Otázka není tak úplně bláznivá, jak by se na první pohled mohlo zdát; dobře si mnozí pamatujeme slova Lewis Strausse, předsedy americké atomové komise z padesátých let, který prohlásil, že elektřina z jaderných reaktorů bude příliš levná na to, abychom ji měřili. O tom ale nechci dnes psát.

Prudký pád ceny ropy, který nyní zažíváme, může mnohým připadat jako důkaz, že peak oil je ekoteroristické spiknutí. Jak jinak by bylo možné, že v období, kdy by měl vrcholit ropný zlom, se cena ropy najednou prudce snižuje? Nová těžba na Aljašce, nedávno postavený americko-kanadský ropovod Keystone, plánovaný Keystone XL, ropné písky v Kanadě, kterou svými zásobami posunuly na třetí místo v žebříčku zemí podle ropných reserv. Ropy je přece dostatek!

Když se ale podíváme na historii cen ropy za posledních třicet let, uvidíme, že současný pokles cen ropy není vůbec nic nového nebo nečekaného. V průběhu uvedených let došlo ještě ke čtyřem velikým poklesům, které byly téměř všechny významně větší než dosavadní propad. K poslední takové situaci došlo nedávno, v roce 2009, kdy propad ceny byl 77 %.

Současný cenový propad je asi 50 % a v posledních dnech se ukazuje, že se propad asi zastaví. Ostatní obdobné cenové propady za třicet let se v uvedeném rozmezí pohybovaly 53-67 %. To ovšem, s výjimkou poklesu v 80. letech neznamenalo, že by se cena ropy vcelku rychle nevrátila do celkové stoupající tendence. Na základě analogie lze očekávat, že se současný propad vrátí na původní hodnotu během dvou až tří let.

Jaké faktory jsou dnes ve hře? Saudská Arábie je po řadu let ve vývozu ropy na prvním místě, Rusko v posledních letech na druhém místě zvýšilo těžbu ropy ve srovnání s obdobím 80. a 90. let minulého století přibližně dvaapůlkrát a v celkovém exportním objemu se přiblížilo Saudské Arábii. Cenový pokles se nesporně dotýká všech velikých ropných exportérů, zejména těch, kteří nevyvážejí technologie, ale energetické suroviny, především tedy Ruska a Saudské Arábie.

Saudská Arábie má dvě možnosti, buď zachovat těžený objem a získat peníze, které převyšují náklady na těžbu a tím si zajistit nejenom příjem (ekonomika SA je založena na energetice) a současně zachovat svůj segment trhu. Nebo těžbu omezit, a alespoň částečně tímto krokem navrátit cenu ropy směrem k vyšším hodnotám a prodat ji až bude ze cena zlepší? Z krátkodobého hlediska, které je v rámci soudobého ekonomického paradigmatu preferenční, je výhodné první řešení.

Navíc: nízká cena znemožňuje alternativní těžbu ropy z ropných písků a zachová tak prvenství Saudské Arábii. Nízká cena zvýší současné obtíže Ruska, které má méně rezerv než Saudská Arábie. To může být příjemné západním spojencům, protože to prohloubí následky uvalených hospodářských sankcí.

Ve hře je ale ještě jeden faktor. Jsou to stále rostoucí energetické náklady na těžbu energetických zdrojů. Jedná se o energetickou návratnost (Energy Return on Investment — EROI), která je obdobou ekonomické návratnosti. Tento významný faktor je výslednicí zcela přirozeného postoje ke zdrojům. První se těží ty, které přinesou největší zisk.

Klasická ropná pole, jako například v padesátých letech objevený Al Ghawar v Saudské Arábii těží ropu s energetickým nákladem mezi 3 až 5 %. Ropné písky v Kanadě vyžadují ale již 40 % z celkové vytěžené energie na vlastní těžbu a ropné břidlice, které se zatím vyjma Litvy — zde se přímo spalují v elektrárně — nikde na získávání ropy nepoužívají, by si vyžádaly celých 85% obsažené energie.

Obdobná situace panuje pochopitelně u všech neobnovitelných zdrojů, u uhlí, plynu, ropy i u uranu. V průběhu času budou sice pod povrchem ještě nějaké zásoby, ale vůbec se je nevyplatí vytěžit, nikoliv primérně z ekonomického důvodu, ale proto, že získaná energie by byla nulová či dokonce záporná.

U větru a slunce taková závislost neplatí. Naopak s vědeckým a technologickým pokrokem, objemem výroby (economies of scale) a hledáním nových aplikací obnovitelných zdrojů energie jejich energetická návratnost klesá. V současnosti se pohybuje EROI u větru v řádu 5-7 % a u solární energie v rozmezí 10-15 %. V rámci této civilizace neporoste.

Otázka proč setrvávat na ropě, je analogií otázek pátrajících po příčinách negativních proudů v lidské společnosti. Na obranu říci, že právě fosilní paliva poskytla sílu rozvoji technologické civilizaci. Je ale nejvyšší čas s nimi skončit. Příležitost bude ve dnech 13.-14. února na Global Divestment Day.