Ostrou výměnou mezi právním zástupcem majitelů pozemků a vedením společnosti TransCanada začalo v pondělí v hlavním městě Nebrasky Lincolnu veřejné slyšení o stavbě páteřního ropovodu Keystone XL. Severní stát USA je posledním, který neudělil oficiální povolení pro stavbu kontroverzního energovodu. Stavbě zde odporují právě majitelé pozemků, přes jejichž nemovitosti by potrubí mělo procházet, a vytvářejí tak s nejvytrvalejšími odpůrci Keystonu — kanadsko-americkými indiány a ochránci přírody — paradoxní spojenectví.

Právník vlastníků pozemků Dave Domina požadoval v pondělí před Komisí veřejných služeb, která je jedním z nejvyšších regulačních úřadů státu Nebraska, záruky za případné úniky ropy a odklizení všeho, co zbude po ukončení provozu.

Rovněž napadl i metodologické předpoklady, ze kterých vychází oficální zpráva o ekonomické výhodnosti projektu. „Necitoval jste ani jednu renomovanou studii. Vycházíte ze zcela mylných předpokladů,“ prohlásil Domina v emotivním projevu obrácen k přítomnému autorovi studie, ekonomovi Ernestu Gossovi.

Rozhodnutí komise by mělo padnout do konce týdne. V případě úspěchu bude mít společnost TransCanada v rukou už všechna povolení pro začátek stavby. I přesto vedení firmy nadále zvažuje, zda kvůli komplikacím a nejisté ekonomické výhodnosti vůbec s celým projektem začít. Víceprezident společnosti Paul Miller řekl před měsícem investorům, že definitivní rozhodnutí firma sdělí nejdříve na konci listopadu.

Protesty domorodců a ekologů

Pouze den před pondělním jednáním se proti ropovodu znovu protestovalo. Do ulic Lincolnu vytáhla aliance původních obyvatel Severní Ameriky a ekologických organizací, která oponuje stavbě už osm let. Do průvodu před začátkem slyšení se zapojila přibližně tisícovka lidí. Účastníci protestů požadovali okamžité ukončení projektu.

„Nebraští komisaři mají velkou zodpovědnost. Buďto budou chránit zájmy chamtivých majitelů fosilních firem, nebo ochrání lidské zdraví, klima a budoucnost našeho kmene, který už roky strádá těžbou ropy z dehtových písků v Albertě,“ vykřikoval plamenně na demonstraci Harold Frazier, náčelník Siouxů od Čejenské řeky.

V listopadu roku 2015 aliance dosáhla historického úspěchu, když se jim podařilo přesvědčit vládu prezidenta Obamy k zákazu stavby. Znovu však museli odpůrci energovodu začít mobilizovat letos v lednu, když Donald Trump stavbu opět povolil.

Spor o pracovní místa

Největší spory se v současnosti vedou o ekonomický přínos celé stavby. Trump při udělování povolení prohlašoval, že Keystone XL vytvoří až třicet tisíc pracovních míst. Podle studie amerického Ministerstva zahraničí však vzniknou jen čtyři tisíce míst, a to takřka výhradně na přechodnou dobu během stavby. Na stálo zaměstná provoz ropovodu pouze několik desítek osob.

Ekologické organizace zase upozorňují, že většina studií ekonomických dopadů nezapočítává náklady na odstraňování úniků ropy. Greenpeace předpokládá podle zkušeností z ostatních míst Spojených států, že potrubí selže minimálně jednou ročně.

Majitelé pozemků v Nebrasce kritizují navíc i fakt, že většinu zisků shrábnou nadnárodní společnosti. „Keystone XL nikdy nebyl ve veřejném zájmu obyvatel našeho státu. Je to cizí stavba určená pro zahraniční trh, zneužívající bohatství Nebrasky,“ uvedla pro server CommonDreams Jane Kleebová, která vede jednu z nebraských protestních aliancí.

Podle původních plánů by měl 1 897 kilometrů ropovod znovu nastartovat skomírající těžbu z athabaských dehtových písků v kanadské Albertě. Denně by měl přepravit až 830 tisíc barelů ropy, a to z Kanady přes Montanu, Jižní Dakotu a právě Nebrasku. V Nebrasce by se měl pak napojit na celoamerickou ropovodnou síť.

Další informace:

The Washington Post Attorney grills company officials in Keystone XL hearing

Financial Post Keystone XL hearings begin in Nebraska amid tense exchanges

CommonDreams.org "We're Ready to Stop It Again": KXL Opponents Flood Nebraska's Capitol