Propad cen ropy, rozmach obnovitených zdrojů a sveřepý odpor ekologického hnutí. Zejména tyto faktory mohou dle analytiků za to, že ropná společnost TransCanada upustila minulý týden oficiálně od záměru vybudovat napříč Kanadou nový ropovod Energy East. Energy Eastem mělo odtékat každodenně více než milion barelů suroviny z ropných písků v Albertě do rafinérií na východním pobřeží státu, odkud se měla pak odvážet zpracovaná ropa do Evropy.

Deník Toronto Star v tematickém editorialu vypočítává, jak nepříznivě se vyvinula pro nové ropovody v posledních letech globální situace v energetice. Zatímco v době oznámení záměru stavby Energy East stál barel ropy zhruba 120 dolarů, dnes se jeho cena drží pod padesáti. Kanadský list přitom zmiňuje také globální rozmach čisté energie, která je pro fosilní paliva stále vážnější konkurencí: „Čína se dusí smogem, a masivně proto investuje do obnovitelné energie. Cena energie z větru a slunce tak dramaticky klesla. Loni obnovitelné zdroje poprvé dohnaly fosílie jak co do ceny, tak instalované kapacity,“ uvádí Toronto Star.

Sever Globe and Mail připomíná pak ještě i další faktory: produkce ropy z albertských písků nestoupá zdaleka tak rychle, jak se očekávalo. V době oznámení záměru vybudovat Energy East se rovněž nepočítalo s výstavbou nechvalně proslulého ropovodu Keystone XL, jež by měl ropu z týchž nalezišť přesouvat směrem k rafineriím na pobřeží Mexického zálivu. Teprve nový prezident USA Donald Trump projekt Keystone opět podpořil a celá stavba dnes čeká už víceméně jenom na povolení od státu Nebraska.

Význam odporu a další projekty

Projekt Enegy East se potýkal po celou dobu s rozhodným odporem jak velkých ekologických organizací, tak mnoha iniciativ řadových Kanaďanů žijících okolo jeho plánované trasy. Proti se stavěla rovněž vláda Quebecu, která vyjadřovala obavy o zabezpečení ropovodu a dopady možné havárie na zásoby pitné vody.

Velkým iniciativám, jako je například klimatické hnutí 350.org, se podařilo nakonec ještě přimět vládu Justina Trudeaua k rozšíření hodnocení ekologických dopadů projektu tak, aby počítalo plně s účinky vytěžené a následně spálené ropy na stabilitu klimatu. To dle prvních zpětných ohlédnutí zapůsobilo z občanských aktivit zřejmě nejvíce. Sami ekologové ale zdůrazňují angažovanost obyčejných lidí:

„Svět je zavázán Kanaďanům a původním obyvatelům, kteří svým úsilím pomohli tento ropovod zastavit. Logika klimatické krize je prostá: uhlík obsažený v albertských ropných píscích tam musí také zůstat. Nechat ho tam je zdaleka to nejlepší, co může Kanada pro stabilitu globálního klimatu udělat,“ komentoval událost zakladatel 350.org, vědec a spisovatel Bill McKibben.

Odpůrci Energy East se teď připravují na střety s dalšími chystanými ropovody. Kromě Keystonu XL se v Kanadě plánují ještě další dva velké projekty: druhé rozšíření ropovodu společnosti Enbridge, které by mělo takřka zdvojnásobit kapacitu tohoto energovodu do Spojených států. A položení nového potrubí ropovodu Transmountain firmy Kinder Morgan, které má téměř ztrojnásobit množství ropy směřující na západní pobřeží Kanady.

Další informace:

Bloomberg TransCanada Ends Bid to Build Energy East Oil Pipeline

Toronto Star Lessons of Energy East’s demise: Editorial

BBC News TransCanada abandons Energy East, Eastern Mainline projects

Globe and Mail Globe editorial: The death of Energy East was a business decision — swimming in politics

350.org 350.org on Defeat of Energy East Tar Sands Pipeline