bezpečnosti elektrárny postavit poloviční elektrárnu za dvakrát delší dobu a dvakrát větší peníze. A taky ČEZu v tichosti zapomenout slib, že po spuštění Temelína odstaví pár nejšpinavějších uhelných elektráren.
Od té doby se protahování a prodražování staveb stalo v Česku normou, ale jen pro veřejné zakázky, u kterých není smluvně zajištěna fixní cena, ale lze vyhrát veřejnou soutěž nízkou cenovou nabídkou, a následně si připočítávat „vícenáklady‟. Že by i ve Finsku zavládly české poměry?
Něco s Finskem skutečně společného máme, a sice kapitalismus. Na každé velké stavbě pracuje větší počet kontraktorů a subkontraktorů, a i když Finové mají lépe fungující státní administrativu, méně děravé zákony a nižší míru korupce, některé postupy snižování nákladů a maximalizace zisku jsou univerzální, jak ukazuje případ bulharského kontraktora vlastněného mafií a nutícího zaměstnance k otrocké práci.
Částečně je dokonce za problémy v Olkiluotu opravdu zodpovědné i protijaderné hnutí, ovšem jen nepřímo, tím, jak úspěšné v posledních asi třiceti letech bylo. Tím, že se v Evropě na celou jednu generaci jaderné elektrárny stavět přestaly, odešli zkušení odborníci, když ne rovnou do důchodu, aspoň na úplně jiné práce. Přímo vražednou kombinací pro úspěšnou stavbu je pak spojení stavebních firem bez zkušeností se stavbami jaderných elektráren s konstrukcí reaktoru novéhy, vylepšeného typu, jaký dosud nikdo nikde nestavěl.
Dosti znepokojivé — ovšem nikoliv ve vztahu k jaderné bezpečnosti — je, že většina problémů spočívá v tom, že něco bylo postaveno v příliš nízké kvalitě, než aby to prošlo náročnými testy vyžadovanými pro jaderná zařízení, a muselo se to předělávat. Z toho patrně vyplývá, že běžnější stavby, které nemají nic společného s jadernou technologií, a proto nikdo tak úzkostlivě neprověřuje jejich kvalitu, se staví poněkud chatrně, a tak zřejmě nemůžeme vědět, kdy nám co nejaderného spadne na hlavu.
Zajímavé je, že Olkiluoto mělo být první stavbou nového vylepšeného typu reaktoru od Arevy, tentýž typ měl být následně instalován i v Hinkley Pointu, další problematické stavbě, kterou Karel Polanecký zmiňuje, a také ve Francii ve Flamanville, kde stavba rovněž vázne. Dva reaktory toho typu nicméně už vyrábějí elektřinu v Číně — vzhledem k výše řečenému patrně ani ne tak proto, že Čína je schopna jakékoliv protesty a blokády ekoaktivistů velmi nevybíravě potlačit, jako prostě proto, že Čína jaderné elektrárny staví, a proto má firmy, které mají s potřebnými pracemi dostatek zkušeností.
https://en.wikipedia.org/wiki/EPR_(nuclear_reactor)
Právě praxe ve stavbě jaderných elektráren bude patrně hlavním důvodem, proč Rosatom slovenské Mochovce úspěšně dokončuje a zřejmě úspěšně dokončí i maďarský Paks, ať už je v tajné smlouvě cokoliv. Ostatně jakousi smlouvu, nevím, zda to byla ta tajná, o které mluví Karel Polanecký, ukázala maďarská vláda aspoň Evropské komisi, a ta ji schválila:
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_17_464
Že právě Rosatom bude i pro nás nejlepším stavitelem, pokud se rozhodneme někde nějaké nové reaktory vybudovat, říkají i lidé z Ústavu jaderného výzkumu, které občas potkávám. Obzvlášť chválí novou ruskou technologii, která více než ve vylepšování samotného reaktoru spočívá v optimalizaci řízení jeho stavby:
https://en.wikipedia.org/wiki/VVER-TOI
Protože první reaktor tohoto typu Rusové teprve staví u sebe doma v Kursku, není zatím jisté, nakolik budou schopni dodržet, co slibují, ale automatizované přizpůsobování postupu stavby tomu, jak se na místě vyvíjí, má umožnit spustit první reaktor čtyři roky po začátku stavby a každý další reaktor na stejném místě za dalšího tři a půl roku.
https://jadernaenergie.online/wp-content/uploads/2020/01/JE_01_2020_nahled.pdf
O tom, proč se tak protahuje a prodražuje stavba nového reaktoru v Olkiluotu, nám v kantýně v Řeži nic při obědě nepromítají, ale něco se najde na Wikipedii:
https://en.wikipedia.org/wiki/Olkiluoto_Nuclear_Power_Plant#Unit_3
U nás v Česku jsme zažili, jak stavitelům Temelína pomohlo právě Hnutí Duha svými protesty a zpochybňováním bezpečnosti elektrárny postavit poloviční elektrárnu za dvakrát delší dobu a dvakrát větší peníze. A taky ČEZu v tichosti zapomenout slib, že po spuštění Temelína odstaví pár nejšpinavějších uhelných elektráren.
Od té doby se protahování a prodražování staveb stalo v Česku normou, ale jen pro veřejné zakázky, u kterých není smluvně zajištěna fixní cena, ale lze vyhrát veřejnou soutěž nízkou cenovou nabídkou, a následně si připočítávat „vícenáklady‟. Že by i ve Finsku zavládly české poměry?
Něco s Finskem skutečně společného máme, a sice kapitalismus. Na každé velké stavbě pracuje větší počet kontraktorů a subkontraktorů, a i když Finové mají lépe fungující státní administrativu, méně děravé zákony a nižší míru korupce, některé postupy snižování nákladů a maximalizace zisku jsou univerzální, jak ukazuje případ bulharského kontraktora vlastněného mafií a nutícího zaměstnance k otrocké práci.
Částečně je dokonce za problémy v Olkiluotu opravdu zodpovědné i protijaderné hnutí, ovšem jen nepřímo, tím, jak úspěšné v posledních asi třiceti letech bylo. Tím, že se v Evropě na celou jednu generaci jaderné elektrárny stavět přestaly, odešli zkušení odborníci, když ne rovnou do důchodu, aspoň na úplně jiné práce. Přímo vražednou kombinací pro úspěšnou stavbu je pak spojení stavebních firem bez zkušeností se stavbami jaderných elektráren s konstrukcí reaktoru novéhy, vylepšeného typu, jaký dosud nikdo nikde nestavěl.
Dosti znepokojivé — ovšem nikoliv ve vztahu k jaderné bezpečnosti — je, že většina problémů spočívá v tom, že něco bylo postaveno v příliš nízké kvalitě, než aby to prošlo náročnými testy vyžadovanými pro jaderná zařízení, a muselo se to předělávat. Z toho patrně vyplývá, že běžnější stavby, které nemají nic společného s jadernou technologií, a proto nikdo tak úzkostlivě neprověřuje jejich kvalitu, se staví poněkud chatrně, a tak zřejmě nemůžeme vědět, kdy nám co nejaderného spadne na hlavu.
Zajímavé je, že Olkiluoto mělo být první stavbou nového vylepšeného typu reaktoru od Arevy, tentýž typ měl být následně instalován i v Hinkley Pointu, další problematické stavbě, kterou Karel Polanecký zmiňuje, a také ve Francii ve Flamanville, kde stavba rovněž vázne. Dva reaktory toho typu nicméně už vyrábějí elektřinu v Číně — vzhledem k výše řečenému patrně ani ne tak proto, že Čína je schopna jakékoliv protesty a blokády ekoaktivistů velmi nevybíravě potlačit, jako prostě proto, že Čína jaderné elektrárny staví, a proto má firmy, které mají s potřebnými pracemi dostatek zkušeností.
https://en.wikipedia.org/wiki/EPR_(nuclear_reactor)
Právě praxe ve stavbě jaderných elektráren bude patrně hlavním důvodem, proč Rosatom slovenské Mochovce úspěšně dokončuje a zřejmě úspěšně dokončí i maďarský Paks, ať už je v tajné smlouvě cokoliv. Ostatně jakousi smlouvu, nevím, zda to byla ta tajná, o které mluví Karel Polanecký, ukázala maďarská vláda aspoň Evropské komisi, a ta ji schválila:
https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_17_464
Že právě Rosatom bude i pro nás nejlepším stavitelem, pokud se rozhodneme někde nějaké nové reaktory vybudovat, říkají i lidé z Ústavu jaderného výzkumu, které občas potkávám. Obzvlášť chválí novou ruskou technologii, která více než ve vylepšování samotného reaktoru spočívá v optimalizaci řízení jeho stavby:
https://en.wikipedia.org/wiki/VVER-TOI
Protože první reaktor tohoto typu Rusové teprve staví u sebe doma v Kursku, není zatím jisté, nakolik budou schopni dodržet, co slibují, ale automatizované přizpůsobování postupu stavby tomu, jak se na místě vyvíjí, má umožnit spustit první reaktor čtyři roky po začátku stavby a každý další reaktor na stejném místě za dalšího tři a půl roku.
+ Další komentáře